Strážný anděl si chvilku zdříml

15. února 2011, 10:59 - Milan Ballík
15. února 2011, 10:59

Vršovický podnik požívá lichotivé pověsti. Právem?

Převážná část gastronomického dění se odehrává v podnicích střední třídy mimo proud ostře sledovaných fine diningových restaurací. Jaká je situace v tomto segmentu, odpovídá úroveň služeb stále vyšším požadavkům klientely? Částečnou odpověď nám dá další večeře v jedné ze stovek restaurací této kategorie.
Podnik poetického jména Andělská křídla je poměrně nová restaurace ve Vršovicích a od návštěvníků se jí dostává příznivého, až lichotivého ocenění. Že by se konečně zablýskalo na lepší časy v šedi průměru podniků této kategorie? To jsem se pod Andělská křídla vydal zjistit.

Ryby nepřišly

Sympatický minilokálek s výčepem a titěrným barem hned za vchodem dýchne na příchozího přívětivou náladou. Cihlový, na menší sekce dělený sklep je jako přes kopírák střižený podle populárních pivnic typu smíchovských husí. Světlý mobiliář, stoly s dvojí úpravou desky, sporé osvětlení. Výzor prostory vás sice osloví, ne však originalitou. Jistou diferencí jsou pouze fotografie na stěnách, jež úspěšně nahrazují blikající a řvoucí barevné displeje.
Nabídka, jíž se mi vzápětí dostává, je vcelku pestrá. Vedle dnes tolik populárních krmí pro takovéto podniky typické, jako jsou žebírka, křidélka a hamburgery, ji zde rozšířili o atraktivní part ryb a už asi nezbytný exkurz do nabídky italské pasty. Po troše potíží s rozluštěním lístku – snaha o pestrost provedení vede k obtížné čitelnosti – mám o programu večeře jasno. To ovšem netuším, že sympatický a mimořádně slušný číšník moji představu vmžiku rozmetá. Nepřivezli totiž ryby, jak mě účastně informuje hned první větou. Takže všechno zpět a bude to takto. Tatarák na rozjedení se, potom kulajda a místo candáta panenka.
Tatarský biftek, podávají ho zde ve verzi, kdy na něm nelze nic zkazit, obstaral příznivou ouverturu. Čerstvé, dobře upravené maso, snad opravdu škrábané, nebylo dotčeno žádnými úpravami. To vítám, nemám totiž moc v lásce případy, kdy kuchař, pokoušeje se oslnit svou netradiční invencí při kořenění, biftek sám namíchá podle vlastní chuti.

Zakopnutí o kulajdu

Lokál se plní a prostor v odstínu antuky a temného šarlatu dostává atmosféru útěšlivé oázy poklidu a jisté romantiky. Obsluhující zvládá plac zatím bez časových prodlev, je pozorný a k hostu uctivý. Jeho konání je dostatečně profesionální a „posazené“ přesně na míru zde očekávanou.
Když moji kulajdu servíruje s nepřehnanou noblesou, jsem připraven na pokračování útěšlivého prožitku ze syrové hověziny. Napohled vábivá polévka, dostatečně hutná, s ostrůvky hub na povrchu strukturovaném droboučkými jehličkami kopru, vybízela k nekompromisní a okamžité konzumaci. Ale ouha, po prvním soustu je patrné, že si kuchyňský anděl strážný na vteřinku zdříml. Přemíra kopru – sterilovaného, použitého zřejmě i s nálevem – vzala soustu švih a onu očekávanou mírnou razanci. Polévka byla mdlá, bez života a finální dochuť vyznívala tak zvláštně dosladka, až protivně unyle.
Po prvním zakrojení do medailonků z vepřové panenky v kabátku z pancetty s restovanou zeleninou je vidět rozdíl mezi péčí při přípravě polévky a tohoto chodu. Maso, v řezu růžové a ronící vonné šťávy, bylo křehké a dobře kořeněné. Nasládlou krvavou příchuť elegantně podtrhla umně ustrojená zelenina, máslově hladivá a se všemi odstíny zúčastněných položek. Pancetta, tady si netroufám potvrdit ani popřít její autenticitu, se postarala o to, aby sousto panenky pokud možno ještě více zvláčnělo. Výsledek byl až nečekaně potěšující, navíc se podařila volba přílohy. „Šťouchačky“ uměřeně oživeny pažitkou a cibulkou vstoupily do utkání prostým projevem selského charakteru. A evidentně pocházely z dobrého rodu brambor.
Rozvášněn příznivým pocitem z hlavního chodu si furiantsky dopřávám ještě jeden akt, tentokrát z klasiky nejklasičtější. Poroučím si totiž smažený vepřový řízek z krkovice s domácím bramborovým salátem. Poměrně brzy po Vánocích, na patře ještě s tou naučenou „rodinnou“ chutí salátu, jedinou správnou a jedinou opravdu dobrou, trochu váhavě okouším první sousto. A chutná až vzácně sympaticky. Prolnutí zeleniny a opět dobře zvolených brambor, optimální viskozita i chladivá čerstvost, všechny tyto aspekty zazněly v sympatické souhře, mně osobně velice blízké.
Řízek byl… no, řízek. Nepřekvapil ani nepohoršil, strouhankové odění bylo trochu drsné a asi nebyl smažen na pánvi. Nicméně salát milosrdně skryl tuhle obecně rozšířenou tuctovitost a celek zazněl v nadstandardním chorálu.

To nešťastné obžerství!

Andělíček strážníček se vrátil, pomyslel jsem si radostně a ukolébán v ostražitosti jsem vybíral desert. V domnění, že není co zkazit, padla volba na horký domácí hruškový závin s vanilkovou zmrzlinou. Kuchyně se „zvedla“, tane mi na mysli. A dezert obvykle vše spíše vylepší, než pokazí. Ještě když se objevuje na stole, příjemná vůně nic nenapovídá o karambolu, jenž má nastat v příští minutě.
Silné, lepivé a mokvavé těsto skrývalo podivnou masu, která mohla být hruškou. Ale hruškou, jež prošla odšťavňovačem. Drolivé drtiny postrádaly jakoukoli příchuť ovoce, nepřinesly do chuti pranic, a v ústech tak zůstal rozpačitý, vanilkově sladký umatlaný pocit ne zcela propečeného těsta. Tady zřejmě šlo o nějaký hotový produkt, navíc nejspíše mražený.
Svým obžerstvím jsem zkazil vcelku příznivý dojem z kuchyně – když zapomenu na polévku. Vždyť já jim – po panence a řízku – odpustil i toho candáta. Třikrát škoda!
Tak jako tak, Andělská křídla ve srovnání s ostatními dosud navštívenými podniky tohoto ranku vycházejí jednoznačně nejlépe. Svatební hostinu bych tam asi nepořádal, nicméně obědu nebo rychlé večeři se nebráním. Bez polévky a dezertu pochopitelně.

Value for money 8 z 10
Hodnocení restaurace
Jídlo 32 bodů z 50
Obsluha 16 bodů z 20
Nápoje 17 bodů z 20
Prostředí 7 bodů z 10
Celkem 72 bodů ze 100

+ Příjemná atmosféra, byť v „opsaném“ prostředí
- Nepochopitelné kotrmelce kuchyně Restaurace Andělská křídla Kodaňská 521/57, 101 00 Praha 10, tel.: 605 246 361
email: info@andelskakridla.cz, http: www.andelskakridla.cz

Otevírací doba Po–St a So–Ne 11.00–23.00, Čt–Pá 11.00–00.00
Kuchyně mezinárodní s podílem české
Země původu nabízených vín Česká republika, Francie, Itálie, Německo, Nový Svět

Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.

Výběr z jídelního lístku Výběr českých specialit – hermelín, utopenci, paštika, šunka od kosti 139 Kč
Česnečka s krutony, šunkou a sýrem 49 Kč
9 ks „Andělských“ nebo „Ďábelských“ kuřecích křidélek s kukuřičným klasem a omáčkami 139 Kč
Andělský super speciál − variace kuřecích křidélek a paliček, vepřová žebra, česneková bageta, zeleninová obloha a tři druhy omáček 299 Kč
Domácí šťavnatý hamburger „Dvouručák“ s hranolkami a česnekovou majonézou 169 Kč
Špalík vepřové panenky s parmazánovým listovým špenátem 189 Kč Kuřecí steak s rajčaty a brokolicí zapečený mozzarelou 145 Kč
Plzeňský hovězí guláš zdobený cibulkou a feferonkou s bramboráčky 159 Kč Pečená brambora se zakysanou smetanou, podávaná na salátovém lůžku s kuřecím masem 155 Kč Pečený filet ze skvrnitého mořského vlka na grilované zelenině 189 Kč
Čerstvé domácí těstoviny s italskou klobáskou „Salcicia“, česnekem, rukolou a cherry rajčátky 165 Kč
Listový salát s kozím sýrem a brusinkovo-limetkovým dresinkem 155 Kč
Čokoládový suflet 89 Kč

Výběr z nápojového lístku Pivo
0,5 l Plzeňský prazdroj 32 Kč
0,33 l Radegast birell 29 Kč
Víno
Moët & Chandon Impérial 1490 Kč Green Veltlínské Zelené ArteVini 270 Kč Reserve de l’Aube Blanc VdP d’Oc Viognier & Sauvignon Blanc Francie 355 Kč Chardonnay Los Cardos Argentina 480 Kč Haus Klosterberg Riesling QbA Markus Molitor Německo 590 Kč Cotes de Provence Rosé Pere Anselme Francie 390 Kč
Rulandské modré pozdní sběr Moravino 395 Kč
Bear Crossing Cabernet/Merlot Austrálie 440 Kč
Cabernet Sauvignon „120“ Santa Rita Chile 490 Kč
Valpolicella Classico Superiore DOC Le Bine Ripaso Itálie 510 Kč Rioja DOC Tinto Crianza – Seleccionada Španělsko 590 Kč

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče