Strategické plánování je nutné

09. prosince 2008, 11:44 - Karel Malík
09. prosince 2008, 11:44

Pro rozvoj měst mají zásadní význam dokumenty k provádění konkrétních projektů

Česká ekonomika se dlouhodobě vyvíjí pozitivně, a proto je vhodná chvíle k uskutečnění mnoha projektů - zejména v oblasti samosprávných investic. Vedle velkých developerských projektů prováděných soukromým kapitálem začínají své představy o ekonomickém rozvoji uskutečňovat i větší česká a moravská města.
Rozvojové projekty mají přitom stejného jmenovatele. Je jím zlepšení situace na trhu práce – snížení nezaměstnanosti a tok investic ze zahraničí i z tuzemska. A vytvoření podmínek nejen pro další investice a tím i rozvoj území (synergické efekty), ale často i pro trvalý nebo dočasný zásah do životního prostředí a protesty zájmových skupin a obyvatel, kterých se týkají.

Nástroj k rozhodování

Kvůli minimalizaci (negativních) nebo maximalizaci (pozitivních) uvedených aspektů je vhodné před přípravou a uskutečněním rozvojových záměrů vytvořit strategické dokumenty. Ty pomohou vedení měst rozhodnout o prioritách a směřování investičních prostředků, jichž mají neustále nedostatek. Mezi základní strategické dokumenty řešící směr rozvoje města tradičně patří územně plánovací dokumentace, kterou v současnosti již nikdo nepovažuje za nic mimořádného. Naopak, územní plán mají ze zákona za povinnost pořizovat všechny obce a města.
K novějším dokumentům pak patří zejména strategické plány rozvoje měst (SPRM). Na jejich základě mohou města provádět konkrétní projekty a tím naplnit vize dané SPRM. Používání strategického plánování jako nástroje k rozhodování místní samosprávy souvisí s prosazováním trendů, jež jsou charakteristické pro takzvanou novou ekonomiku. Jedním z jejích nejvýraznějších projevů je globalizace spojená s uvolňováním obchodních bariér a rychlým zvyšováním mobility kapitálu i pracovních sil. Konkurence se z geografického hlediska v „nové“ ekonomice odehrává nejen na úrovni států, ale výrazně se i přesunuje na regionální a lokální úroveň. Obecně lze říct, že cíle strategického plánu města lze orientovat jak „dovnitř“, tedy na růst efektivity výkonu místní samosprávy, tak „ven“ - na zlepšení podmínek pro podnikání, život ve městě a podobně.

Financování

Jedním z nástrojů SPRM, který značně pomáhá v provádění „tvrdých“ investičních projektů, čímž usměrňuje ekonomický rozvoj měst, je takzvaný integrovaný plán rozvoje města (IPRM). IPRM je základním programovým dokumentem města. Umožňuje jeho rozvoj v návaznosti na využití veřejné podpory ze strukturálních fondů EU - s důrazem na zajištění synergie intervencí příslušných operačních programů a koncentrací zdrojů. IPRM jsou prováděné několika projekty, které za prvé směřují k dosažení společného cíle či záměrů regionu, města, obce nebo lokality. A za druhé mohou být podpořeny z jednoho či více operačních programů.
IPRM lze chápat jako programové dokumenty na úrovni měst vycházející z Regionálních operačních programů (ROP) v jednotlivých regionech soudržnosti ČR - takzvaný NUTS 2. A lze je koncipovat dvěma různými přístupy. Za prvé zónovým řešením – výsledky IPRM se musejí vztahovat ke konkrétně vymezenému území města. To je definované jako oblast s vysokým potenciálem růstu nebo naopak jako území deprimované. Za druhé tématickým řešením – tento typ IPRM řeší jedno vybrané téma na celém území města.

Základní podmínky

Každý strategický dokument má svá základní pravidla k postupu přípravy a provedení. A proto i proces tvorby, schvalování a provedení IPRM musejí dodržovat řád daný metodickým pokynem ministerstva pro místní rozvoj a dalšími pravidly (zejména na úrovni jednotlivých ROP). Mezi základní pravidla patří za prvé to, že zpracovatelem IPRM je město odpovědné za jeho provedení. Za druhé, IPRM musí vycházet ze strategických a rozvojových dokumentů města. Za třetí, ve všech fázích přípravy, zpracování a provedení IPRM město respektuje princip partnerství a zapojení veřejnosti. Za čtvrté, IPRM musí být integrovaným řešením, které přinese synergické efekty. Za páté, IPRM musí naplnit obsah a strukturu stanovenou metodikou. Za šesté, vymezená zóna pro IPRM musí splňovat kritéria dle metodiky. Za sedmé, IPRM musí dodržet minimální podíl prostředků na jeho celkovém finančním objemu - ohledně zdrojů poskytovaných v rámci ROP jde o deset milionů eur.

Řídící struktura

Každý programový dokument musí mít kromě jasně stanovených podmínek a pravidel i pevně definovanou řídící strukturu - management -, která zajistí udržitelnost projektu po celou dobu jeho přípravy a zejména provádění. V případě IPRM lze rozdělit management na úroveň vnitřní a vnější. Vnitřní řídící strukturu tvoří pracovní skupiny – akční složka, nese odpovědnost zejména ve fázi přípravy; řídící výbor IPRM (ŘV IPRM) – rozhoduje zejména o výběru projektů, které budou do IPRM zařazené; orgány města – především zastupitelstvo, jež potvrzuje všechna rozhodnutí ŘV IPRM, nejvyšší stupeň.
Vnější management pak reprezentuje Regionální rada (RR), respektive Úřad Regionální rady (ÚRR) – výkonný orgán RR, který zpracovává podklady pro její rozhodovací složku. Tou je Výbor Regionální rady (VRR) – schvaluje jednotlivé IPRM, rozhoduje o finančních prostředcích a odpovídá za ně Evropské komisi.

Moravskoslezsko a Ostrava

Popsané skutečnosti platí pro všechny regiony soudržnosti NUTS 2 na území České republiky. Na rozdíl od předchozího období, v němž veškeré prostředky ze strukturálních fondů byly soustředěny pod jedním společným regionálním operačním programem (SROP), na léta 2007 až 2012 si připravil každý region vlastní programový rámec (ROP).
Platí to i pro Moravskoslezský kraj (MSK), který je jedním z nejrychleji se rozvíjejících regionů v Česku. A zároveň se územně shoduje s regionem soudržnosti Moravskoslezsko.
Jelikož zpracovateli IPRM financovaných prostřednictvím ROP jsou pouze statutární města, přicházejí v případě MSK v úvahu Ostrava, Opava, Karviná, Havířov a Frýdek-Místek. Pro zmíněná města jsou v příslušné prioritní ose ROP NUTS 2 Moravskoslezsko alokovány zhruba tři miliardy korun.
Všech pět statutárních měst připravilo vlastní IPRM a v termínu do 31. července 2008 předložilo k hodnocení ÚRR. Po dvouměsíčním hodnotícím procesu stanovil ÚRR pořadí úspěšnosti jednotlivých měst. To svým rozhodnutí z 1. října 2008 potvrdil i VRR Regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Nejúspěšnějším se stalo statutární město Ostrava, které se díky svému IPRM Ostrava-magnet regionu může v příštích letech těšit na více než 1,5 miliardy korun.
Mezi konkrétní aplikace uvedených možností patří zejména rozbor základních faktů a předpokládaného přínosu ostravského IPRM. Ten se zaměřuje především na dopravní infrastrukturu, zlepšení kulturního vyžití, zkvalitnění životního prostředí pro obyvatele města a nabídky volnočasových aktivit a na sociální integraci.

Souvislosti

NUTS - zkratka francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistique nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics.
Česky Statistické územní jednotky Evropské unie - někdy také „statistické regiony EU“.
Jde o územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu, které slouží k porovnání ekonomických ukazatelů členských zemí EU.
Aby bylo pro celou EU dosaženo srovnatelnosti statistických celků, jsou pro jednotlivé úrovně soustavy NUTS stanoveny meze počtu obyvatel.
Pro NUTS 2 je tento počet obyvatel stanoven na 800 tisíc až tři miliony.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče