Strach opadá

15. března 2011, 16:21 - Adam Junek
15. března 2011, 16:21

Firmám se zlepšuje přístup k penězům na provoz, u investování je situace horší

Bezmála čtyři miliardy korun. O takovém úvěru by si firmy v době krize mohly spíše nechat jen zdát. Ale doba pokročila a ekonomika pookřála. Ke konci loňského roku tak společnosti ŽDB Group a Bonatrans Group, které po dělení majetku v miliardářské rodině Komárkových připadly Jitce Komárkové, Karlu Komárkovi staršímu a Františku Komárkovi, získaly podle informací týdeníku EURO rozsáhlé půjčky. ŽDB 2,05 miliardy korun a Bonatrans 1,85 miliardy. Financujícími bankami se staly ČSOB a HSBC Bank.
„Předmětem klubového financování bylo kompletní financování provozních a investičních potřeb obou společností. Je to jedna z největších transakcí, které se nám v korporátním segmentu v minulém roce povedly,“ říká Jan Solnička z tiskového oddělení ČSOB.

Dobrý konec roku

To, že takto velká transakce proběhla ke konci roku, je příznačné. Právě poslední čtvrtletí přineslo dlouho očekávané oživení po finanční krizi, která banky na řadu měsíců od úvěrování odradila. Čerstvá čísla, která prezentovala společnost Ernst & Young, ukazují, že právě v posledních třech měsících roku 2010 se objem nově poskytnutých úvěrů zvýšil na 151 miliard korun. To je o čtrnáct procent více než od ledna do března téhož roku, kdy trh dosáhl dna na 133 miliardách.
„Finanční instituce se začínají chovat proaktivněji a konkurenční boj o zdravé a dobře řízené podniky se zvyšuje. Největší zájem je o společnosti, které dokázaly využít období krize k racionalizaci nákladů a zlepšení efektivity a působí v odvětví, kde již došlo k oživení,“ komentuje situaci Vladislav Severa, vedoucí partner transakčního poradenství společnosti Ernst & Young ve střední a východní Evropě.
Změnu přístupu bank pociťují i podnikatelé. Aktuální bleskový průzkum Svazu průmyslu a dopravy ukázal, že společnosti vnímají větší vstřícnost bank (viz EURO 10/2011). Dříve až 80 procent firem poukazovalo na problémy s úvěrováním, v únoru 2011 bylo nespokojeno s přístupem bank jen 30 procent firem. „Příznivě hodnotí banky (školními známkami 1 a 2) dvě pětiny respondentů,“ uvedl viceprezident svazu Jaroslav Hanák.
V meziročním srovnání ovšem rok 2010 nedopadl nejlépe. Celkový objem úvěrů nefinančním podnikům se podle statistiky České národní banky snížil o 2,5 miliardy na necelých 780 miliard korun. Ovšem od konce dubna až do ledna letošního roku včetně už poskočil o 24 miliard nahoru. Kromě větší vůle bank půjčovat hraje roli i klesající úroková míra, která se v lednu dostala až na 3,75 procenta.
„Celkově sice došlo v roce 2010 k poklesu objemu úvěrů, ale od května se s malými výkyvy každý měsíc zvyšuje,“ tvrdí náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek. „Během roku došlo k oživení poptávky zejména po provozním financování,“ doplnil.

Investice v útlumu

Že se v uplynulém roce úvěrování ještě zcela nerozjelo, potvrzují i největší bankovní instituce. Ovšem jedním dechem dodávají, že poslední čtvrtletí už bylo růstové. „Zaznamenali jsme pokles korporátních úvěrů přibližně o tři procenta, kdy se na něm podílel zejména sektor velkých firem. Řada společností odložila své investiční projekty a ještě se neodhodlala své záměry realizovat,“ vysvětluje Karel Mourek, ředitel úseku firemní klientely České spořitelny.
„V meziročním srovnání poklesly firemní úvěry. Čtvrté čtvrtletí však potvrdilo zlepšení poptávky a objem stoupl o 2,3 procenta na 211 miliard korun,“ přizvukuje Monika Klucová, mluvčí Komerční banky.
Snížení sumy firemních půjček hlásí i ČSOB. „Ve srovnání let 2010 a 2009 je propad asi devět procent, ale od srpna jsme zaznamenali naopak téměř dvojnásobný růst oproti vývoji na trhu,“ říká Petr Knapp, člen představenstva a vrchní ředitel Korporátní klientely ČSOB.
Další z velkých konkurentů hlásí naopak drobné přírůstky. Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank hovoří o jednotkách procent. „Zvyšovala se zejména poptávka po financování pohledávek a po úvěrech zaměřených na financování výroby pro export,“ dodává. UniCredit Bank hlásí zvýšení firemních úvěrů o asi dvě procenta. „V absolutním srovnání vzrostlo korporátní portfolio o téměř tři miliardy na 147,5 miliardy korun,“ upřesňuje Roman Šilha, ředitel úseku korporátní klientely.
Bankovním sektorem zní, že všichni jsou odhodláni více půjčovat a že firmy mají dveře otevřené. Malé a střední podniky ovšem stále nejsou zcela spokojeny.
„Provozní úvěry jsou celkem dostupné. Potíže jsou ovšem s investičním financováním. Malým a středním firmám nechtějí banky dávat více než čtyřleté úvěry, a navíc vyžadují vysokou spoluúčast,“ stěžuje si Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků (AMSP).
Za pravdu mu dává i zmíněná analýza Ernst & Young, podle níž úvěry v posledním čtvrtletí rostly právě díky provozním půjčkám, v oblasti financování investic ale banky zůstaly nadále velmi opatrné. „V tomto kontextu došlo zřejmě k dlouhodobějším změnám, kdy se situace snadno dostupných zdrojů financování investic či nových projektů již nevrátí,“ domnívá se David Zlámal, manažer pro poradenství financování podniků v Ernst & Young.
Banky nezastírají, že investiční financování je v útlumu. Příčinu ale vidí v opatrnosti firem. „Když už někdo investoval, tak většinou v případě, že mohl využít nějakých dotačních programů. Dochází ale k restrukturalizacím, přesunu kapacit mezi firmami, kde vnímáme příležitost k navýšení financování investičního typu,“ říká mluvčí Kofroň. „Velký potenciál je v akvizičním financování, protože ti úspěšní budou mít příležitost k výhodným nákupům,“ doplňuje.

Kdo zaváhá, nepůjčí

Recept na úspěch pro banky nabízí i Havlíček z AMSP. „V postkrizovém období dokázaly některé banky velmi rychle využít situace na trhu a přetáhnout nepružné konkurenci solidní klienty. Situace se sice nyní zlepšuje, ale k migracím zákazníků mezi bankami stále dochází. Zvlášť u těch, ke kterým se v těžké době jejich financující instituce otočila zády,“ tvrdí.
Pružnější zpravidla bývají menší banky. Jejich čísla za uplynulý rok to ostatně dokazují.
„Redukovali jsme počet velkých obchodů a zaměřili jsme se na menší a střední firmy. Meziročně jsme tak v segmentu korporátního úvěrování dosáhli navýšení o devět procent. Nicméně nám pomohlo, že jsme se také výrazně zaměřili na obnovitelné zdroje,“ uvádí Mojmír Dvořák, ředitel odboru firemní klientely Volksbank CZ. Stejně hovoří i GE Money Bank, pro niž byly půjčky pro malé a střední podniky hnacím motorem k úspěchu. „Naše portfolio úvěrů firmám vzrostlo o 22 procent. A to i díky financování investic podpořených ze strukturálních fondů Evropské unie,“ popisuje Pavel Zúbek, mluvčí GE Money.
Rapidně posílili hráči, kteří se specializují na firemní finance a naopak je nezajímá retailové bankovnictví. „Objem nových úvěrů klientům se zdvojnásobil a překročil devět miliard korun. Průměrná výška přitom zůstala nezměněná na zhruba 80 milionech,“ sdělil Igor Kováč, finanční ředitel J&T Banky. Zdvojnásobením objemu firemních úvěrů se chlubí i PPF Banka. „Průměr u velkých korporací je 100 milionů korun, u malých a středních podniků 30 milionů,“ vypočítává Alexej Bechtin, mluvčí PPF.
A jak vidí banky vývoj v letošním roce? Nejčastěji zaznívá spojení „křehké oživení“. Česká bankovní asociace odhaduje, že ekonomika poroste zhruba o 1,8 procenta, a podle toho se budou řídit i úvěry. „V lednové prognóze čekáme nárůst o dvě procenta,“ uvádí Matoušek z ČBA.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče