Šumavský park - obří ZOO pro kůrovce

06. července 2009, 00:00 - Marcela Honsová
06. července 2009, 00:00

Experiment s kůrovcem, jemuž je nyní ponecháno dvacet procent lesů Národního parku Šumava, se už pravděpodobně nepodaří zastavit.Pro lidi žijící a podnikající na území parku je teď nejdůležitější stanovit koncept budoucnosti lokality a s ním i pravidla pro soužití divoké přírody a obyvatel Šumavy.

Autor: Marcela Honsová

Takzvaná bezzásahová území, v nichž je les ponechán napospas kůrovci, vyvolávají v mnoha obyvatelích Šumavy zděšení. Bojí se, že kůrovec postupně zničí okolní lokality a z přírodně atraktivní krajiny se stane mrtvá zóna s pahýly uschlých stromů.

Optimistické zprávy zaznívají z druhé strany hranice – z Národního parku Bavorský les (Nationalpark Bayerischer Wald). V místech, kde kůrovec zcela zničil stovky hektarů lesa, v současné době vyrůstají ze semen bez zásahu lidí nové stromy, a dochází tak k přirozené obnově horského pralesa. Místní lidé tyto lokality nazývají divočinou a věří, že jsou významnou turistickou atrakcí. Podobná situace je patrná i v Národním parku Šumava, avšak už méně se o ní mohou návštěvníci přesvědčit na vlastní oči, protože leží v nepřístupných zónách.

V loňské studii o vlivu bavorského parku na hospodářství regionu byl dotaz i pro české turisty. „Devadesát procent jich uvedlo, že přijeli kvůli divočině. Navíc připsali, že se opět přijedou podívat, jak se les, kde pod soušemi vyrůstají nové stromy, vyvíjí dál,“ tvrdí ředitel Národního parku Bavorský les Karl Friedrich Sinner.

Otazník nad šumavským parkem

Zatímco v Národním parku Bavorský les mají jasno, jak se dál bude území rozvíjet, v šumavském parku stále tápou. Lidé žijící v obcích na půdě parku dodnes nevědí, zda a jak se budou lokality, v nichž hospodaří lýkožrout smrkový, rozšiřovat. Chybí totiž jasná a ucelená koncepce.

„S dlouhodobým plánem lesního ekosystému bude jasné i směřování obcí. Zda se nechají vesnice vymřít, nebo na Šumavě vytvoříme práci pro mladé lidi, aby se tu uživili a obce zůstaly zachované. Dnes nikdo řešení nezná, neví, co nás čeká za pár roků, natož za desítky let. Zatím se bezzásahové území rozšiřuje plíživou metodou,“ vysvětluje největší problém obyvatel předseda Svazu obcí Národního parku Šumava František Nykles.

V současné době tvoří podle oficiálních verzí takzvaná bezzásahová zóna – lokalita, kde se proti kůrovci nezakročuje – dvacet procent z celkem 68 tisíc hektarů výměry šumavského parku. Dalších asi deset procent leží v přechodovém režimu. Tam přibližně za deset let také vznikne bezzásahová zóna. Tu už nyní většina obyvatel Šumavy, ale i ochránci přírody vnímají jako kůrovcovou lokalitu, takže hovoří o třiceti procentech parku, kde je les ponechán sám sobě.

Hnutí Duha, které se od začátku výrazně angažuje pro bezzásahové zóny, jde ve svých požadavcích mnohem dál. „Jsme ihned pro třicet až čtyřicet procent území parku ponechané samovolnému vývoji. V nejbližší budoucnosti pak až tří čtvrtin,“ představuje vizi ochránců přírody Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy z Hnutí Duha.

Podle ředitele Správy Národního parku Šumava Františka Krejčího se nyní tvoří nový plán péče národního parku, jehož součástí je i samovolný vývoj lesa. „Bylo by dobré nastavit pravidla, podle nichž se budou přiřazovat další bezzásahová území,“ míní šéf parku.

Místní bezzásahovým zónám nefandí

Rozdíl mezi národními parky Bavorský les a Šumava vidí Krejčí v historii. Národní park Šumava vznikl před osmnácti roky, park Bavorský les existuje už 40 let. V současné době k původní lokalitě o rozloze 13 tisíc hektarů, kde je už možné pozorovat samovolné omlazování lesa, přibylo nové území o velikosti 11 tisíc hektarů. Od roku 2027 bude i nová část parku ve stejném režimu jako ta stará, tedy na 75 procentech území se nebude proti kůrovci zasahovat.

„Původně jsme počítali, že celé čtyřiadvacetitisícihektarové území bude bezzásahové už v roce 2017, ale kvůli lidem jsme udělali vstřícný krok a o deset let tento plán posunuli,“ vysvětluje ředitel bavorského parku s tím, že ročně se bude kůrovcová zóna v novém parku rozšiřovat o 300 až 400 hektarů. Přitom kolem obcí a na hranicích parku je ponecháno ochranné pásmo široké až jeden kilometr. Tady jsou intenzivně bráněny stromy před kůrovcem, aby nezamořil lesy, které jsou určeny k hospodářskému využití.

„Tak sedmdesát procent lidí žijících na území starého parku akceptuje, že je les ponechán samovolnému vývoji, v nové části parku s tím souhlasí jen třicet procent. I u nás se lidé bojí bezzásahové plochy. Především kvůli strachu, že zanikne les a ti, kteří v něm pracují, přijdou o obživu,“ míní Heinz Wolf, starosta obce Neuschönau a předseda spolku obcí ležících na území bavorského parku.

Jeho kolega z druhé strany hranice František Nykles je přesvědčen, že obavy obyvatel Šumavy na německé či české straně hranice jsou pochopitelné a logické. „Ovšem vedení bavorského parku trpělivě vyjednává a vysvětluje lidem poslání národních parků, zatímco správa šumavského území už tak vstřícná není. U nás je přístup horší, komunikace zdlouhavá,“ tvrdí předseda Svazu obcí Národního parku Šumava.

Wolf doplňuje svůj postřeh z druhé strany hranice: „Problémem české strany je, že není dané, co se bude nebo nebude dál dít s kůrovcem.“

Kůrovec za milion eur

Zatímco německé lesy v bavorském parku patří státu, rakouské lesy sousedící s českým národním parkem jsou soukromé a probíhá v nich běžný hospodářský režim. Je proto logické, že tam je odpor k volně létajícímu kůrovci a bezzásahovým lokalitám největší. Majitelé rakouských lesů tvrdí, že český kůrovec ničí jejich porosty, a požadují odškodnění milion eur (v přepočtu 27 milionů korun).

„Rakušané mohou těžko prokázat, že škody působí český kůrovec, zvláště když v této lokalitě vanou převážně západní větry. Nyní mohu jen prozradit, že jednání o náhradě pokračují, dohoda uzavřena dosud není,“ uvádí mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Podobné problémy mohou hrozit i v Česku, na území šumavského parku totiž leží i lesy o celkové rozloze 6,5 tisíce hektaru, které patří devíti obcím. „Holiny jsou zatím podél hranice, ale máme strach, že rozšiřováním bezzásahových zón kůrovec napadne i naše lesy, znehodnotí obecní a městský majetek, o nějž máme i ze zákona povinnost pečovat,“ obává se představitel šumavských obcí Nykles.

Spolu s ostatními starosty a obyvateli Šumavy chápe Nykles poslání národního parku, který má přibližovat turistům výjimečné přírodní scenérie, ale na druhé straně chce už konečně vědět, jak velké budou lokality pro kůrovce a jak velké pro lidi.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče