Studium trhu práce vyneslo Nobelovu cenu

15. října 2010, 16:12 - Michal Zděnek
15. října 2010, 16:12

Ekonomie

Letošní takzvanou Nobelovu cenu za ekonomii, kterou uděluje švédská centrální banka, obdrželo trio ekonomů – Peter A. Diamond z Massachusetts Institute of Technology (MIT), Dale T. Mortensen z Northwestern University a Christopher A. Pissarides z London School of Economics. Rozhodnutí Nobelovy komise zní, že cena byla udělena na základě „analýzy trhů s nedokonalostmi při vyhledávání“. Co je tím přesně myšleno? Čím se laureáti zabývali a v čem spočívá jejich přínos?

Nevyhovující klasický model Diamond, Mortensen a Pissarides jsou průkopníky teorie vyhledávání a párování, která byla úspěšně využita především při studiu trhu práce. Motivace pro takovou analýzu je jednoduchá. Blahobyt většiny z nás více či méně souvisí s tím, jak uspějeme právě na trhu práce. Ekonomové proto mají dobrý důvod dokumentovat chování proměnných, jako jsou mzdy a nezaměstnanost, a konstruovat modely, které umožní pochopení mechanismů, jež na trhu práce operují. Do 70. let 20. století analýze trhu práce dominovalo standardní Walrasovské paradigma dokonalé konkurence. Tento přístup neumožnil analýzu některých důležitých otázek. Proč jsou lidé někdy dobrovolně nezaměstnaní? Co určuje délku nezaměstnanosti? Jak je možné, že zaměstnanci stejného typu dostávají rozdílné mzdy? Na tyto a další otázky nebylo možné najít odpovědi. Klasický ideál teorie všeobecné rovnováhy – centralizovaný trh – se ukázal jako částečně nevyhovující pro uspokojivé vysvětlení toho, co se odehrává na trhu práce.
Teorie vyhledávání na trhu práce je reakcí přesně na tyto nedostatky. Pro modely, které Diamond, Mortensen a Pissarides sestrojili, je klíčová existence nedokonalostí na trhu práce – najít (dobrou) práci stojí čas a peníze, najít (dobrého) zaměstnance s sebou rovněž nese náklady. Tyto nedokonalosti pak mají nutně dopad na tvorbu mezd a ovlivňují efektivitu celé ekonomiky. Důležitou ingrediencí těchto modelů je takzvaná technologie vyhledávání, která určuje, jak se přesně firmy a uchazeči na trhu práce potkávají. Vyhledávání může být modelováno několika způsoby, a tak různé modely vyhledávání volí různé přístupy k technologii vyhledávání. Další důležitou součástí je způsob určení mezd. Ty mohou být výsledkem vyjednávání, případně unilaterálním aktem ze strany firem. Přístupů k modelování v rámci teorie vyhledávání je mnoho, ale základní prvky mají společné.

Oprávnění laureáti Teorie vyhledávání na trhu práce neztratila nic ze své relevance ani po více než třiceti letech od svého vzniku, ba naopak. Efektivní vyhledávání a párování firem a uchazečů o práci je obzvláště důležité za současného stavu ekonomiky. Laicky řečeno, je důležité, aby nezaměstnaní rychle našli práci, protože jsou-li nezaměstnaní příliš dlouho, ztratí své schopnosti a spojení s trhem práce. Při vysoké míře nezaměstnanosti může být výkon ekonomiky výrazně negativně ovlivněn. Teorie vyhledávání od svého počátku urazila dlouhou cestu. Ačkoliv primárně byla vyvinuta pro potřebu analýzy trhu práce, byla modifikována a úspěšně využita například při výzkumu v oblasti monetární a finanční teorie. Kolem Nobelovy ceny za ekonomii bývá často mnoho diskusí, polemik a kontroverzí. V případě letošních laureátů zatím žádné nesouhlasné reakce, zdá se oprávněně, nezazněly. Udělení Nobelovy ceny bylo dlouho očekáváno především v případě profesora Diamonda z MIT, který zásadně přispěl k našemu pochopení hned v několika oblastech ekonomie. Mimo své práce v rámci teorie vyhledávání dosáhl zásadních výsledků při analýze ekonomického růstu, veřejného dluhu a daňové politiky. Rozsah a význam jeho díla je natolik výjimečný, že by nebylo překvapením, kdyby cenu dostal za jinou oblast, které se věnoval. Profesor Diamond, jehož PhD kurz veřejných financí jsem měl možnost osobně absolvovat, je obecně považován za skvělého pedagoga. Peter Diamond na MIT působí nepřetržitě od roku 1966. V roce 1997 dosáhl nejvyšší možné akademické hodnosti, kterou lze na MIT získat (Institute Professor) a jež je udělována pouze ve výjimečných případech. Mimo akademický výzkum se profesor Diamond vždy aktivně účastnil veřejných debat týkajících se hospodářské politiky, na jaře tohoto roku byl prezidentem Barackem Obamou navržen na pozici člena bankovní rady americké centrální banky. Teorie vyhledávání, jejíž jsou Diamond, Mortensen a Pissarides klíčovými postavami, přinesla radikálně nový pohled na problematiku trhu práce a vedla k lepšímu pochopení této důležité oblasti a jako taková si zaslouží ocenění, kterého se jí dostalo.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče