Strach přichází z eurozóny

04. ledna 2012, 08:01 - Jan Stuchlík
04. ledna 2012, 08:01

České firmy se nejvíce bojí dopadů evropské dluhové krize. Jsou proto opatrné. Neinvestují, nenabírají nové pracovníky ani nehodlají zvyšovat mzdy. Letošního roku se tak neobávají snad jen firmy, které větší část produkce vyvážejí přímo do zemí mimo Evropu.

Foto: Profimedia

Katastrofických scénářů pro letošní rok sepsali ekonomové a analytici loni na podzim spoustu. Před Vánocemi však začaly z ekonomik proudit i informace, které věštbám těžké recese přece jen ubraly na síle. Americké hospodářství se zotavuje a už je to cítit i na tamním trhu práce, i když největší oběť finanční krize, trh nemovitostí, se stále propadá. V sousedním Německu, kam míří třetina českého vývozu, se zase nečekaně zlepšila nálada tamních podniků ohledně jejich situace v letošním prvním pololetí. Ledy se hnuly i na evropské scéně, kde Evropská centrální banka vykročila rázně v boji proti šíření paniky na mezibankovním trhu. Bankám poskytla tříleté půjčky, které je částečně zbaví závislosti na půjčkách od ostatních bank, a sníží tak obavy z případných bankovních krachů.

Firmy optimismem nehýří

České firmy však zůstávají obezřetné. Z průzkumu, který provedla na konci roku Hospodářská komora, vyplývá, že skoro polovina firem očekává zhoršení své ekonomické situace. Necelá čtvrtina oslovených podniků dokonce kvůli nejistotě není schopna odhadnout, jak se jim bude v letošním roce dařit. Zhoršení ekonomické situace v příštím roce předpokládají prakticky ve stejné míře jak malé, tak střední a velké podniky. Pesimistické předpoklady mají zejména firmy ze stavebnictví. Optimističtější jsou podniky ze strojírenství a zpracovatelského průmyslu, v obou případech zhoršení své ekonomické situace očekává třetina firem. Tento trend potvrdila i data Českého statistického úřadu o důvěře podnikatelů v další ekonomický vývoj. Zatímco v průmyslu nálada klesla jen mírně na úroveň z roku 2009, ve stavebnictví zůstává nejníže od roku 1999. Průmyslové firmy, které živí export, navíc vidí příznivě příští tři měsíce. Jejich hodnocení je nicméně horší pro celý první letošní půlrok.

Téměř jedna pětina firem se chystá na přelomu roku snižovat počty zaměstnanců, jen devět procent bude naopak přibírat nové. Dvě třetiny podniků neplánují v novém roce zvyšovat mzdy svých zaměstnanců. Přestože je část firem schopna pružně na nestabilní prostředí reagovat a poučila se z první recese v roce 2009, začínají se určité problémy projevovat u stále více firem a nejasný rok 2012 vnáší značnou opatrnost do rozhodování podniků. „Domácí poptávka slábne a zahraniční začíná mírně klesat,“ komentoval poslední čísla o vývoji průmyslové výroby v Česku Bohuslav Čížek, analytik Svazu průmyslu a dopravy. Obavy z letošního roku tak nejspíš nemají jen firmy, které většinu produkce vyvážejí mimo Evropskou unii, kde by se případné ekonomické zpomalení nemělo příliš projevit.

Česko zbrzdí vláda

Do letošního roku se přelijí všechny vlivy, které už v loňském druhém pololetí českou ekonomiku zabrzdily. Domácnosti neutrácejí, vláda šetří, průmyslu, který táhl Česko na cestě z recese, klesají zakázky. Jediné, co ekonomiku drží nad vodou, je export. I ten ale může rychle ztratit dech, když se zhorší evropská dluhová krize.

Na domácí poptávku se spoléhat nedá. Shoduje se na tom ministerstvo financí, Evropská komise i bankovní analytici. Jen Česká národní banka doufá, že Češi otevřou své peněženky více než loni. Chuť utrácet bude brzdit stále vysoká nezaměstnanost a nízký růst reálných příjmů. Úsporná opatření vlády budou dál dusit státní zaměstnance a lidi odkázané na podporu sociálního systému. Od ledna vzrostla snížená sazba daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent. Vláda už na konci loňského roku testovala reakci obyvatel na možnost sjednocení DPH na úrovni 19 či 20 procent kvůli dírám ve státním rozpočtu. Právě zdražení základních potravin a vidina dalšího výrazného zvýšení cen v dalším roce odradí Čechy od přílišného utrácení.

Firmy kvůli nejistotě odkládají investice. „Přitom využití kapacit v průmyslu je nadprůměrné. V normálních podmínkách by to přimělo firmy k zahájení investic do rozšíření výroby,“ tvrdí David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Doplňování zásob, které se podílelo z velké míry na dosavadním rychlém růstu, skončí.

Jediným tahounem, který růst v roce 2012 přehoupne do černých čísel, zůstává export. Ten však míří z 80 procent do zemí Evropské unie. „Naštěstí je český vývoz navázán na strukturálně zdravější část eurozóny, především na Německo. A tam zatím čísla o nových objednávkách na žádnou katastrofu srovnatelnou s rokem 2009 neukazují,“ říká Navrátil. Optimismus v Německu dokládá i indikátor podnikatelských očekávání, který sestavuje mnichovský institut IFO. Stávající situaci vnímají tamní firmy pozitivně a jejich výhled pro příští měsíce se loni v prosinci zase začal zlepšovat. Největší příležitosti vidí Němci v exportu mimo Evropskou unii.

Nejistota v eurozóně

České firmy se nejvíce bojí šíření hospodářských problémů v eurozóně. Kdyby se kvůli dluhovým problémům a následné bankovní krizi měla i zdravější část eurozóny dostat do recese, propadl by se i výkon tuzemského hospodářství. Krizové scénáře počítají s propadem o dvě až pět procent. Největší obavy panují ohledně vývoje na evropském bankovním trhu. V prosinci se proto Evropská centrální banka (ECB) rozhodla k frontálnímu útoku, kdy bankám půjčila na tři roky dohromady 489 miliard eur, aby nebyly závislé na vzájemných půjčkách. Jenže zatím si naprostou většinu půjčených peněz uložily u ECB. „Pravděpodobně je chtějí nechat stranou ne na nové úvěry pro firmy nebo nákupy vládních dluhopisů, ale jako rezervu na splacení vlastních dluhů. Jen letos budou muset vrátit věřitelům přes 700 miliard eur,“ soudí Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.

Evropští politici navíc loni bankám nařídili, aby do poloviny letošního roku zvýšily svou kapitálovou přiměřenost na devět procent. Možnosti mají banky v zásadě jen dvě. Mohou získat nový kapitál, a to buď od soukromých investorů, kteří se však nyní zdráhají lít peníze do finančních institucí, nebo od národních vlád. Alternativou je osekání rizikových aktiv, především firemních úvěrů. Realitou bude nejspíš kombinace obou přístupů. Ekonomové z České spořitelny spočítali, že pokud banky přiškrtí poskytování úvěrů o dvě procenta, sníží se postupně růst HDP o 0,6 procentního bodu.

Pro firmy může být útěchou, že přenos bankovní krize do Česka zatím nehrozí. České banky sedí na spoustě hotovosti, protože v průměru rozpůjčovaly jen 70 procent vkladů. Nejsou proto závislé na získávání zdrojů na mezibankovním trhu. Jejich kapitálová přiměřenost je navíc vysoko nad 10 procenty. Nedá se ovšem vyloučit, že jejich zahraniční matky, na něž bude dluhová krize dopadat nejvíce, budou na domácí banky tlačit, aby omezily rizikovější aktivity. Ochotu některých českých bank půjčovat firmám mohou omezit i nová přísnější bankovní pravidla, která začala platit v zemích, odkud pocházejí jejich matky. Nejčastěji se hovoří o dcerách rakouských bank.

I proto je opatrnost českých firem při plánování na letošní rok namístě. Nejistota je největší od začátku finanční krize v roce 2007. Navíc se i tuzemské podniky musejí připravit na to, že celý vyspělý svět čeká pět až šest let stagnace či velmi pomalého růstu, upozorňují analytici Raiffeisenbank. Tak dlouho bude trvat, než se státy, domácnosti a částečně i firmy zbaví nadměrných dluhů. Čechy by mohlo uklidnit snad jen to, že v tomto období poroste domácí ekonomika zhruba o procento rychleji než na západě Evropy.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče