Střídá se mráz a teplo? Vzhůru na ledy!

27. ledna 2003, 00:00 - Text a foto Jakub Turek, jakubturek@seznam.cz
27. ledna 2003, 00:00

V letošním roce narostly tuzemské ledopády do nebývalé mohutnosti Ledové lezení je jedna z nejkrásnějších odnoží horolezectví. Ale také z nejnáročnějších. Pokud nemáte dost zkušeností, zaplaťte si instruktora, vstupte do horolezeckého oddílu nebo jděte raději domů.

V letošním roce narostly tuzemské ledopády do nebývalé mohutnosti

Ledové lezení je jedna z nejkrásnějších odnoží horolezectví. Ale také z nejnáročnějších. Pokud nemáte dost zkušeností, zaplaťte si instruktora, vstupte do horolezeckého oddílu nebo jděte raději domů.

Jiskřivé ráno, vzduch jako nůž, zasněžené údolí a nad hlavou zamrzlý vodopád. Všichni se trochu chvějí. Je to nedočkavost, strach, zima nebo únava z dlouhého pochodu ještě před rozbřeskem? Nikdo neví, anebo si obavy raději nepřiznává. Přivazují se k lanům, nazouvají mačky, do rukou berou cepíny a jdou se věšet do kolmého ledu. Celý den budou jako pavouci stoupat k nebi a spouštět se dolů. K životu je bude poutat pouze tenké lano, síla paží a zkušenost s podobnými výstupy. K lezení po ledech totiž potřebujete kromě odvahy především dobrý odhad svých schopností a natrénovanou techniku. Síla a vytrvalost jsou na druhém místě. Jen nadšení při nebezpečném sportu nic nezmůže.

Co říkají rakváči

Staří horolezci, kterým dnešní mladíci přezdívají v lepším případě dědkové a v horším rakváči, říkají nováčkům: „Na skále musíš hledat každý stup i chyt, ale na ledu si ho sám vysekáš.“ Tak úplně jednoduché to ovšem není. Každé kopnutí mačkou musí být přesné, protože pokud se nepodaří, led se pod ní uloupne, nebo naopak hroty samy vypadnou a výsledek je stejný, jako když uklouznete na prudkých schodech. Každý zásek cepínem by měl být rozmyšlený, jinak seknete málo a železo odskočí od ledu, nebo do rány dáte příliš velkou sílu a zobák vjede do ledu tak hluboko, že vytáhnout ho při dalším kroku ven vám dá více práce než deset záseků. Ke všemu je ještě nutno dodržovat tři

hlavní zásady:

1. Životní nutností jsou tři pevné body. Když pohnete jednou končetinou, další tři musejí pevně vězet v ledu. V katalozích s horolezeckým zbožím mnohdy uvidíte, jak lezec visí na rampouchu za jeden cepín, ale vy to raději nezkoušejte, je to velmi riskantní způsob, jak se dostat o pár čísel výš.

2. Myslete na možný pád. V jeho směru šroubujte do ledu každé dva až tři metry ledovcové skoby, které zadrží váš let k zemi. Uvidíte-li ve skalách okolo ledu natlučené skoby nebo nýty, neváhejte a zapínejte do nich karabiny s lanem také. Pokud polezete okolo solidního stromu, obepněte ho lanovou smyčkou a zajistěte za něj.

3. Hledejte dobrý terén. Ne každý led je kompaktní, některý se štípe, z jiného se vyklubou jen pár centimetrů silné glazury na holé skále a někde se dokonce vytváří převis. Lezte cestou nejmenšího odporu, volné rampouchy osekejte a naštípnutou krustu raději oblezte jinudy. Pokud před vámi lezlo jiné družstvo, možná po něm najdete díry od cepínů a maček. Použijte je, ušetří vám to hodně síly a nervů.

Nejdříve promyslete návrat

Až budete nahoře, nezapomeňte vybudovat pevné stanoviště pomocí nejméně tří ledovcových skob, dvou spolehlivých stromů nebo příhodných kamenů, okolo kterých hodíte lanové smyčky jako laso. V případě pádu vašeho parťáka musí zadržet vás i jeho. Pokud byl ledopád kratší než vaše lano, slaníte nebo skalní bariéru prostě obejdete a sjedete sněhem po zadku k nástupu. Pokud ne, pokračujete k dalšímu stanovišti. Některé ledopády měří i stovky metrů, což obnáší celodenní lezení. V tom případě musíte předem vědět, kudy a jak se budete vracet. Zjistěte si ústupové možnosti někam do stran, protože předem nikdy nevíte, jaký bude led, zda vám nedojdou psychické či fyzické síly nebo se nezraníte.

Kde se leze

Díky výkyvům počasí letos narostly ledopády v mnoha tuzemských ledolezeckých oblastech do nebývalé mohutnosti. Během minulých týdnů se totiž rychle několikrát vystřídalo teplo a velký mráz, a tak co jeden den tálo, druhý den bylo přimražené. Leze se teď například v Jizerských horách v údolí Štolpichu a na Černém potoce. Jediné omezení tu platí pro lezení po suché skále, protože podle návštěvního řádu chráněné oblasti ji nelze mačkami a cepínem poškozovat. Zcela bez zábran lze lézt v několika lomech v okolí. Tam přírodě nelze nijak uškodit. Nejlepší a největší ledová oblast v Česku je pro horolezce teoreticky nedostupná, protože Labský důl nad Špindlerovým Mlýnem je součástí Krkonošského národního parku. Ledové stěny až padesát metrů vysoké přímo pod Labskou boudou a v okolí otočky běžkařské trasy Buď fit jsou přesto obsypané horolezci. Dobře vědí, že by jim jejich sport mohl vynést tisícovou pokutu, ale stojí jim za to sem stejně vyrazit. Letos zamrzl i populární středočeský ledopád na skále zvané Mařenka mezi Štěchovickou a Slapskou přehradou. Tento sedmdesát metrů vysoký sloup ledu je dobře vidět z turistické cesty nad trampskou osadou Ztracenka na druhém břehu Vltavy. Autem nebo autobusem z Prahy je to hodinu cesty a potom další půlhodinu pěšky. Lezení zde nemá žádné omezení. Nejkrásnější moravské lezení je také v dobré kondici, protože Vysoký vodopád pod Švýcárnou v Jeseníkách je zamrzlý už pár týdnů. Povolení k výstupům zde vydává Správa chráněné krajinné oblasti, která reguluje počet lezců na pět za den. Bez velkých restrikcí je možné lezení v dalších oblastech, jako je například Adršpach (jezírko), Hřensko (Stříbrná stěna), Děhylov u Ostravy (lom), Hrádek nad Moravicí (papírenský náhon), Kořenov (železniční zářez) a Kytlice u Děčína (lom). Jestli chcete jet o kousek dál, vyražte do některé z vyhlášených ledových oblastí za hranicemi. Slovenský ráj ukrývá desítky metrů vysoké rampouchy v hlubokých soutěskách. V létě tu vedou turistické cesty a žebříky, teď tu vládne skleněnou rukou zimní královna. Desítky ledopádů nabízejí Vysoké Tatry, ale je potřeba předem vědět, kde narůstají. Už samotná cesta k nim je často náročnou vysokohorskou túrou s lyžemi či sněžnicemi. Informace o nich poskytuje slovenský horolezecký spolek James. Rájem ledolezců je rakouské údolí Maltatal, v Itálii se leze v nižších částech Dolomit a nejvyhlášenější zemí je Francie, kde se tvoří díky místnímu klimatu impozantní ledové sloupy v každém druhém horském údolí.

Další informace: Učebnice zimního horolezectví: www.volny.cz/yeti Jištění proti pádu: sakal.stredozem.cz Rakouské ledopády: www.bergsteigen.at Závody v ledolezení: www.ice-time.com

Co potřebujete a kolik to stojí

Hrudní a sedací úvazek - popruhy okolo těla - 1000-2000 Kč/komplet

Přilba - nezbytná ochrana hlavy - 1200-2000 Kč

Zbraně - dva moderní krátké a prohnuté cepíny - 2000-6000 Kč/ks

Mačky - stoupací železa pod boty - 2000-5000 Kč/pár

Skelety - horolezecké plastové boty - 4500-9000 Kč/pár

Lano - 50 m dlouhé - 2500-4500 Kč/ks

Šrouby - pět ledovcových skob ve tvaru velkých dutých šroubů - 300-1000 Kč/ks

Karabiny - tři karabiny, jež se dají zajistit proti otevření - 250-500 Kč/ks

Expresky - pět dvojic karabin spojených popruhem - 300-500 Kč/ks

Slaňovátko - jisticí a slaňovací brzda - 250-2500 Kč/ks

Smyčky - tři dvoumetrové kusy lana nebo popruhu - 30-60 Kč/m

Lékárnička - nezbytný doplněk - 300-2000 Kč/ks

Nepromokavé oblečení, rukavice, funkční odpařovací prádlo, sportovní brýle, batoh, termoska

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče