Studenti: Univerzita nás nepřipraví na praxi

18. května 2011, 20:40 - Profit, TZ
18. května 2011, 20:40

Více než polovina (56 procent) studentů v České republice je spokojena s tím, jak je vysoké školy připravují do praxe. Přesto dvě pětiny studentů mají opačný názor.

Foto: Profimedia.cz

Podle nich je současný systém vyššího vzdělání nepřipravuje do praxe dostatečně a dokonce 70 procent studentů není spokojeno s kvalitou přípravy na proces hledání zaměstnání. Vyplývá to z průzkumu, který provedla společnost Deloitte v pěti zemích střední Evropy – v Polsku, České republice, Slovensku, Litvě a Lotyšsku.

„Z pěti zkoumaných zemí byly v oblasti přípravy na budoucí zaměstnání nejlépe hodnoceny univerzity v České republice a Lotyšsku, horší známky od studentů obdržely vysoké školy v Litvě, Polsku a na Slovensku. S ohledem na stále se měnící trh práce by univerzity měly urychleně upravit své osnovy a soustředit se více na rozvoj měkkých dovedností svých studentů tak, aby uspěli v rostoucí konkurenci a omezené pracovní příležitosti,“ uvedla Václava Jersáková, ředitelka lidských zdrojů ve společnosti Deloitte.

Studijní praxe

Studenti jsou pracovně aktivní již během studia. Každý druhý student se však domnívá, že zajímavá studentská praxe je dostupná pouze pro ty nejlepší. Nejvíce zkušeností získávají studenti ve své rodné zemi během studentské praxe v oboru nebo mimo obor studia a dočasném či sezónním zaměstnání. Podle každého druhého studenta je studentská praxe dostupná pouze pro ty nejlepší. Češi oproti ostatním zemím využívají nejvíce sezónních prací v rodné zemi, zatímco Slováci dávají přednost sezónnímu „přivýdělku“ v cizině. Mezi českými studenty jsou velmi populární zahraniční výměnné studentské programy typu „Erasmus“, účastní se jich více než čtvrtina dotázaných.

Největší motivací při hledání studentské praxe mezi respondenty je příležitost získat odborné zkušenosti, mezinárodní kontakty a spolupracovat s experty z daného odvětví.

Platové očekávání

Nástupní plat čeští a slovenští studenti očekávají v průměru ve výši 850 eur, tedy okolo 22 tisíc korun. Liší se tak od svých kolegů v Polsku, kteří uvedli v průměru 754 eur a v Lotyšsku (590 eur). Nejnižší očekávaný nástupní plat uvedli respondenti v Litvě - v průměru 522 eur. „Reálně však očekávají, že dostanou méně o 10 % v České republice a o 15 % méně na Slovensku. Skutečný plat, který jsou zaměstnavatelé připraveni nabídnout, je někde uprostřed,“ doplňuje Václava Jersáková.

Kritéria při výběru zaměstnání

Nejdůležitějšími kritérii při výběru zaměstnání je pro respondenty možnost účastnit se na zajímavých projektech a školeních. Třetí nejdůležitější kritérium respondenti nejčastěji zmínili přátelské pracovní prostředí. Studenti v ČR oproti ostatním kladou daleko větší důraz na nabídku školení, mezinárodní pracovní prostředí,  pocit bezpečí a jistotu udržení práce. Méně významné jsou pro ně výše platu a zaměstnanecké výhody.

Demotivující faktory podání žádosti o práci

Téměř polovinu studentů ze všech regionů odrazuje podávání žádosti o zaměstnání do společností, které v minulosti vůbec nereagovaly na zaslání předchozího životopisu. Pro pětinu respondentů jsou demotivující nepříznivé názory přátel na firmu. Mezi zbývajícími důvody, které nejčastěji vedou studenty k nepodání žádosti o zaměstnání, patří zdlouhavý náborový proces, technické problémy či dlouhé a komplikované formuláře žádosti o práci.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče