Strýčka Sama fascinují létající hadi

03. prosince 2010, 12:31 - Jakub Křešnička
03. prosince 2010, 12:31

Schopnosti hadů rodu Chrysopelea by mohlo využít americké ministerstvo obrany

I když se to tak může zdát, létající hady nepotkáte pouze v aztécké mytologii. Stačí se vypravit do jihovýchodní Asie. Právě tam se za nimi s kamerou a fotoaparátem vypravil vědec Jake Socha, aby pak mohl spolu s kolegy z Technické univerzity ve Virginii prozkoumat záhadu pěti příbuzných plazů rodu Chrysopelea. Jak to, že se ve vzduchu udrží bez křídel a podobných „přídavných zařízení“? Laicky řečeno to vypadá, jako když se vzduchem normálně plazí, vlní se ze strany na stranu tak, že vytvoří zvláštní aerodynamický systém. „V podstatě se díky pohybu stanou jedním dlouhým křídlem,“ říká Socha. Tito hadi dorůstají délky 1,2 metru, většinu života stráví v korunách stromů a díky svému zvláštnímu nadání mohou plachtit z nejvyšších stromů do vzdálenosti zhruba sto metrů. Na začátku doslova skočí z větve, chvilku klesají, aby nabrali rychlost, a pak se nastaví do zhruba 25stupňového sklonu s hlavou nahoře a ocasem dole. Zhruba stejný efekt, který hadům umožní udržet se ve vzduchu co nejdéle, můžete sami vyzkoušet, pokud vystrčíte při jízdě autem ruku z okénka a podobným způsobem nasměrujete svou dlaň. S použitím různých plastických modelů vědci odhalili, jak hadům také pomáhá vlnit se ve vzduchu ve tvaru připomínajícím písmeno S. Přední část tím usnadňuje let zbytku těla podobně, jako si pomáhá hejno hus letících ve formaci „V“ – vedoucí husa rozráží vzduch, a dalším v pořadí se tak postupně letí vždy o něco snáze. Létající hadi si sice přilepšují roztažením žeber tak, že se jejich tělo více zploští, to ale umí i jiní plazi a navíc to nevysvětluje jak to, že ve vzduchu dokážou i měnit směr. „Je to úžasně zajímavé a zvláštní. Vůbec není jasné, jak to funguje nebo jak se něco podobného mohlo vyvinout. Jen se snažím zodpovědět základní otázky,“ dodává Socha s tím, že jeho motivací je čirá zvědavost. Není ovšem sám, koho létající hadi zajímají. Původně jeho výzkum sponzorovala National Geographic Society, teď mu ale podle zjištění listu Washington Post peníze přicházejí od ministerstva obrany. Financování projektu se ujala Agentura pro výzkum pokročilých obranných projektů (Defense Advanced Research Projects Agency – DARPA). Organizace vznikla v roce 1958, aby udržela technologický náskok USA, které překvapil úspěch první kosmické družice Sputnik 1 vypuštěné Sovětským svazem. Na dotazy, proč se o výzkum zajímá, tajemná agentura neodpověděla. Podle Sochy je pro ně primární motivací prosté vědecké hledisko. Otázka potenciálního využití se prý bude řešit později. Není od věci si připomenout, že právě DARPA, která má aktuálně 240 zaměstnanců a rozpočet okolo tří miliard dolarů, stála třeba za vznikem internetu, původně známého jako Arpanet. Zrodila se tam i myšlenka budoucího systému GPS, bezpilotních letounů MQ-1 Predator či automobilů pohybujících se bez řidiče. V DARPA též vyvinuli gekony inspirované umělé štětinky, které umožňují (prozatím jen) malým robotům rychle šplhat přes zdi. Tím, co všechno dokáže agentura „druhotně“ využít z výzkumu létajících plazů, se budeme muset nechat překvapit.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče