Strasti a slasti evropských peněz

18. října 2007, 14:17 - ing. Marcela Alföldi Šperkerová
18. října 2007, 14:17

ESF má velké problémy s čerpáním finančních zdrojů

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) se může ověnčit vavříny. Jeho šéf Petr Nečas minulý týden slavnostně podepsal s evropským komisařem Vladimírem Špidlou první tři programy, díky nimž do České republiky poputují evropské peníze. Jde o neinvestiční programy spolufinancované z Evropského sociálního fondu (ESF): Lidské zdroje a zaměstnanost, Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Praha Adaptabilita. Čeští žadatelé budou moci získat z Evropské unie až 3,8 miliardy eur, s doplněním ze státního rozpočtu jde celkem o 4,4 miliardy eur neboli okolo 124 miliard korun.
Vavříny však trochu vadnou, podíváme-li se, jak jsou čerpány peníze z ESF na minulé programové období 2004 až 2006. Reálně totiž hrozí, že se ani do konce příštího roku nepodaří vyčerpat všech přidělených třináct miliard korun. Dlužno podotknout, že všechny výtky by neměly padat na hlavu současného šéfa resortu práce a sociálních věcí. Na neutěšeném stavu se totiž podílí i předchozí ministr Zdeněk Škromach.

Hříšné lidské zdroje.

Čeští žadatelé mohli čerpat eura na projekty ze čtyř strukturálních fondů. Největším z nich je Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), který podporuje takzvané tvrdé investiční projekty. Za ním následuje Evropský sociální fond na měkké projekty, zaměřené na rozvoj lidských zdrojů, a nejmenší podíl mají zemědělské fondy - Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) a Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (FIFG). A právě čerpání ESF za ostatními fondy značně zaostává. A bohužel také nejvíce zaostává za svým předpokladem čerpání (viz ESF zcela na chvostu).
Největším hříšníkem ze všech programů Evropského sociálního fondu (viz Pomoc v zaměstnanosti) je přitom operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), v němž je k dispozici devět miliard korun. Z nich se totiž na konci srpna podařilo vyčerpat sotva pětinu. Ještě o něco hůře si vede Společný regionální operační program, respektive ta jeho část, která spadá pod ESF. Z něj je vyčerpáno jen necelých osmnáct procent (viz Jak tečou eura). U ostatních programů, jež jsou součástí ESF, je tento poměr lepší, a dokonce již letošní minimální kvótu splnily či se blíží k její hranici. Z Jednotného programového dokumentu Cíl3 (pražský program) příjemci inkasovali zhruba třetinu eur a podobně je na tom i Iniciativa Společenství EQUAL.
Problém se dostává na povrch až nyní. V předchozích letech se totiž vždy podařilo ministerstvu dodržet minimální kvóty pro čerpání především díky zálohovým platbám. Ty se však již letos započítávat nebudou.

Málo čerpáno, hodně projektováno.

„Je pravda, že čerpání z Evropského sociálního fondu je ve srovnání s ostatními fondy nejnižší. Podíváme-li se však na to z hlediska počtu smluv, jejich objemu a uzavřených projektů, pak ESF vychází mnohem lépe, v některých parametrech dokonce nejlépe,“ upozorňuje Iva Šolcová, ředitelka odboru řízení pomoci z ESF ministerstva práce a sociálních věcí. Co se týká objemu schválených projektů, může být především program zaměřený na rozvoj lidských zdrojů opravdu jen chválen. „Na konci září bylo z tohoto programu vyčerpáno sice jen osmnáct procent, ale podíváme-li se na schválené projekty, pak ty celkovou alokaci převyšují o sedmnáct procent, což je vůbec nejvíce ze všech programů. Vypovídá to o tom, že bylo předloženo mnoho projektů, které prošly náročným hodnocením, čímž splnily jistou kvalitu a jejich objem převyšuje celkové možnosti. Myslím, že částka není vůbec ztracená, ještě máme před sebou rok a čtvrt, a za tu dobu se prostředky stihnou dočerpat,“ míní optimisticky manažer EU Office České spořitelny Petr Zahradník. Určité zpomalení v čerpání je totiž dáno také tím, že řešitelé preferují spíše tvrdé projekty, a proto se obtížně hledali zájemci o měkké. Podle Zahradníka je tak nízký objem vyplacených peněz dán především časovým nesouladem mezi podepsáním smlouvy a dokončením projektu: „Řada projektů ještě nedospěla do fáze dokončení či realizace, takže objektivně prostředky pro tento účel podle nyní platných pravidel být uvolněny nemohou, ale stane se tak v dalším období.“ Zahradník však kritizuje případy, kdy řešitel úspěšně dokončil projekt, ale čeká leckdy i několik měsíců na skutečné čerpání. „Tato situace je výlučně projevem selhání mechanismu, navíc s negativním dopadem na chuť dalších řešitelů do nových projektů,“ dodává.

Pomalé finanční úřady.

Řada projektů financovaných z ESF, například sociální či na vytváření nových míst, byla financována zálohově, někdy až z 80 procent. Po konečném vyúčtování tak dostanou žadatelé už jen zbývajících dvacet procent. „České peníze dostávají žadatelé dopředu, pak je vyúčtovávají a až následně dostává ministerstvo peníze z ESF. A tady vzniká prodleva, protože žadatele nic nenutí nám kalkulaci promptně předávat. Mají to dělat jednou za čtvrt roku, ale někdy nám vyúčtování posílají v půlročních intervalech,“ vysvětluje Šolcová. Je tedy otázkou, do jaké míry se zálohové platby dosud projevily v celkovém čerpání.
Problémy jsou i s dalšími penězi. Jde o náklady, které nemohou být řešitelům proplaceny, protože se v jejich účtování objevily nesrovnalosti či přímo chyby. „Projekt nedodrží nějaké povinnosti, úřad práce nám to nahlásí jako nesrovnalost a ministerstvo to pak musí řešit. Celý systém šetření je však značně komplikovaný a trvá dlouho. Vůbec největší problémy nastávají, jde-li o porušení podmínek a my případ musíme předávat na finanční úřad. Z několika desítek nahlášených případů finančníci dosud vyřešili jen dva,“ odkrývá další problém ředitelka odboru pomoci z ESF. Finanční úřady totiž k rychlejší akci nic netlačí, protože nemají stanovené žádné lhůty.

Nezpronevěříš!

Právě komplikovaný kontrolní mechanismus brzdí rychlost čerpání peněz z fondů. A je nutné zdůraznit, že pravidla jsme nepřevzali od Evropské unie, ale tak komplikovaná je stanovila Špidlova vláda. „Kontrolní systém se nastavoval se základní obavou, že subjekty peníze zpronevěří, a tomu odpovídá jeho zdlouhavost a komplikovanost. Řešitel například v lednu vynaloží nějaké peníze, v pololetí nám pošle monitorovací zprávu s kalkulacemi, my ji za 35 dní zkontrolujeme a poté posíláme souborné žádosti o proplacení na MPSV. A až po certifikaci přijdou peníze z EU, což může reálně proběhnout někdy v listopadu,“ vysvětluje Marek Gajdoš, programový manažer Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS), která spravuje část projektů financovaných z ESF.
Celá akce je náročná nejen pro kontrolované subjekty, ale i pro ty, kdo je kontrolují. ESF se totiž vyznačuje množstvím drobných projektů, jež jsou však náročné na implementaci a proplácení a které musejí právě kvůli zálohovým platbám ze státního rozpočtu dostát přísným rozpočtovým pravidlům.
Zpoždění však nemá jen objektivní příčiny. „Naprostá většina opatření financovaných z ESF měla už na začátku zpoždění minimálně půl roku. Problematická byla také domluva o implementační struktuře. Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo lépe programy připravit, ukazovat, jak má vypadat typický projekt, vydávat případové studie a pořádat workshopy. U měkkých projektů totiž problém spočívá v tom, že si žadatelé neumějí pod nimi nic konkrétního představit, a proto ministerstvo mělo s touto fází na počátku více pomáhat. Navíc výzvy k nabízení projektů se vydávaly pozdě, zpočátku byla špatně nebo nejasně nadefinovaná pravidla, v průběhu se měnily formuláře na proplácení či monitorovací zprávy,“ zdůrazňuje ředitel poradenské společnosti Raven EU Advisory Jan Havránek.
Všechny zádrhele mají jednoho společného jmenovatele, a sice nedostatek personálu, který projekty řeší, radí žadatelům a kontroluje je, a jeho častá fluktuace. Poslední velká vlna odchodů proběhla letos na jaře. Na MPSV je na celou problematiku vyčleněno sto padesát míst, ale dosud nejsou všechna obsazená. „Asi jsme podcenili náročnost programů také z hlediska počtu lidí, kteří se jimi zabývají,“ přiznává Šolcová. Ale to je stará bolest všech úřadů - místa jsou špatně placená, a když se někdo ve státní správě něco pořádného naučí, odchází za lepším výdělkem.

Pomoc v zaměstnanosti

Evropský sociální fond (ESF), jeden ze čtyř strukturálních fondů minulého programovacího období, je hlavním finančním nástrojem Evropské unie pro investování do oblasti lidských zdrojů. Česká republika na roky 2004 až 2006 může z Evropské unie vyčerpat až 456,98 milionu eur, tedy okolo čtrnácti miliard korun. Na financování jednotlivých projektů se z 25 až 50 procent podílí státní rozpočet.
Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Orgánem odpovědným za řízení pomoci z ESF je ministerstvo práce a sociálních věcí. Dalšími partnery jsou ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest, Nadace rozvoje občanské společnosti, Magistrát hlavního města Prahy, úřady práce, orgány místní a regionální samosprávy.
Čerpání prostředků umožňují programy Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), Jednotný programový dokument pro Cíl 3 pro Prahu (JPD3), Iniciativa Společenství EQUAL a Společný regionální operační program (SROP). Evropský sociální fond podporuje pomoc nezaměstnaným při vstupu a rovné příležitosti při přístupu na trh práce, sociální začleňování, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce, celoživotní vzdělávání, rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly, zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání, zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce, boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče