Studovat v zahraničí se vyplatí

27. ledna 2003, 00:00 - Aleš Vlk, doktorand na Twente Universiteit, Nizozemí
27. ledna 2003, 00:00

Někomu se rozšíří obzory natolik, že se už domů nevrátí Až bude mít každý český vysokoškolák za sebou alespoň semestr na zahraniční univerzitě, úroveň absolventů se zvýší. Zkušenost ze zahraniční vysoké školy je významná v mnoha směrech. V první řadě je to jazykové cvičení.

Někomu se rozšíří obzory natolik, že se už domů nevrátí

Až bude mít každý český vysokoškolák za sebou alespoň semestr na zahraniční univerzitě, úroveň absolventů se zvýší.

Zkušenost ze zahraniční vysoké školy je významná v mnoha směrech. V první řadě je to jazykové cvičení. Je-li student nucen dva semestry v cizím jazyce nejen studovat, ale i konverzovat ve volném čase, pak je zlepšení jeho jazykových dovedností očividné. Samozřejmě to předpokládá omezit setkávání s českou komunitou na minimum a na cizím jazyce tvrdě pracovat i nad míru řádných školních povinností. Velmi důležitá je i kulturně-sociální stránka studijního pobytu. Člověk je vystaven jiným kulturním vlivům a všeobecně dochází k rozšíření jeho obzoru. Zahraniční zkušenost však může být v určitém smyslu záludná. Vzhledem k stále ještě vnímatelným rozdílům v životním stylu a celkové atmosféře mezi Českou republikou a některými rozvinutými západními zeměmi může dojít u vybraných jedinců k tak výraznému rozšíření obzorů, že už se domů nevrátí. Není možné odhadnout, jak významnou skupinu tvoří studenti, kteří svá studia dokončili na zahraničních vysokých školách, získali výhodná pracovní místa a v zahraničí se usadili. Jediné, co mohu z vlastní zkušenosti říci, je, že se jednalo z velké části o studenty, kteří patřili na českých vysokých školách k absolutním špičkám ve svém oboru.

Buď sám, nebo v rámci programu

Nejjednodušší způsob je ten, že se student sám přihlásí na nějakou vysokou školu v zahraničí bez ohledu na to, zda jsou mu studijní výsledky potom doma uznány. Podmínkou je samozřejmě znalost jazyka. Další podmínkou je pokrytí životních nákladů a popřípadě zaplacení školného, jestliže ho příslušná instituce vybírá. Co dělat, když tolik peněz není? Oblíbenou možností jsou studentské pobyty v rámci programu Sokrates spolufinancovaného Evropskou komisí. Kromě tohoto programu podporuje EU ještě programy Leonardo da Vinci a Youth. Speciálním podprogramem Socrata, zaměřeným právě na vysoké školství, je program Erasmus. Erasmus dává našim studentům příležitost strávit tři až dvanáct měsíců na zahraniční univerzitě, se kterou má vysoká škola podepsanou vzájemnou dohodu. Díky evropskému kreditnímu systému (ECTS) je celá tato doba včetně studijních výsledků plně započítána do studijních povinností našeho studenta. Příspěvek, který student na studium dostává, se může rok od roku lišit a záleží také na počtu studentů, již se na studijní pobyty přihlásí. V různých zemích jsou příspěvky různé. Většinou se ale počítá s tím, že student si něco málo za svou studijní zkušenost v zahraničí připlatí. V minulých letech bylo nejvíce našich studentů v Německu, Velké Británii a Francii. V projektu Erasmus jsou v současné době zapojeny všechny naše veřejné vysoké školy a postupně se začínají zapojovat i školy soukromé.

Spolupráce škol

Další možností, jak strávit alespoň část studia v zahraničí, poskytují společné programy - joint degrees. Jde o spolupráci dvou či více vysokých škol z různých zemí, které společně sestaví studijní program. Může se jednat o stupeň bakalářský, magisterský, ale i doktorský. Vyučujícím jazykem je většinou angličtina, ale není to podmínkou. Dochází k výměně učitelů, studentů anebo cestují s různou intenzitou všichni. Jako příklad můžeme uvést Technickou univerzitu v Liberci nabízející bakalářský kurz informačního a komunikačního managementu. První rok studia absolvují studenti v Liberci, druhý v polské Wroclavi a třetí v německých městech Zittau či Görlitz. Do budoucnosti se dá předpokládat, že se tato forma spolupráce opět díky finanční podpoře Evropské komise bude mezi evropskými vysokými školami rozšiřovat.

Stipendií je málo

A jak jsme na tom se stipendijními pobyty? Zlatá doba stipendií pro české vysokoškoláky z poloviny devadesátých let minulého století však bohužel nepokračuje. Štědrá ruka amerického filantropa George Sorose a jeho Open Society Fund se posunula více směrem na východ a jihovýchod a ostatní země se s nabídkami pro české studenty nepředhánějí. Z těch ostatních v rámci dobrých vzájemných vztahů nabízí poměrně zajímavé nabídky nizozemská strana prostřednictvím organizace Nuffic. V budoucnosti by měl každý vysokoškolák strávit alespoň jeden semestr na zahraniční vysoké škole. I minimální studijní pobyt mimo republiku se vyplatí. Projeví se nejen výhodnějším uplatněním a teoretickými znalostmi, ale i praktickými schopnostmi postarat se sám o sebe.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče