Stresu už bylo dost, teď začínám žít

09. června 2008, 00:00 - Marcela Honsová
09. června 2008, 00:00

Z drobného prodejce k majiteli velkoskladu s kancelářským nábytkem. Tak by se dala jednoduše popsat podnikatelská pouť Petra Martínka. Zatímco v jeho původním krámku byste o něj zakopli hned při prvním kroku, dnes by byl v halách v Brandýse nad Labem jen těžko k nalezení.

Petr Martínek, majitel velkoobchodu Office Pro S největší pravděpodobností sedíte za pracovním stolem v křesle, které vám obojí zajistil Petr Martínek. Vybavuje totiž kanceláře včetně kuchyněk drobným podnikatelům i velkým firmám. Z jeho velkoobchodu pochází významná část kancelářského nábytku, jenž je k mání na tuzemském trhu. Najdete jej na úřadu vlády, ministerstvu obrany, ruzyňském letišti, v kancelářích ČEZ a na mnoha dalších místech. „Podle slov našich prodejců jsme v Česku asi největší. Máme dobré skladové i výrobní zázemí a krátké dodací lhůty,“ uvažuje o firmě Office Pro její zakladatel, majitel značky i největšího z firemních velkoskladů v Brandýse nad Labem. Třiačtyřicetiletý Martínek začínal jako ekonomický poradce a majitel prodejničky kancelářských potřeb o patnácti metrech čtverečních. Dnes vlastní čtyři haly o rozloze 5600 metrů čtverečních, z nichž zajišťuje roční obrat přes čtvrt miliardy korun. Původně prodával Martínek kancelářský nábytek Hobis sám. Z ekonomicky efektivního hlediska byl ovšem schopen zásobovat prodejny kolem Brnadýsa v okruhu sto osmdesáti kilometrů, proto vznikly další velkosklady v Brně a v Bílovicích u Opavy, později ještě v Bratislavě a Košicích. Z nich zásobuje Office Pro kolem pěti set maloobchodních odběratelů. „Po určité době spolupráce těchto velko-skladů s různými majiteli i názvy jsme vytvořili novou obchodní značku jakési servisní organizace pro nábytek Office Pro. Zatím mám značku zaregistrovánu já, ale jsme dohodnuti s majiteli velkoskladů, že to změníme na společnou registraci. Značka bude patřit nám všem, protože se všichni podílejí na rozvoji firmy.“ Obchod je nejen akčnější, ale nabízí i rychlejší zisk Ještě před třemi roky podnikal pod názvem Petr Martínek – epos, což byla zkratka ekonomických poradenských služeb. Od roku 1990 je poskytoval na živnostenský list. Když někdo přišel na konzultaci a přinesl účetní podklady, mohl si odnést i nejrůznější tiskopisy a drobné věci, které k firemnímu účetnictví potřeboval. Kancelář s malou prodejnou ovšem posléze nestačila, a tak Martínek koupil v roce 1993 v Brandýse nad Labem nemovitost. Na její pořízení i rekonstrukci si půjčil prvních 700 tisíc korun. To ještě vůbec netušil, že úvěry u bank půjdou do milionů s tím, jak porostou jeho podnikatelské záměry. Před patnácti lety ovšem nejprve rozšířil zboží o diáře, pořadače a přijal prvního zaměstnance. Neměl veliký provozní kapitál, takže počet věcí v obchodě podle toho vypadal. Ale už se začala dělit jeho klientela na ty, kteří přicházeli kvůli poradenství, a na kupce kancelářského vybavení. A Martínek se čím dál tím více věnoval obchodu. „Víc mě to bavilo, obchod je akčnější. Samozřejmě jsem si také uvědomil, že v té chvíli je v obchodě možnost rychlejšího zisku, větší obrat a podobně. Hledal jsem nové příležitosti a v roce 1994 rozjel i prodej kancelářského nábytku,“ vzpomíná Martínek. Snažil se, aby zákazníky uspokojil a nabídl jim co nejširší sortiment. Jak rostl zájem odběratelů, řekl si, že zkusí velkoobchod. „Rozhodl jsem se vytvořit mezi výrobcem a obchodníky mezičlánek, který na trhu chyběl. Budu mít takové skladové zásoby, že odbourám dlouhé čekací lhůty,“ vypráví. Dodací lhůty byly podle něj největším problémem při rozvoji podnikání v tuzemsku. Proto se rozjel po Česku a hledal výrobce nábytku, který by akceptoval jeho nápad a převedl obchodní starosti na něj.  OFFICE PRO • Obrat v roce 1998 – 36 milionů korun • Obrat v roce 2007 – 262 milionů korun • Výhradní zastoupení – kancelářský nábytek Hobis, kovový nábytek Rigid, konferenční nábytek Seattable • Sortiment – psací a jednací stoly, zásuvkové kontejnery, skříně, závěsné police, recepce, židle, židle Seattable, kterou lze změnit ve stůl, kovové kartotéky, kancelářské kuchyň Spolupráce s firmou HON bylo šťastné rozhodnutí „Nakonec se domluvil s majitelem společnosti HON v Opavě. Zaujalo ho, že za ním přijel ve 20 hodin a majitel ještě pracoval. „Napadlo mě, pozor, tady je někdo, kdo má zájem, aby jeho firma běžela. Slovo dalo slovo a my si s Václavem Honem řekli, že to spolu zkusíme,“ vzpomíná Martínek a dodává: „Uzavřeli jsme smlouvu, že pokud budeme výhradním distributorem nábytku, tak nebudeme prodávat konkurenční nábytek. Bylo to nejšťastnější spojení, které jsme mohli udělat.“ V Opavě museli předělat výrobu, místo smontovaného nábytku ho začali dodávat v dílech, protože přepravovat a skladovat vzduch nebylo ekonomické. A Martínek zase musel sehnat velký sklad. Nejprve si pronajal 100 metrů čtverečních, pak rekonstruoval kravín. V něm zpočátku využíval polovinu, tedy 400 metrů, až nedostačovala ani celá plocha. Nakonec koupil v dražbě areál po bývalém Zemědělském nákupu a zásobování. „Vyvolávací cena za 46 tisíc metrů čtverečních pozemků, z nichž využitelných je jen třicet a čtyři haly po 1400 metrech, byla 5,25 milionu korun. Říkal jsem si, že půjdu do osmi milionů. Ale věděl jsem, že když nekoupím, nebudeme se moci rozvíjet. Takže jsem to risknul, pochopitelně na bankovní úvěr,“ přiznává Martínek, že získal potřebný areál za 10,5 milionu korun. A jak se na milionové dluhy dívala jeho manželka? „Je jako já absolventka Vysoké školy ekonomické v Praze, takže ekonomickému zázemí firmy rozumí. Byla úžasná a velice mě podpořila. Doma jsme finanční kroky konzultovali, protože jsem podnikal jako fyzická osoba, bylo všechno na triko nás dvou, smlouvy jsme podepisovali oba. Vždycky stála při mně, držela mě,“ říká. V Číně se rychle učí a zlepšují Dnes už Office Pro nespolupracuje pouze se společností HON-nábytek v Opavě, přestože dál zůstává jeho exkluzivním obchodním zástupcem. Dováží vybavení kanceláří i z ciziny – ze Spojených arabských emirátů, Německa, Polska, Bulharska a z Číny. „Všude, kde uzavírám smlouvy, podepisuji výhradní zastoupení pro naši společnost. Než se určitý sortiment etabluje na trhu, stojí to hodně úsilí, peněz, tak je exkluzivita nutností,“ míní Martínek, který se před třemi roky rozjel i do Číny. Ví, že odsud pochází spousta výrobků renomovaných zahraničních firem, počínaje elektronikou či koly a konče železem. Jak sám říká, uvažoval, že na obchodování s Čínou určitě něco je, přestože zatím ve většině Čechů přetrvává představa, že tam dělají jenom šunt. „Jsou tam fabriky, které se učí strašně rychle. Číňané jsou ochotni a schopni se zlepšovat. Pochopili, že pokud chtějí prorazit do světa, nemohou vyrábět, jako by to měli pro vlastní potřebu. Kvalitu musí přizpůsobit našim měřítkům, požadavkům evropských a amerických standardů. A oni to umí, jsou natolik houževnatí, že to dokážou,“ vzpomíná. Podle Martínka je ovšem při obchodování s Asiaty důležité osobní jednání. Navazovat spolupráci prostřednictvím e-mailů je nemožné. Navíc existují mezi jednotlivými výrobci propastné rozdíly, takže bez kontaktu přímo na místě obchodovat s Čínou nedoporučuje. Chci firmu dál rozvíjet, ale ne za každou cenu Asi největším konkurentem Office Pro na tuzemském trhu je firma Alfa Říčany, která má podobnou strukturu zákazníků, je stejně dobře etablována a její zboží se pohybuje ve srovnatelné cenové kategorii. Potom jsou tu společnosti, jako například Samas či Bas, které mají typově jiný sortiment, jinou cenovou hladinu i klienty. Když Martínek začínal, měla spousta konkurenčních firem obchodujících ve velkém za sebou zahraniční partnery. Vzhlížel k nim a zdaleka nepředpokládal, že se stane jejich rovnocenným soupeřem. Byl ochoten udělat hodně pro úspěch firmy, pracoval s kolegy po nocích, spoustu věcí si musel odříct. Proto také firmu neprodá, i kdyby mu konkurence nabízela sebeúžasnější sumu. „Je to veliký kus mého minulého i současného života. Měl jsem obrovskou snahu a vůli, ale výsledek předčil mé očekávání. Určitě chci firmu dál rozvíjet, ale teď u toho budu i žít. Stresování už bylo hodně a to má vliv na zdraví a s tím není dobré si pohrávat. Dalo by se dělat i víc, ale ne za každou cenu,“ uvažuje Martínek, který si v zimě najde čas na hokej a lyže, v létě na windsurfing. „Sport je dobrý ventil na stres,“ říká. Jsem rád, že jsem začínal od píky**

Čtrnáct let trvala cesta drobného prodavače kancelářského nábytku k velkoobchodníkovi republikového formátu. Schopnost spočítat si podnikatelský záměr a odhadnout úspěch či nezdar určitě hrála roli, ale významnější byl právě postupný růst.

„Šel jsem krok po kroku, všechno jsem si musel hlídat, každou korunu. Pozoroval jsem kolem sebe moc známých, kteří získali dost peněz z restitucí a spousta z nich brzy skončila. Nevěděli, jak s penězi nakládat. Hodně investovali do sebe a zapomněli na firmu,“ uvažuje nad svým podnikáním Martínek. Tvrdí, že jako malý obchodníček pozoroval, jak se k němu chovají dodavatelé, a i z toho se poučil. „Že jsem byl zpočátku v rolích svých dnešních klientů mi hodně pomohlo, to je klíčová záležitost pro úspěch podnikání. Jsem rád, že jsem si prošel vývojem od začátku, tam jsem pochopil, jak se mám chovat, jak zákazníka podpořit, co potřebuje,“ přemýšlí.

A co je podle Martínka v obchodních vztazích nejdůležitější? „Korektnost a spolehlivost. Právě tyhle principy nás posunuly v oblasti vztahů s našimi obchodními partnery daleko.“ Vytrvalost je podle Martínka další vlastností dobrého byznysmena. Od svého pedagoga na vysoké škole přejal životní motto: Člověk může být v životě úplně blbej, ale vždycky si musí umět poradit. „Nejsem úplně blbej, ale říkám si, že si musím vždy umět za každé situace poradit. To je jedna z věcí, která mě postrkovala dál,“ tvrdí podnikatel.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče