Stvořte českého Copperfielda

06. listopadu 2006, 00:00 - TOMÁŠ STINGL
06. listopadu 2006, 00:00

PROFESIONÁLNÍ KOUZELNÍCIUmí vyčarovat peníze. Než ale z klobouku vytáhnou balík tisícikorun, stojí je to spoustu úsilí. Musí být i šikovnými obchodníky a investovat spoustu peněz. V Česku nyní i přesto nastává kouzelnické rojení.Asi by to chtěl umět každý živnostník.

 Kouzelnické rekvizity jsou velmi drahé. „Tento větrák, kterým v rámci jednoho představení procházím, stál 150 tisíc korun,“ říká iluionista Pavel Kožíšek.

PROFESIONÁLNÍ KOUZELNÍCI

Umí vyčarovat peníze. Než ale z klobouku vytáhnou balík tisícikorun, stojí je to spoustu úsilí. Musí být i šikovnými obchodníky a investovat spoustu peněz. V Česku nyní i přesto nastává kouzelnické rojení.

Asi by to chtěl umět každý živnostník. Sáhnout do zdánlivě prázdného cylindru a vylovit štos bankovek. Profesionální kouzelníci to dokážou. Nejen jako efektní salonní trik. Podobně mnohdy vypadá i jejich kariéra. Podnikat začínají s prázdnou kapsou, při troše obchodní a kouzelnické obratnosti jsou z nich ale nakonec boháči.

Za kouzelnická představení se totiž v showbyznysu platí velmi dobře. „Samozřejmě záleží, o jaké vystoupení se jedná, jak dlouho trvá a kdo je protagonistou. Honoráře nicméně odhaduji v rozmezí od čtyř až do sto tisíc korun,“ říká předseda Českého magického svazu František Cach. „Uvedená dolní honorářová hranice však platí spíš jen pro amatéry. Naopak horní hranice je v Česku výjimečná,“ upřesňuje. Podle něj dostávají čeští mágové daleko vyšší odměny při angažmá v zahraničí. V západní Evropě, Izraeli, Spojených arabských emirátech nebo v USA.

LÉTAT MŮŽETE ZA 30 TISÍC

Kromě honorářů ale vydělávají špičkoví kouzelníci také na „vynalézání“ nových triků. Ty pak prodávají méně zkušeným kolegům. „Nedávno jsem třeba koupil až z Kalifornie kouzlo levitace. Stálo mě 30 tisíc korun,“ uvádí dvacetiletý kouzelnický učeň Ondřej Pšenička.

Další příležitostí k byznysu je také prodej technických rekvizit a pomůcek, které jsou při magických estrádách potřeba. Například létající stolek lze v Česku koupit za 13 tisíc. „Kvalitní jevištní rekvizity ale někdy dosahují i ceny ve stovkách tisíců korun,“ upozorňuje František Cach.

Pomůcky jsou mnohdy dělány na zakázku. Speciální drahou techniku si například pořídil pro své show také populární iluzionista a bavič Pavel Kožíšek. „Větrák, kterým v rámci jednoho našeho představení procházím, stál zhruba 150 tisíc korun,“ uvádí Kožíšek.

ZAKLÍNADLA SE VYSLOVUJÍ ANGLICKY

Co z toho plyne? Než začne vynášet, vyžaduje profesionální magie jako každé podnikání nemalou vstupní investici. Nejen do rekvizit. Dost peněz stojí už kouzelnická studia. Začínající čaroděj by si totiž měl najít lektora. „A co je potřeba podtrhnout: Měl by to být nejlépe zahraniční lektor, nebo by měl alespoň velmi dobře umět angličtinu. V této branži je totiž cizí jazyk podmínkou úspěchu,“ říká kouzelník-elév Ondřej Pšenička. Sám se vzdělává sice u českého učitele, který ale kdysi emigroval do zahraničí a ovládá tudíž cizí jazyky. „V této branži je podle mých zkušeností minimálně polovina zakázek v angličtině. Jde buď o tuzemská představení pro turisty, nebo vyloženě o vystoupení v zahraničí,“ vysvětluje Pšenička, proč je nutný cizí jazyk.

DESET DEKA MAGIE

Výuka mladých kouzelníků však není pohádkou o čarodějově učni. Spíš připomíná promyšlenou dealerskou prezentaci. „Samotné vstupné na hodinový seminář je relativně malé. Zkušený kouzelník tam na obecné úrovni představí svá kouzla. Pak ale vydělává na jejich následném prodeji. Kupujete jednak tajné know-how, jednak technické pomůcky, které ke kouzlu potřebujete,“ vysvětluje Pšenička. „Pak se ještě někdy konají takové čtyřhodinové workshopy pro menší skupiny do dvaceti lidí. Vstupné je trošku vyšší, průměrně tak 1500 korun. I na těchto setkáních se zase prodávají kouzla nebo třeba instruktážní DVD,“ říká. Jedná se o uzavřenou společnost. „Na kouzelnické bazary nemají nekouzelníci přístup,“ upozorňuje František Cach.

DO LAS VEGAS A MONTE CARLA

U drahých rekvizit ale počáteční výlohy nekončí. Aby se začínajícímu soukromníkovi otevřel svět velkého showbyznysu, musí se nejprve pořádně blýsknout. Pokouší se o to například další mladý talent, jednadvacetiletý Jiří Marek, který vyhrál loňský kouzelnický šampionát ČR v kategorii iluzionista. Letos zkusil prorazit také na kouzelnickém mistrovství světa ve Švédsku. I tomu ale předcházely obrovské investice. „Jen za kouzlo, se kterým jsem tam vystoupil, jsem dal sto tisíc korun,“ vypráví Jiří Marek. „A ještě jsem si musel vypůjčit na náklady související s cestou a ubytováním,“ dodává.

Mladý kouzelník doufal, že by mu mohl případný úspěch na šampionátu zajistit angažmá v zahraničí. Na mistrovství se totiž podobně jako třeba na šampionát v hokeji sjíždějí z celého světa agenti, kteří vytipovávají nové kouzelnické hvězdy. Nabízejí jim pak lukrativní smlouvy. „Pro kouzelníka jsou nejlákavějším působištěm americké Las Vegas nebo Monte Carlo v Evropě. Na letošním mistrovství byla také možnost získat angažmá v Paříži. O to jsem hodně stál já,“ přiznává Marek. „Kdo mistrovství vyhraje, má na deset let o práci postaráno,“ dodává jeho kolega Ondřej Pšenička.

Jiří Marek nakonec skončil šestý. I když šlo o úspěch, nedosáhl tak vysoko, jak chtěl. „Porota preferovala tradiční vystoupení. Já jsem nabídl nový přístup - ucelený příběh protkaný tancem i herectvím,“ vysvětluje Marek. „Teď splácím dluh a žádnou zakázku mi mistrovství nepřineslo,“ shrnuje s určitým zklamáním. Ani u kouzelníků tedy nejsou investice bez rizika.

ZVYKÁME SI NA ČÁRY VE VELKÉM Začínající kouzelník na volné noze to tedy nemá lehké. Tím spíš, že v Česku byla dosud tato umělecká branže trošku opomíjena. „U nás bylo vnímáno kouzelnictví jako zábava pro děti. V cizině se ale bere daleko vážněji,“ upozorňuje Ondřej Pšenička. I proto je zatím v Česku kouzelníků profesionálů málo. „Český magický svaz má v současnosti něco přes 300 členů,“ informuje předseda svazu František Cach. Výhradně kouzelnictvím se podle něj ale zatím živí zhruba jen dvacítka umělců. Ti obvykle podnikají na živnostenský list v oboru umělecká činnost.

Tuzemský svět magie je ale mimo jiné právě i proto komerční příležitostí. Konkurence je malá, poptávka přitom stoupá. Důkazem je například úspěch prvního soukromého Divadla kouzel, které provozuje Pavel Kožíšek. Divadlo funguje od roku 2003 a za krátkou dobu již téměř zdvojnásobilo obrat. „Lidé jsou unavení z přetechnizovaného světa. Proto v současnosti zažívají klasická živá kouzelnická show velkou renesanci,“ vysvětluje Kožíšek důvody diváckého zájmu. „Nejde přitom jenom o kouzelnické triky. Musí to být bombastická show s hudbou, ohňovými efekty, barvitými kostýmy a tancem,“ dodává.

Další obchodní radu přidává Ondřej Pšenička: „Malá nápověda: podívejte se na Slovensko. Tam je pouhých pět profesionálních kouzelníků! Proto spousta českých umělců jezdí za prací tam.“ Jednu z výhod zatím malé lokální konkurence zmiňuje také Jiří Marek: „Kouzelníci berou za vystoupení většinou vyšší honoráře než ostatní umělci.“

ČESKO HLEDÁ MAGIC-STAR

Jak tedy vypadá zaklínadlo na vyčarování peněz v současném českém kouzelnickém byznysu? Malá konkurence, rostoucí poptávka. Tato receptura může zajímat kdekterého podnikavého člověka, nejen kouzelníky. Iluzionistou se člověk stává samozřejmě hlavně ze zájmu. Ale najmout schopného kouzelníka a postavit na něm výdělečnou show, tak může investovat každý podnikatel. Sám nemusí umět vyslovit ani „abrakadabra“. Česká republika zatím svého Davida Copperfielda nemá. Kdo ho objeví, tomu na bankovky jeden cylindr stačit nebude.

|ŠIKOVNĚJŠÍ UŠETŘÍ**Dá se říct, že čím šikovnější kouzelník, tím menší náklady na rekvizity má. Kouzla se totiž dělí v zásadě na dva druhy. Jedním jsou ta „automatická.“ „Máte třeba nějakou prázdnou krabici, kterou když zavřete a znovu otevřete, tak se vevnitř samo něco objeví. Takové kouzlo není moc náročné na šikovnost kouzelníka, ale rekvizita stojí dost peněz,“ říká Ondřej Pšenička. Naopak některá kouzla jsou založena jen na nápadu a obratnosti iluzionisty a nevyžadují třeba víc, než paklík karet. Šikovnější mágové tedy ušetří.|

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče