Stres v zaměstnání je droga

24. února 2011, 05:20 - Renata Lichtenegerová
24. února 2011, 05:20

Příroda to myslela dobře, když nás obdařila sebezáchovným mechanismem ve formě stresové reakce. Díky ní, přesněji řečeno stresovým hormonům, je naše tělo schopno rychle se připravit na zvýšenou zátěž, ať již fyzickou nebo duševní.

Foto: Profimedia

Příroda ale zřejmě počítala jen s krátkodobými nepříjemnostmi, které se v daném okamžiku vyřeší útěkem či útokem. Tento model bohužel často v zaměstnání neplatí a přicházejí problémy. Zdravotní potíže, konflikty mezi spolupracovníky, nižší výkonnost zaměstnanců. Podle údajů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci je v Evropě stresu při práci vystaven téměř každý čtvrtý pracovník a jedná se o příčinu více než poloviny všech zameškaných pracovních dní. Stres může vzniknout v každém odvětví a v každé organizaci bez ohledu na její velikost a pocítit ho může kdokoliv na jakémkoli stupni hierarchie.

Ženy vydírají, muži kradou

Dlouhodobý stres má na lidský organismus destruktivní dopady. Mezi ty časté patří bolesti hlavy, zažívací potíže, problémy se spánkem. Odborníci na lidské zdroje ovšem upozorňují i na negativní jevy vznikající ve stresovaném pracovním kolektivu. „Mezi našimi klienty byla společnost, kde plnění cílů a plánů záviselo na kvalitní a včasné spolupráci. Firma byla akvírována novým zahraničním vlastníkem, což přineslo určitou nejistotu a strach z nadcházejících změn,“ vzpomíná Filip Brodan, lékař a generální ředitel společnosti Zaměstnanci.com. Aniž by proběhly nějaké personální změny, bylo možné sledovat neobvyklé chování v rámci daného týmu. „Lidé začali preferovat svoje individuální zájmy, stali se soutěživými a nebyli ochotni spolupracovat,“ pokračuje Brodan s tím, že zhruba po půl roce, kdy se situace ve firmě stabilizovala, se vrátily i vztahy na pracovišti do normálu.

Trvalejší stresové návyky vedou v soukromém i pracovním životě k neetickému chování, jehož forma se liší podle pohlaví. „Muži mohou začít hazardovat a krást, ženy podvádět a vydírat,“ popisuje Brodan.

Z práce na skleničku

Něčím jako náplastí na zvýšený stres na pracovišti je podle Brodana úspěšnost. Nefunguje to ovšem dlouhodobě. „Naše přirozená adaptabilita totiž způsobí, že nám za nějaký čas dosažená míra úspěchu nestačí. Z úspěchu se stává automatický požadavek, což znovu způsobuje další stres. Je to trochu začarovaný kruh,“ přibližuje.

Stresovaní jedinci, kterým se nedaří dosáhnout pracovních úspěchů nebo už jim tyto úspěchy nestačí, mají sklony sahat po náhražkách. Mezi ně patří jídlo, cigarety, alkohol, ale také sledování seriálů, hraní počítačových her či realizace v rámci virtuálních sociálních sítí.

Kromě toho, že vede k nejrůznějším návykům, je stres návykový i sám o sobě. Ze studie společnosti DAP Services vyplývá, že žijeme-li dlouhodoběji ve stresovém napětí, je velmi pravděpodobné, že nám za nějakou dobu přijde divné žít bez stresu, jelikož si na něj zvykneme. „Znám řadu manažerů, kteří otevřeně přiznávají, že pokud nejsou ve stresu, tak to není nějak ono,“ říká ředitel společnosti DAP Services Jiří Šimonek.

Mluvte o problémech a hýbejte se

Lidé se často na stres dívají jako na něco venkovního a snaží se vytěsnit stresové podněty ze svého okolí. „Je třeba pochopit, že stres není něco zvenku, každý si ho ve větší či menší míře vytváří sám tím, že se k zátěžovým situacím staví neefektivně,“ říká Brodan.

Zaměstnavatelé by samozřejmě měli dbát minimálně na to, aby zaměstnanci nebyli přehlceni úkoly a aby na pracovišti nedocházelo k šikaně, obtěžování a násilí. Vyrovnat se se stresovými situacemi je ale z velké části na každém jedinci. Odborníci doporučují dodržování několika hlavních zásad. V zaměstnání je důležité podchytit včas chvíli, kdy se cítíte přehlceni povinnostmi, nerozumíte nějakému úkolu nebo máte pocit, že k jeho plnění potřebujete odbornou přípravu. O všech těchto věcech je třeba s nadřízenými hned mluvit. Tam, kde je to možné, je dobré požádat o větší odpovědnost při plánování vlastní práce.

Negativní dopady stresu na váš organismus můžete zmírnit životním stylem. Pomůže, pokud budete zdravěji jíst a vyhnete se cigaretám a alkoholu. Důležitou roli hrají dobré vztahy s rodinou a přáteli. A pak je tu samozřejmě pohyb. „Lidé, kteří pravidelně sportují, mají větší šanci se vyhnout tomu, aby se stali uzlíčkem stresových návyků,“ konstatuje Brodan. Ve sportu se totiž rychle střídá neúspěch s relativním úspěchem, a tak si postupně zvykáme na neúspěšnost a stáváme se vůči ní odolnější.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče