Stroje s britskou tváří

05. listopadu 2007, 00:00 - Robert Šimek
05. listopadu 2007, 00:00

Jedním z center českého strojního průmyslu bylo od poloviny 19. století Brno. Existovala zde řada malých podniků, rozhodující vliv ale měly tři hlavní továrny. Jednu vlastnil Heinrich Luz, druhou Josef Gilain a třetí britský podnikatel Thomas Bracegirdle.

Thomas Bracegirdle Jedním z center českého strojního průmyslu bylo od poloviny 19. století Brno. Existovala zde řada malých podniků, rozhodující vliv ale měly tři hlavní továrny. Jednu vlastnil Heinrich Luz, druhou Josef Gilain a třetí britský podnikatel Thomas Bracegirdle.

Strojírenská výroba v Brně a nejbližším okolí vznikla hlavně díky textilnímu průmyslu. Rychlý rozvoj brněnských textilních manufaktur na počátku 19. století se totiž bez nových strojů neobešel. Neobstál by proti zahraniční konkurenci.

Strojaři v habsburské monarchii ale neměli dostatek zkušeností, zvali si proto často odborníky z ciziny. Jedním z nich byl například Samuel Dieky, který se zabýval výrobou soukenických strojů. Dalším pak Johann Reiff (Profit o něm psal v čísle 36/2006), který již roku 1815 založil ve Šlapanicích u Brna vlastní strojírenský podnik (pozdější závod Heinricha Alexandra Luze).

Roku 1843 přišel do moravské metropole i britský technik Thomas Bracegirdle, který již předtím působil v Jablonci nad Nisou. Na brněnském předměstí vybudoval moderní strojírenský závod a stal se jedním z nejvýznamnějších podnikatelů v kraji.

Britské duo

Thomas Bracegirdle se narodil roku 1795 v anglickém Leedsu. Mechanikem se vyučil v Manchesteru, již roku 1820 ale přesídlil do Čech. Spojil se zde s krajanem Edwardem Thomasem, jemuž pomáhal s vedením strojírenského závodu v Liberci.

Spolupráce byla úspěšná, oba podnikatelé proto roku 1829 založili ještě další továrnu ve Starém Harcově u Liberce. Oficiálně nesla název „Atelier pro montáž větších strojů E. Thomas a T. Bracegirdle“ a specializovala se na výrobu textilních zařízení podle anglických vzorů. Její produkce směřovala do celého severočeského pohraničí a část zboží se vyvážela i do ciziny.

Firma fungovala až do roku 1835, kdy se Edward Thomas rozhodl osamostatnit a odešel do Prahy. Bracegirdle na severu Čech zůstal, jen se roku 1836 přesunul do Jablonce. Koupil zde bývalou přádelnu bavlny firmy Pfeifer a přebudoval ji na vlastní strojírenský podnik.

Jablonecké období

Nová strojírna se také věnovala výrobě textilních strojů. Hlavní část závodu tvořila třípodlažní budova, v níž pracovalo 150 až 170 kovářů, zámečníků, soustružníků, truhlářů a pomocných dělníků. V přízemí továrny, kde byly velké obráběcí stroje, soustruhy a vrtačky, se montovaly těžší stroje. V obou horních podlažích se pak nacházely lehčí stroje a zámečnické dílny.

Ve zvláštní budově byla ještě kovárna se šesti výhněmi, vlastní klempířská dílna a slévárna kovů. K pohonu všech obráběcích a pracovních strojů přitom sloužilo jediné mohutné vodní kolo o průměru 9,5 metru s lopatkami širokými 2,5 metru.

I tento Bracegirdleho podnik slušně prosperoval, britský podnikatel měl ale větší plány. Zaujal ho průmyslový rozmach Brna, v roce 1843 proto znovu změnil působiště a na brněnském předměstí v Malé Křenové ulici (dnešní Mlýnská) založil svůj třetí závod.

THOMAS BRACEGIRDLE

(1795-1873)

Britský technik a podnikatel Thomas Bracegirdle se narodil 21. listopadu 1795 v Leedsu (Západní Yorkshire).

Mechanikem se vyučil v Manchesteru a následně odešel do Čech, kde se stal spolupracovníkem Edwarda Thomase.

Po rozchodu společníků si Bracegirdle roku 1836 založil vlastní strojírenský závod v Jablonci nad Nisou. Roku 1843 přesunul výrobu do Brna, kde vznikla firma „T. Bracegirdle und Sohn“. Specializovala se na textilní stroje a patřila k největším ve městě.

Po smrti Bracegirdlova syna Jamese v roce 1862 však nastala krize a továrna roku 1872 fúzovala s firmou Karla Friedricha Luze. Thomas Bracegirdle zemřel 27. listopadu 1873.

Pomoc Offermanna

Podnikání v Brně ale nebylo vůbec snadné. Strojírenská výroba se zde potýkala s řadou problémů. Zuřil silný konkurenční boj, rakouské železárny nedodávaly kvalitní suroviny a odborná zdatnost místních dělníků nebyla velká. Pro rozjezd podniku bylo navíc zapotřebí značné jmění, které Bracegirdle ani přes předchozí úspěchy zatím neměl.

Co mu ale nechybělo, byli vlivní přátelé. Klíčovým se stalo jeho spojenectví s významným textilním podnikatelem Theodorem Offermannem, který se na provozu nové firmy finančně podílel. Bracegirdle získal potřebný klid a mohl se znovu věnovat jen vývoji nových strojů.

Továrna s oficiálním názvem „T. Bracegirdle und Sohn“ si brzy získala oblibu u zákazníků a začala sklízet úspěchy i na různých průmyslových výstavách. Roku 1847 se rozrostla ještě o novou pudlovací pec s válcovnou a zařadila se mezi největší a nejlépe vybavené podniky ve městě.

Těžké chvíle

V revolučním roce 1848 začal Bracegirdle vyrábět také pušky pro Národní gardu, narazil ale na tvrdý odpor brněnských puškařů a vojenský program mu byl úředně zakázán. Před jeho továrnou nicméně ještě předtím došlo ke střetu davu s vojskem a několik osob bylo smrtelně zraněno.

Hlavním výrobním programem tak i nadále zůstaly textilní stroje, které se vedle Rakouska-Uherska vyvážely také do Švýcarska, Srbska či Ruska. V omezené míře pak podnik produkoval ještě rychlovalchy, parní kotle, jeřáby, vodní kola, hasičské stříkačky a později také kovové okenní rámy a součásti železničních vagonů. Zaměstnával zhruba 300 dělníků a stále patřil mezi špičky v oboru.

Ne však nadlouho. Poptávka po textilních strojích se začala postupně snižovat a Thomase Bracegirdla navíc roku 1862 postihla rodinná tragédie. Jeho jediný syn James, který se měl stát ředitelem podniku, v pouhých třiačtyřiceti letech náhle zemřel.

Fúze strojíren

Do chodu Bracegirdleho firmy pak opět zasáhl Theodor Offermann. Jako jeden z podílníků se obával rychlého poklesu prosperity, rozhodl se tedy jednat. Oslovil majitele konkurenční brněnské strojírny Karla Friedricha Luze (pokračovatele Johanna Reiffa) a začal připravovat spojení obou podniků.

K fúzi došlo roku 1872 a nově vzniklá firma dostala název „První brněnská strojírenská společnost“. Sedmasedmdesátiletý Thomas Bracegirdle se měl stát členem správní rady, pro vysoký věk ale přenechal místo zástupci Lehmannovi. O rok později v Brně zemřel.

Výroba byla postupně koncentrována do bývalé Luzovy továrny, která prošla rozsáhlou modernizací. Rozvoj nového podniku sice na čas zpomalila hospodářská krize, koncem 19. století byla ale již „První brněnská“ opět na nohou a zařadila se mezi nejvýznamnější strojírny v habsburské monarchii. Jen o Bracegirdleho textilní stroje už nebyl zájem. V 90. letech 19. století byla proto jejich výroba ukončena.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče