Šumavské hotely se handrkují o vodu

24. července 2006, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
24. července 2006, 00:00

SOUDNÍ MARTYRIUM Spory mezi podnikateli nejsou ničím mimořádným. Vlastně patří ke konkurenčnímu boji. Horší ale je, že správní orgány a soudy nejsou schopny včas řešit ani banální spory, na kterých ovšem často závisí budoucnost celé firmy.

SOUDNÍ MARTYRIUM Když Bedřich Karl stavěl svůj hotel, ani ve snu ho nenapadlo, že v něm nepoteče voda.|

Spory mezi podnikateli nejsou ničím mimořádným. Vlastně patří ke konkurenčnímu boji. Horší ale je, že správní orgány a soudy nejsou schopny včas řešit ani banální spory, na kterých ovšem často závisí budoucnost celé firmy.

Je to jedno z nejkrásnějších a nejlukrativnějších míst v centrální části Šumavy, na úpatí Špičáku, který je střediskem zimních sportů. Hned vedle střediska leží obrovské parkoviště, odkud jsou jenom tři kilometry k tajuplnému a legendami opředenému Černému jezeru. Ideální místo pro podnikatelské aktivity. Náhodný návštěvník by rozhodně neuhádl, že právě zde hoří vášnivý spor mezi dvěma soukromými firmami.

JEDEN PRAMEN, DVA HOTELY Hotel Prokop byl proslulý již před druhou světovou válkou. Po válce jej až do roku 1989 využívala jako rekreační středisko armáda, v restituci se vrátil původním majitelům. Ti jej pak prodali soukromé firmě Lesní stavby z Nýrska. V sousedství hotelu Prokop mezitím vyrostl v roce 1994 kiosek, který se o šest let později stal základem hotelu Karl. Jeho majitelem je Bedřich Karl s manželkou. Na stavbu hotelu si vzal desetimilionový úvěr.

Zpočátku nic nenapovídalo tomu, že mezi sousedy - podnikateli vypukne v průběhu let válka. Vždyť dokonce hotel Karl stavěly Lesní stavby, tedy majitel sousedního hotelu Prokop. Ale právě o stavbu se svedl první střet. Podle pana Karla totiž Lesní stavby neprovedly všechny stavební práce na objektu, a tak jim neproplatil některé faktury.

To by ještě nebylo to nejhorší. Ten zásadní spor se rozhořel o základní lidskou potřebu - o vodu. V kupní smlouvě se zavázali noví majitelé hotelu Prokop dodávat vodu i do hotelu Karl, který leží v těsném sousedství. „Prodávající se zavazují umožnit čerpání a odebírání vody z vodovodní soustavy Godlhof vlastníkům domu 144,“ cituje ze smlouvy právní zástupce Karlových, advokátní koncipient Ondřej Faist z plzeňské AK Svejkovský, Kabelková.

Inkriminovaný pramen s vodovodní soustavou leží prakticky v polovině cesty mezi oběma hotely. Jenže Lesní stavby pak zmíněnou vodovodní soustavu odkoupily. „V kupní smlouvě z roku 1998 se ale zavázaly dodávat Karlovým vodu i nadále,“ opět cituje koncipient Faist.

Problém ovšem nastal v interpretaci toho, co vlastně ona zmínka o zásobování vodou znamená, jelikož zde nevzniklo klasické věcné břemeno, které by bylo zapsáno i na listu vlastnictví v katastru nemovitostí. A tak se názory obou stran v posouzení právního důsledku liší. „I když zde není věcné břemeno, je zde závazek z kupní smlouvy, a ten je rozhodující,“ tvrdí Faist. Tomu ale odporuje jednatel Lesních staveb Jiří Svejkovský. „Podle mého názoru má tato zmínka pouze deklaratorní povahu a nezakládá povinnost zásobovat Karlovy jen tak bez dalšího, to znamená bez uzavření řádné smlouvy o dodávce a odběru vody i se stanovenou cenou za odběr. Zato je v kupní smlouvě rovněž zmínka o tom, že pan Karl je povinen za dodávku vody platit,“ říká.

DRAMA ŠTĚDROVEČERNÍ

Přelomem v celém případu se stal 23. prosinec 2005. Večer před Štědrým dnem, kdy měl pan Karl plný hotel, najednou přestala téci do jeho hotelu voda. Lesní stavby mu ji prostě zarazily. „Byla to jako rána z čistého nebe. Měl jsem plný hotel, nasmlouvané další turnusy, a najednou jsem se ocitl ze dne na den bez vody,“ popisuje dramatickou událost Karl. „Ani Hitler se takhle nechoval. Ten na vánoční svátky složil zbraně a neválčil. Padesát lidí, Belgičanů, Němců, Holanďanů, kteří sem přijeli strávit svátky, si vzaly Lesní stavby jako rukojmí,“ stěžuje si hoteliér. „Důvodem pro odstávku vody bylo to, že přes opakované výzvy pan Karl s námi neuzavřel smlouvu o dodávce vody a to, že za odběr neplatil,“ vysvětluje Svejkovský. Zároveň tvrdí, že k tomuto krajnímu řešení přistoupil až po předchozím písemném varování z 15. prosince. Varování pak ještě předcházel dopis se snahou o dohodu, který měly Lesní stavby odeslat 17. října.

„Všechny písemnosti, včetně poslední výzvy před zastavením dodávky vody, má k dispozici soud, a jsou rovněž uloženy v naší knize odchozí pošty,“ tvrdí Svejkovký. Ten také poukazuje na skutečnost, že postupem doby po převzetí vodovodu všichni ostatní čtyři odběratelé vody z vodovodu Godlhof s Lesními stavbami uzavřeli smlouvu o odběru, často i sami bez předchozího upozornění, a dnes čerpají vodu bez problémů. „Jediným odběratelem, který s námi smlouvu neuzavřel, a na naše výzvy nereagoval, je hotel Karl,“ zdůrazňuje.

„Žádný návrh smlouvy ani předchozí upozornění s hrozbou odstávky jsem neobdržel,“ oponuje však Karl. I Svejkovský ovšem připouští, že všechny písemnosti poslal doporučeně až začátkem letošního roku. „My rozhodně přijetí jakýchkoli předchozích dopisů popíráme,“ říká koncipient Faist.

JEN A POUZE SOUD Spor je se všemi důsledky a peripetiemi natolik složitý, že bez dohody obou účastníků může rozhodnout pouze soud. To potvrzuje například bývalá poslankyně za ODS Veronika Nedvědová. „Přestože jsem dělala parlamentní zpravodajkyni k zákonu o vodách, který patří k nejrozsáhlejším zákonům u nás, netroufla bych si meritorně říci, na čí straně je právo. To musí skutečně rozhodnout správní orgány, případně soudy,“ tvrdí bývalá poslankyně.

Přitom právě okolo zásadní otázky, zda smluvní vztah vznikl již v kupní smlouvě, anebo měl vzniknout podpisem smlouvy o dodávce vody, je podstatný i pro další náležitosti, konkrétně pro způsob úhrady. Pan Karl se brání, že on žádnou fakturu před zastavením vody neobdržel, Lesní stavby namítají, že ji ani nemohly vystavit, když nebyla uzavřena smlouva. Ta je již sice dnes na stole, ale obě strany se zatím neshodly na jejím textu. Důvody jsou různé -například požadavek hotelu Karl je tak vysoký, že by se s ohledem na celkovou výši odběru vody změnil dosud soukromý vodovod ve veřejný, což se Lesním stavbám nelíbí. „My nejsme, a ani nechceme být žádný veřejný vodovod,“ odmítá možnost překvalifikace Svejkovský.

ČESKÉ KOLEČKO

Bedřich Karl okamžitě podal návrh na vydání předběžného opatření k Okresnímu soudu do Klatov, a zároveň žádost k pověřenému Obecnímu úřadu v Železné Rudě o uvedení do pokojného stavu podle paragrafu 5 občanského zákoníku. V žádosti se neřeší, zda je na odběr právo, či nikoli, ale pouze otázka uvedení do stavu, který byl před zásahem, tedy před odpojením vody. A v tu chvíli začalo martyrium, pro něž se v českých luzích a hájích vžil termín úřední, respektive soudní kolečko.

Obecní úřad v Železné Rudě bezprostředně v lednu vydal rozhodnutí, aby Lesní stavby dodávku vody umožnily. Ty se ale odvolaly, a Krajský úřad v Plzni rozhodnutí Obecního úřadu v Železné Rudě zrušil, s tím, že tamní úřad není oprávněn v této věci rozhodnout. Podle Krajského úřadu v Plzni je dotyčným úřadem Městský úřad v Nýrsku, ale ten prohlásil, že ani on se necítí být k vydání rozhodnutí oprávněn. Nýrsko tedy dalo žádost do Klatov, ale Městský úřad v Klatovech to poslal zpátky do Nýrska s odůvodněním, že příslušný úřad je v tomto městě, neboť tam rozhodnutí přiřkl Krajský úřad v Plzni. „ Žádost tedy leží již od května v Nýrsku, a ačkoli správní řád ukládá, že se má rozhodnout neodkladně, nejpozději do třiceti dnů, tak tam do dnešního dne městský úřad nerozhodl,“ popisuje celé martyrium Karlův právní zástupce Faist.

Vedle správního postupu zvolil Karl i cestu předběžného opatření. Jeho účelem je domoci se v co nejkratší době rozhodnutí, které by v krajních případech nastolilo stav pokud možno s co nejmenšími ztrátami pro navrhovatele. Předběžné opatření navíc nepředjímá výsledek soudního rozhodnutí. Karl složil spolu s návrhem na vydání předběžného opatření padesát tisíc zálohy.

Okresní soud v Klatovech se však odmítl předběžným opatřením zabývat s odůvodněním, že jde o spor mezi podnikateli, a tak měl Karl složit sto tisíc. Krajský soud v Plzni dal Karlovi za pravdu, že nejde o firemní spor, a uložil Obvodnímu soudu v Klatovech, aby se věcí dále zabýval. Soudkyně Obvodního soudu v Klatovech Jandová však návrh na předběžné opatření odmítla opět, a to z důvodu, že návrh je neurčitý.

A tak se Karl odvolal opět. Krajský soud v Plzni usnesení nižší instance zrušil, a začátkem července vrátil Okresní soud v Klatovech k opětovnému projednání. Ten by snad měl již pravomocně o předběžném opatření rozhodnout. A tak přestože je předběžné opatření nástrojem k co nejrychlejšímu rozhodnutí, od ledna, tedy po více než půl roce, nebylo o návrhu tak či onak rozhodnuto.

I VODA MÁ SVÁ RAZÍTKA

Jakékoli pravomocné soudní rozhodnutí o tom, kdo byl v právu, a zda mohly Lesní stavby zastavit hotelu Karl vodu oprávněně či nikoli, je přitom zásadní i pro posouzení, zda podat žalobu o náhradu škody. A ta by rozhodně nebyla malá. Například čtvrtmilionová pokuta za neoprávněný vrt, který si nechal Karl zřídit již 27. prosince, tedy okamžitě po Vánocích, kdy mu Lesní stavby odstřihly svůj přívod.

Nelegální, byť v nouzi nejvyšší zřízený vrt, přilákal zájem hasičů, hygieniků, odboru životního prostředí, policie. Bedřich Karl musel požádat o výjimku ze stavební uzávěry, což trvalo tři měsíce, než se sešla rada městského úřadu, která by ji povolila. Přestože je hned přes vozovku naproti jeho hotelu vodní nádrž, musel kvůli hasičům zřídit další uvnitř hotelu. „A než vůbec začal vrt fungovat, musel jsem hostům na pokoje, aby si alespoň mohli vyčistit zuby, roznášet vodu v plastikových obalech, a vozit vodu cisternami. Za pronájem cisterny platím dodnes, protože dodnes tu vodu ještě vozím ze Železné Rudy,“ popisuje nejhorší chvíle po odstřižení vody Karl.

I zlegalizování takovéhoto přívodu, přestože se nejedná o černý odběr, voda je nezávadná a navíc nikomu nepatřící, není snadnou záležitostí. Teprve v polovině července proběhlo místní šetření. Vodoprávní úřad vydal ex post stavební povolení, které musí vzhledem k počtu účastníků viset patnáct dnů na úřední desce. Pak běží dalších patnáct dnů na odvolání, a pokud po těchto třiceti dnech nabude rozhodnutí právní moci, může Karl požádat o kolaudaci, případně předčasné užívání.

Kolaudační rozhodnutí pak bude viset dalších patnáct dnů, po patnácti dnech je fikce doručení, dalších patnáct dnů na odvolání, a teprve potom dojde k právní moci konečného rozhodnutí, podle nějž bude možné vrt užívat legálně. Mezitím sice může dojít k povolení předčasného užívání, ale na to neexistuje právní nárok. Bez takového či onakého soudního rozhodnutí tak narůstají na straně Karla pouze další a další investice, oba podnikatelské subjekty pak žijí v právní nejistotě, kdo z nich je vlastně v právu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče