Střední Evropa se prý bojí Grexitu. Kvůli možné izolaci v rámci EU

04. července 2015, 18:19 - čtk
04. července 2015, 18:19

Země, které jsou členy Evropské unie, ale nejsou v eurozóně, s napětím očekávají výsledek řeckého referenda. Mají obavy, že kdyby skutečně došlo na Grexit, tedy k odchodu Řecka z eurozóny, mohly by zůstat izolovány ve dvourychlostní Evropě. Sama eurozóna netrpělivě čeká nejen na výsledek nedělního referenda, ale i na to, co to bude znamenat pro budoucnost společné měny, píše server Politico.eu

Středoevropské země EU, které ještě nepoužívají euro, se naproti tomu obávají, že pokud Řecko eurozónu opustí, eurozóna se změní. A to tak, že zbylých 18 zemí, které si zachovají jednotnou měnu, se posune k hlubší integraci, aby solidárně potvrdily závazek euro udržet.

Anketa

Jak byste hlasovali v řeckém referendu?

ano - pro pokračování úspor   50% ne - pro odmítnutí požadavků věřitelů   50%

V anketě hlasovalo 1402 čtenářů.
Hlasování bylo ukončeno.

Zatímco ale tento krok by členy eurozóny sblížil, od zemí mimo eurozónu, a zejména těch ve střední Evropě, z nichž některé jsou dál než kdy jindy od přijetí společné měny, by je naopak vzdálil. Ačkoli všechny se zavázaly k euru se nakonec připojit, když vstupovaly do EU, rozhodný krok ochotny učinit nejsou.

Vítěz nedávných prezidentských voleb v Polsku Andrzej Duda řekl, že je proti přijetí eura, dokud polské mzdy nebudou dosahovat západoevropské úrovně. To je ale otázka nejméně jedné generace: průměrný měsíční plat v Polsku je v současnosti zhruba na třetině úrovně v Německu. Dosluhující prezident Bronislaw Komorowski přijal vstřícnější postoj, když řekl, že by se Polsko mělo připojit k euru, až bude připraveno.

Dudova strana, opoziční Právo a spravedlnost, vede v průzkumech veřejného mínění před podzimními parlamentními volbami a používá rozhodnou rétoriku namířenou proti euru. Kandidátka Práva a spravedlnosti na premiérku Beata Szydlová řekla, že je „štěstí“, že Polsko nevstoupilo do eurozóny v roce 2012, jako k tomu vybízel bývalý premiér Donald Tusk v roce 2008.

„Je zřejmé, že nadšení pro společnou měnu je dnes nižší, to je ale důsledkem situace v eurozóně,“ řekl Tusk internetovému listu Politico. „V Polsku je téměř úplná politická shoda, že Polsko se připojí k eurozóně, ale pouze po stabilizaci situace v oblasti a až Polsko splní kritéria, kterých ještě nedosáhlo“.


Přečtěte si komentář Miroslava Zámečníka: Kam se poděla Odysseova lstivost?


Maďarský premiér Viktor Orbán má komplikovaný vztah s EU a politikou jeho vlády je ujišťovat Maďary, že země se bude dlouhodobě držet vlastní měny, forintu. Krize v Řecku jen posloužila k obhajobě tohoto postoje. „Maďarsko nemá náladu přijmout hlubší integraci,“ řekl analytik pro Evropskou unii v Polském institutu pro mezinárodní záležitosti Sebastian Plóciennik. „Nevede se tam žádná diskuse o rychlém přistoupení k eurozóně.“

Česká republika datum přijetí eura nestanovila, ačkoli rok 2020 je zmiňován jako možný termín. Zájem veřejnosti na přijetí eura je nízký. Průzkum Eurobarometru v dubnu zjistil, že 70 procent Čechů je proti přijetí nové měny. Proti je také 53 procent Poláků.

V červnu skupina takzvaných „pěti prezidentů“ představila plán na posílení eurozóny, který by zahrnoval jmenování ministra financí pro měnu a bankovní unii. Plán je považován za model pro případné směřování k užší integraci eurozóny. Ostatní země by okamžitě uvázly mimo integrovanější eurozónu a pravděpodobně by byly vynechány z některých nejdůležitějších rozhodovacích procesů, což by prakticky vytvořilo dva stupně členství v EU.

Pro Středoevropany byla doposud tato myšlenka nepřijatelná. V případě Grexitu by ale už „pojem dvourychlostní Evropy nebyl tabu,“ řekl Adriano Bosoni, který je evropským analytikem v ústavu pro geopolitická studia Stratfor.

Do jisté míry už předěl mezi členy a nečleny eurozóny existuje. V diskusi nad tím, jak řešit řeckou krizi, byla střední Evropa ponechána stranou

Pro Polsko, které se dlouho pokoušelo zvýraznit svou roli v Evropě, by tento vývoj byl obzvlášť nevítaný. Varšava vnímá euro více z politického než z ekonomického hlediska a má pocit, že v době rostoucího ohrožení ze strany Ruska má smysl být součástí jakéhokoli západního uskupení.

„Nejen z ekonomického, ale také z politického hlediska je Polsko v srdci Evropy,“ řekl Tusk. Polský ministr financí Mateusz Szczurek nedávno vyjádřil podporu připojení Polska k eurozóně. I když si dal pozor, aby nezmínil žádné konkrétní datum, řekl, že země se dříve či později připojí ke společné měně a že přijetí eura by pro Polsko bylo „zodpovědným“ rozhodnutím.

„Naše strategie je dlouhodobá,“ řekla Joanna Bezaová-Bojanowská z makroekonomického odboru polského ministerstva financí. „Pokud se eurozóna stane opět silná, pak si myslíme, že vstup do ní bude pro Polsko přínosem.“

Analytici říkají, že jde o signál, že Varšava nechce zůstat mimo jádro EU. Ale s euroskeptickou stranou vedoucí v průzkumech veřejného mínění vypadá jako pravděpodobnější, že je země unášena k periferii.

Do jisté míry už předěl mezi členy a nečleny eurozóny existuje. V diskusi nad tím, jak řešit řeckou krizi, byla střední Evropa ponechána stranou. Také se jí navzdory účasti na diskuzích o bankovní unii netýká regulace bankovních systémů eurozóny z velké části ve vlastnictví investorů ze západní Evropy.

„Systém dvourychlostní EU již existuje,“ řekl předseda varšavského Centra pro sociální a ekonomický výzkum Chris Hartwell. „O mnoha změnách, o kterých se diskutuje v rámci větší hospodářské unie, skutečně rozhodují země eurozóny.“

Přímé následky by se regionu asi vyhnuly

Je těžké předpovědět, jaké finanční dopady na střední Evropu by měl odchod Řecka z eurozóny, ale většina ekonomů je přesvědčena, že region bude poměrně chráněn před jakýmikoli přímými následky. „Neexistují téměř žádné cesty, kterými by (střední Evropa) mohla být zasažena v případě Grexitu,“ uvedli v nedávné zprávě ekonomové Erste Group.

Nicméně existuje spousta nepřímých vazeb, protože eurozóna absorbuje značnou část vývozu z regionu. Banky z eurozóny jsou také v regionu významně zastoupeny a každé rozhodnutí, kterým by zadržovaly finanční prostředky určené jejich středoevropským pobočkám by mohlo vést k úvěrové krizi.

„Pokud by Grexit vedl k finančním otřesům a slabšímu růstu v širší eurozóně, většina zemí střední a jihovýchodní Evropy by byla tvrdě zasažena,“ varoval ve své poznámce ekonom pro rozvíjející se trhy ve společnosti Capital Economics William Jackson.

Měny v regionu již v důsledku nejistoty významně ztratily na hodnotě: jak polský zlotý, tak maďarský forint za poslední měsíc ztratily vůči euru kolem dvou procent.


Čtěte také:

Chudé státy vzkazují Řekům: My jsme reformy provedli, proč ne vy?

Tsipras: Referendum bude. Rada Evropy: Hlasování porušuje mezinárodní standardy

Tusk: Řekové nehlasují o konci v eurozóně, jednání v případě „ne“ nekončí

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Potřebuje Fed skutečně snižovat svoji bilanci?
Porovnání cen másla v roce 1985 a 2017. Proč stojí máslo 50 Kč?
Adopce vs. pěstounská péče: svěří vám úřady dítě do péče?
Proč je v Česku drahé volání?
OSVČ a výdajový paušál v praktických příkladech
Auta
Reálná spotřeba Bugatti Chiron? Není tak strašná, jak by se…
Rolls-Royce Phantom: Vlastní platforma, přes 130 kg zvukové izolace a komfort létajícího koberce
Kvíz na pátek: Poznáte auta podle fotografie?
Toužíte po luxusní prémiové ojetině? Kalkulace nákladů vás vrátí zpět na zem
Do prodeje jde velmi speciální Honda NSX. Zájemci za ni dají minimálně 12 milionů
Technologie
Ryzen Threadripper byl „delidován“ na videu. Uvnitř se schovává překvapení
WhatsApp stále roste. Denně jej používá miliarda lidí, proteče jím 55 miliard zpráv
USB 3.2 se představuje. Zrychlí na 20 Gb/s i se starými kabely, mohlo by přijít už brzy
Google po sedmi letech vypnul Instant Search. Návrhy výsledků vyhledávání se již nezobrazují
Microsoft zkouší, jak při prohlížení webu přejít z mobilu na počítač [Windows Insider]
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít