Stravenky se nám dostaly pod kůži

03. března 2008, 00:00 - Jiří Němeček
03. března 2008, 00:00

Je až s podivem, kolik vášní dokáže vzbudit taková obyčejná stravenka.

Vždyť jde jen o jeden ze čtyřicítky benefitů, které mohou firmy poskytovat zaměstnancům. Snad je to tím, že stravenky jsou tak solidně „hmatatelné“ a lze s nimi počítat jako se skutečnými penězi. To příspěvek na životní pojištění už je jen číslem na výplatní pásce. Nebo takový mobil, který zaměstnavatel nechává pracovníkovi i k soukromým hovorům.

Na nic z toho nemá pracovník žádný zákonný nárok. Psychologicky se ale právě stravenky časem staly jakoby povinnou součástí mzdy. Je pravda, že na stravování přispívá 97 velkých firem ze sta. Ať už formou závodního stravování, nebo právě stravenkami. A právě tady možná začíná jeden z problémů. Velké podniky s koncetrovanými provozy nemají problém poskytovat stravování ve vlastních jídelnách a provoz si jednoduše zahrnují do nákladů. Jiná je situace v malých firmách. Instalatérská firma s deseti zaměstnanci včetně účetní jen těžko zaměstná kuchařku a bude podávat obědy. Už i proto, že instalatéři se uživí v terénu a nesedí celý den v jedné kanceláři.

Pokud ale stát zruší daňové zvýhodnění stravenek, mají tyto firmy zhruba dvě možnosti. Buď budou stravenky poskytovat dál, ovšem s vědomím toho, že je pracovníkům zaplatí z vlastního zisku. Nebo mohou lidem přidat na platu, ať si jídlo zaplatí sami. Tím se ovšem zvednou náklady na pracovní sílu, včetně odvodů pojistného. Někteří ekonomové proto už dnes varují, že by mohlo dojít k tlaku na vyšší růst mezd.

To, že se navíc ozývají hlasy, které varují před zhoršením stravovacích návyků, už je jenom třešinkou na dortu. Kdo je šetřílek, obědvá housku se salámem už dnes. Ale kdo ví? Třeba se pesimisté nemýlí a hostinští tak přijdou o svůj obvyklý polední nával obědvajících.

V každém případě má návrh ODS zrušení daňového zvýhodnění stravenek dvojí efekt. Na jedné straně skutečně odstraní jednu z mnoha daňových výjimek a přispěje tak mírně k pročištění už legendární legislativní houštiny. Zároveň tím ale znevýhodní malé a střední podniky oproti těm velkým. A to už je něco, co jde i proti původním vládním slibům.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče