Strategické zrní na cestách

08. prosince 2010, 12:55 - Táňa Králová
08. prosince 2010, 12:55

Do sil zamíří kontroloři. Prověří, zda ve státních zásobách nechybí obilí

Obilí, které si různí zájemci půjčili před žněmi od Správy státních hmotných rezerv (SSHR), by se mělo vrátit do konce roku. Zatím se to podařilo jen třetině firem, některé nazpátek odvedly alespoň část. SSHR by ale ani moc nevadilo, kdyby ostatní smlouvu s pevným termínem pro zápůjčku nedodrželi. Správa tím prý ušetří.

Šetřit, nebo vydělat?

„Pro nás je výhodné, když jsou zásoby obilí půjčené déle. K jejich navrácení nás nic netlačí. Limit stanovený vládou na skladech máme,“ tvrdí předseda správy Ladislav Zabo. Státní organizace by ale vydělala nesrovnatelně víc, kdyby obilí, které nutně nemusí držet na zásobách, místo protahování zápůjční doby prodala. Příhodnější období, než které přišlo po letošní sklizni, by těžko hledala. Ceny se od léta zvedly na dvojnásobek.
SSHR má hlavně schraňovat strategické zásoby. Skladování obilí pro krizové situace si smluvně zajišťuje v privátních silech výkupních podniků. Na trhu se přitom šíří zprávy o tom, že ve skladech neleží tolik státních zásob zrna, kolik by mělo. Vedení pražské správy bere tyto informace s rezervou. Po Novém roce přesto vyrazí pracovníci SSHR na namátkové kontroly do sil, kde má obilí v nájmu. Tedy má mít. „Vycházíme z určitých poznatků. V takovém případě se na kontroly vyjíždí předčasně,“ vysvětluje ředitel odboru hmotných rezerv Petr Holoubek. Míní, že za podezřením o manipulacích se státními rezervami může být konkurenční boj, případně může jít o nedorozumění. „Mnozí si nás pletou s intervenčním fondem, který má u soukromých skladovatelů také uložené obilí,“ říká Holoubek. Připomíná, že inventura obilních skladů je fyzicky i ekonomicky náročná. „Převažování sila přijde jen na energii na 200 tisíc korun,“ upřesňuje. Obvykle zásoby obilí zkontrolují pro SSHR jednou za rok dva koordinátoři – ZZN Pomoraví ze skupiny Agrofert a Zeten Blovice. Zhruba v sedmdesáti silech po republice ověří množství obilí a jeho kvalitu.

Utajení obchodníci

Správa státních rezerv odmítá sdělit, komu obilí půjčuje. „Kdyby se o těchto firmách psalo, že pro nás shánějí kukuřici, mohlo by to zvyšovat cenu a zhoršovat jejich postavení na trhu,“ myslí na obchodníky Holoubek. Jejich jména prozradí až poté, co s nimi SSHR po vrácení obilí ukončí smluvní vztah. To se již stalo u ZZN Pomoraví a společností Prakov a Koart, které celou zápůjčku odevzdaly zpět. Poslední dvě jmenované firmy měly vydělat miliony na státním ječmeni (EURO 26/2010), kšeft ale zhatil nečekaný obrat na obilním trhu. Prakov a Koart si od SSHR půjčily zhruba po deseti tisících tunách a obratem je znovu prodaly státu na intervenční nákup. Slušně by na přeprodeji vydělaly, nebýt nečekaného zdražení obilí. Podobnou spekulaci už nikdo nezopakuje. Poté, co na podivnou transakci upozornil týdeník EURO, dohodly se SSHR a Státní zemědělský intervenční fond na tom, že příště už takový obchod nikomu neumožní.
Šest firem, jejichž názvy drží správa v utajení, dluží státním rezervám ještě zhruba dvě desítky tisíc tun krmné pšenice a kukuřice. Opozdilcům může správa smlouvy prodloužit, nebo vůči nim uplatnit sankce. „Zatím nikdo o prodloužení nepožádal. Většinou to schvalujeme,“ říká Zabo. Výhodnost zápůjček obhajuje tím, že ušetří na poplatcích za sila, které nemusí po několik měsíců platit skladovatelům. Navíc obdrží půjčovné, které se pak stává příjmem státního rozpočtu.
Hospodaření se státními rezervami prověřoval od letošního ledna Nejvyšší kontrolní úřad. Co zjistil, se veřejnost nedozví. Závěry jsou vysoce důvěrné, vláda je projedná v režimu utajení.

Letošní půjčky od státu * Půjčených 23 tisíc tun krmného ječmene se už SSHR vrátilo.
* Z 27 tisíc tun krmné pšenice je ve státních rezervách nazpět 12,3 tisíce tun.
* Ze zapůjčených 5,8 tisíce tun kukuřice je zpátky zatím 1,9 tisíce tun.
* Firmy před čerpáním půjčky skládají na účet SSHR jistotu ve výši sjednané hodnoty obilí. Za každý měsíc pak hradí půjčovné 0,9 procenta z jistoty.
* Za uskladnění obilí platí SSHR soukromým skladovatelům měsíčně 25 korun za tunu.
Pramen: Správa státních hmotných rezerv

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče