Střední firmy jsou nyní ohroženým druhem

16. prosince 2008, 00:00 - Renata Lichtenegerová
16. prosince 2008, 00:00

Zatímco velké i malé společnosti mají slušnou šanci současnou finanční krizi překonat, firmy střední velikosti ji odnesou nejvíce.

Ty totiž mají velké množství závazků, ale pro banky nejsou stěžejními klienty.

Finanční krize působí na českou ekonomiku napříč všemi oblastmi podnikání a dotýká se jak nadnárodních gigantů, tak středních firem i drobných živnostníků. Ale zatímco velké společnosti podle všeho banky „podrží“, malé a střední firmy s podporou bank příliš počítat nemohou.

„Velké firmy mají obecně výhodu, že jsou natolik klíčové pro bankovní domy, že ty si nemohou dovolit začít jim vypovídat úvěry. Samozřejmě, že i velké firmy mají v současné době problémy u bank, ale to se týká především investičního financování. Provozní financování jim v zásadě funguje,“ popisuje Karel Havlíček, první místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a generální ředitel holdingu středních firem Sindat Group. O tom, zda v současnosti firma přežije či ne, rozhoduje hlavně její konkrétní zaměření a také počet zaměstnanců.

Ty nejmenší se snadno uskromní

Relativně dobře mohou krizi přečkat úplně nejmenší firmičky, které mají deset a méně zaměstnanců. Ty zatím většinou hovoří jen o minimálních dopadech krize. „U těchto mikrofirem se nejedná o žádné existenční ohrožení. Pokud mám tři čtyři zaměstnance, tak v nejhorším případě půjdou někteří z nich na externí poměr a firma se uskromní. Pravděpodobně ale nepřijde o všechno,“ míní Havlíček.

Například reklamní agentura David Centrum zažila podle slov jejího jednatele Jiřího Dandy dokonce úspěšný rok. Svou vlastní krizí si prošla v letech 1998 až 2006, kdy postupně snižovala počty z původních šestnácti zaměstnanců na dnešní čtyři. „Letošní rok byl po dlouhé době velmi úspěšný. Dokonce jsme měli možnost investovat do nového strojového vybavení,“ popisuje Danda. Krizi prý zatím vnímá spíše z médií. „Je pravda, že registrujeme menší zájem jednotlivců o kalendáře, novoročenky a další výrobky, které jsou ke konci roku aktuální. Z hlediska našeho obratu je to ovšem nepodstatné, protože základem jsou pro nás zakázky firem, které jsou letos výrazně vyšší než v předchozích letech,“ popisuje podnikatel.

Druhé dějství pro výrobní firmy

Situace malých a středních firem, které mají od 10 do zhruba 250 zaměstnanců, je podle Havlíčka vážnější. Mívají množství závazků, ale pro banky stále ještě nejsou stěžejními zákazníky. V současné době navíc většinou nežijí z rezerv, ale přežívají z měsíce na měsíc.

Obecně se dá říci, že nejvíce se „potí“ společnosti zaměřené na výrobu. Pro ně totiž krize představuje již druhý stupeň problémů. „První stupeň přišel v první polovině roku spolu se silnou korunou,“ připomíná Havlíček.Už v první půlce roku tak tuzemské výrobní firmy „šláply na brzdu“ a začaly šetřit, kde se dá. Nejprve na marketingových nákladech, následně na inovační politice. „Poté přišla finanční krize znamenající určitou obezřetnost ze strany bank. Začala také klesat poptávka po spotřebním a průmyslovém zboží. Velcí odběratelé protahují splatnosti, tlačí více na cenu a na dodací podmínky. Firmy tak šlapou na brzdu ještě více a začínají propouštět,“ popisuje Havlíček.

Také obchodní firmy ale musí šetřit. Jejich zákazníci se totiž chovají obezřetněji, než bylo v posledních letech zvykem. „Pečlivěji si řídí likviditu, udržují minimální skladové zásoby. Pro velkoobchody to v té první fázi znamená, že musely zvolnit dodávky, protože jejich odběratelé snížili sklady. Dá se ale očekávat, že jakmile sníží svoje skladové stavy, budou obchody dále kontinuálně plynout,“ říká Havlíček.

U služeb je pak rozhodující, zda jsou pro odběratele existenčně důležité, či nikoliv. „Pokud například firma prodává energie, tak logicky musí fungovat. A nejde jen přímo o výrobce energií, ale i o firmy na ně napojené, například ty, které spravují kotelny pro podniky a průmysl,“ konstatuje Havlíček.

Dokonce profitovat na současném dění by mohly například faktoringové nebo leasingové společnosti. „V době, kdy banky půjčují méně peněz, poptávka po prostředcích z jiných zdrojů roste,“ říká Havlíček. Naopak problémy budou mít především firmy, které poskytují určitý nadstandard. Typickým příkladem jsou podle Havlíčka komunikační agentury, poradenské společnosti.

GLOBÁLNÍ KRIZE A MALÉ A STŘEDNÍ FIRMY

• V nejtěžší situaci se nacházejí firmy střední velikosti, které mají zhruba od 50 do 250 zaměstnanců. Velké firmy jsou totiž klíčovými klienty bank. Pro „mikrofirmičky“ je zase mnohem snadnější se uskromnit. Někde na hranici jsou malé firmy s 10 až 50 zaměstnanci.

• Mezi „nejohroženější“ firmy patří ty, které nabízejí určitý nadstandard – poradenské společnosti a komunikační agentury, firmy organizující firemní akce, cestovní kanceláře zaměřené na incentivní turistiku.

• Naopak standardní období prožívají firmy, které poskytují služby, na kterých jsou jejich odběratelé existenčně závislí. Například společnosti, které prodávají služby typu energií.

• Profitovat ze současného dění by mohly například faktoringové a leasingové společnosti.

Vánoce bez večírků

Nadstandardních výdajů, na nichž v současné době firmy šetří, je ale více. Krize se dotkla například firem, které organizují firemní večírky a v předvánočním období čekali žně. Nejedna společnost si totiž letos vánoční večírek úplně odpustí, nebo mu alespoň přiřkne hodně zredukovanou podobu.

„U poptávky po firemních akcích pociťujeme velký pokles, zejména ze strany mezinárodních firem, jejichž centrály nařídily českým pobočkám maximálně šetřit,“ konstatuje Marek Mohyla, jednatel zážitkové agentury Esennce. Hlavní činností této společnosti je vedle organizování firemních akcí nabídka dalšího „nadstandardu“, tedy zážitků. Podle Lindy Vavříkové, jednatelky společnosti Allegria, zatím zájem firem o zážitky jako dárky či motivaci pro zaměstnance a klienty roste. Podnikatelka dokonce očekává, že firemní klientela do konce roku dožene v nákupech jednotlivce, kteří zatím představují hlavní zdroj příjmů firmy. „Obrat naší společnosti neustále roste v desítkách procent. Je ale možné, že nebýt krize, rostl by rychleji,“ míní Vavříková.

Příští rok ale bude podle podnikatelů pro „zážitkový byznys“ zlomový. „Vzhledem k očekávané horší ekonomické situaci a k velkému růstu konkurence na tomto trhu uspějí pouze ty agentury, které včas provedou důrazné kroky k opravdu podstatnému zvýšení efektivity svých činností,“ konstatuje Marek Mohyla.

Stará židle, dobrá židle

Dalším příkladem „ohroženého druhu“ jsou agentury nabízející firemní vzdělávání. „Dostali jsme výpovědi od dodavatelských firem napojených na automobilový průmysl, které byly odůvodněny právě finanční krizí,“ komentuje aktuální situaci na trhu Petr Pasek, jednatel společnosti Slůně – svět jazyků. U nefiremní klientely zatím firma nepociťuje žádnou změnu. Zato u firemních klientů se Pasek obává dalšího snížení objemu odebíraných služeb. Pro příští rok očekává až patnáctiprocentní snížení zisku.

Kromě hodin angličtiny zdarma budou muset tuzemští zaměstnanci v příštím roce často oželet i nejrůznější inovace pracovního prostředí. Během krize zkrátka není prostor pro výměnu křesílek v „zasedačkách“ či nákup nových ergonomických židlí. „Už máme potvrzené snížené objednávky pro příští rok. Oproti standardnímu začátku roku se jedná o zhruba desetiprocentní pokles. Tento trend je v celém nábytkářském průmyslu,“ přibližuje Milan Nagy, jednatel společnosti RIM CZ, která vyrábí kancelářské židle. Již dříve měla tato firma v plánu rozšířit výrobní sortiment o hotelový a restaurační sedací nábytek. „Nyní s očekávanou recesí si myslíme, že je správným rozhodnutím diverzifikovat výrobu a tím i odběratele. Pro rozšíření výroby už stavíme i novou halu,“ konstatuje Nagy.

Manažeři odkládají dovolenou

S těžším obdobím musí podle odborníků počítat také některé cestovní kanceláře. I u nich hraje velikost firmy svou roli. „Malé cestovní kanceláře jsou častěji jednooborové, a tak je u nich dopad každého vlivu na trh specifičtější,“ osvětluje Michal Veber, tajemník Asociace cestovních kanceláří ČR.

Česká veřejnost podle něj vzala finanční krizi na vědomí až po skončení obvyklé sezony dovolených. Zatím největší vliv krize pocítily prý klasické cestovní kanceláře pořádající zájezdy do exotických zemí v zimní sezoně, která právě začíná. „Jde o zájezdy, kterých se častěji zúčastňuje klientela z vrstev managementu nejrůznějších firem. Manažeři samozřejmě v mnoha případech museli na krizi reagovat, a na cesty jim tak nezbyl čas,“ popisuje Veber. Poptávka po exotice tak podle něj sice v globálu neklesla, ale nabrala menší než očekávaný růst. „Na druhou stranu ti manažeři se ze zvýšeného nasazení jednou budou potřebovat zotavit, takže zde půjde spíše o odloženou poptávku,“ předpovídá Veber. Zásadnější dopady očekává u firemní turistiky, především teambuildingových akcí.

Ve stejném duchu hovoří i dotčené cestovní kanceláře. „Očekáváme v nejbližší době snížení poptávky především po incentivní turistice. Přece jen je to první, na co firmy ve snaze ušetřit sáhnou,“ míní například Veronika Navarová, vedoucí oddělení incentivní turistiky ve společnosti HRG.

Kongresová turistika by podle odborníků mohla krizí „proplout“ bez větších problémů. „Firmy ve snaze o podporu odbytu budou nejspíš dále pořádat akce pro prodejce či významné klienty. Budou se konat navíc mezinárodní setkání k tématům jak krizi řešit a podobně. Česko má nadto tu výhodu, že se zde budou konat akce v souvislosti s předsednictvím Evropské unii,“ konstatuje Veber.

Kdo šetří na reklamě, bude mít problémy

Nejistá doba může dopadnout i na firmy, bez jejichž služeb sice zákazníci v daném momentu přežijí, nejedná se už ale o nadstandard v pravém slova smyslu. Příkladem je propagace, kterou je sice možné jednoduše a rychle „seškrtat“, na druhou stranu v řadě oborů platí, že kdo není vidět, neprodává. Příkladem je trh s realitami.

„Aktuálně krizi nepociťujeme, ale pro příští rok očekáváme, že naši klienti budou snižovat rozpočty na reklamu a marketing,“ konstatuje Peter Hrnčiar, jednatel společnosti Nextwave, která se specializuje na propagaci a marketing developerských projektů. Celá realitní branže bude podle něj šetřit na tom, co je pro ni velmi důležité. „Developeři a realitní kanceláře by jistě v této době měli klást důraz na vyšší efektivnost vynaložených prostředků. Pokud ale budou náklady nesystematicky seškrtávat, mohlo by to pro ně mít větší následky než krize samotná,“ míní podnikatel.

V podobném duchu hovoří také Karel Havlíček. „Samozřejmě není rozumné škrtat investice do propagace a marketingu. Firma si tak vždy zadělává na problémy v budoucnu. Podobně není rozumné šetřit například na inovacích,“ konstatuje. Na druhou stranu ale podle něj nemají firmy příliš na výběr. „Společnost, která v dané chvíli potřebuje splácet úvěry, zaplatit zaměstnance, zkrátka přežít, logicky začne šetřit všude, kde se dá,“ říká Havlíček.

Developerské společnosti by v příštím roce mohly podle Hrnčiara šetřit například na tvorbě vizualizací. „Ty tvoří značnou část nákladů na základní balíček pro prezentaci developerských projektů. Pokud začnou firmy sahat po levných a z hlediska kvality špatných vizualizacích, odrazí se to na efektivitě ostatních marketingových nástrojů, například tištěné inzerce,“ míní Hrnčiar.

Havlíček zase upozorňuje na fakt, že aktuální dění ukáže sílu šikovných firem. „Pokud si některá společnost udrží inovační a marketingovou aktivitu, tak za dva za tři roky se jí to sečte a vydělá na tom,“ konstatuje Havlíček.

Situace na tuzemském trhu realitních služeb dopadá na velké i malé společnosti prakticky stejným způsobem. Tvrdí to alespoň Jan Borůvka, generální sekretář Asociace realitních kanceláří ČR. „Zatím nemám zprávy o tom, že by zavedené realitní kanceláře krachovaly. Pokud se situace na trhu dotkne v tomto smyslu těch takzvaných realitních kanceláří, které poskytují své služby takříkajíc z obýváku, pak to zprostředkovatelskému sektoru spíše prospěje,“ konstatuje.

První problémy realitních kanceláří se už ale projevují. Začátkem prosince zavřela své pobočky například realitní kancelář Rekin, která teď svým klientům dluží minimálně 2,5 milionu korun. Realitní kancelář Arden zase v říjnu přiznala, že klientům dluží 23 milionů korun. Policie pak dostala třicet trestních oznámení a bývalý šéf společnosti Milan Vašek nakonec skončil ve vazbě. Situaci této firmy ale patrně neovlivnila krize, nýbrž „zvláštní“ praktiky Vaška či jeho zaměstnanců. Zavedené kanceláře, ke kterým se jejich spokojení klienti často vracejí, nejsou podle Borůvky vážně ohroženy.

Kdo jde nahoru, musí myslet na pád

Jak mohou firmy dopady krize zmírnit? U služeb hodně záleží na flexibilitě každé konkrétní společnosti. Šanci mají prý i ony nejvíce dotčené poradenské či komunikační agentury. „Záleží na jejich vyjednávacích schopnostech. Na tom, zda dokáží klienta přesvědčit, že mu mohou pomoci krizi čelit,“ říká Havlíček. Pro obchodní společnosti příliš možností, jak radikálně přehodnotit strategii, nevidí. „Tyto firmy jsou vždycky někoho vazalem. Prodávají zboží, které už někdo předdefinoval, včetně ceny,“ upozorňuje. U obchodní firmy tedy záleží především na tom, jak silným hráčem je, a do jaké míry tedy ovlivňuje spotřebu zákazníků.

Lepší pozici mají z tohoto pohledu výrobní společnosti, které ovlivňují poptávku například inovací produktu. Ani zde ale není vyhráno, protože inovace bývají otázkou let. „Aktuálně rozhoduje to, zda firma nezaspala před dvěma třemi lety. V takovém případě může dnes už dané inovace jenom dotahovat, přizpůsobit výrobek poptávce a sklízet ovoce,“ míní Havlíček. Výrobní firma pak podle něj může například vynechat mezičlánek obchodníků a začít obchodovat sama. Navíc by mohla vstoupit i na nová teritoria. „Klesne-li poptávka v Evropě, musím se dívat třeba do Latinské Ameriky nebo Afriky,“ uvádí příklad. I na nová odbytiště ale měly společnosti pomýšlet minimálně před dvěma lety.

Pozitivním dopadem finanční krize na tuzemský trh tak může být podle Havlíčka uvědomění firem, že je třeba se připravovat i na doby nepříjemné. Podnikatelé napříč různými obory pak předpokládají určité pročištění trhu. Sami pochopitelně doufají, že na onom čistším trhu stále budou a podaří se jim z nových poměrů profitovat.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče