Stockholm není Praha

02. ledna 2008, 14:13 - Jaroslav Suk
02. ledna 2008, 14:13

Projekt nové městské knihovny Delphinium vyvolává kritiku, stavět se však bude

Mezinárodní soutěž o novou stockholmskou knihovnu má svého vítěze - kontroverzní a „cizí“ Delphinium. „Vedle klasické Asplundovy budovy bude jako pěst na oko,“ naříkají někteří a 57 procent Stockholmanů ji odmítá. Autorkou vítězného návrhu je dříve neznámá německá architektka s neněmeckým jménem Heike Hanadová, která se do soutěže dostala úplnou náhodou. Paralela s pražským blobem je nasnadě, ve Stockholmu však, jak se zdá, projekt neztroskotá.

Unikátní, ale nevyhovuje.

Sveavägen je jedna z hlavních tříd Stockholmu vedoucí z centra směrem na sever. Je to dějiště mnoha historických událostí - mimo jiné zavraždění švédského premiéra Olofa Palmeho v roce 1986 - a sídlo mnoha důležitých průmyslových a společenských institucí.
Blíže k severnímu konci Sveavägen, kde se kříží s jinou důležitou tepnou Odensgatan, stojí rumělková hlavní městská knihovna architekta Gunnara Asplunda, Asplundshuset. Byla to svého času jistě originální stavba: Válec postavený na hranol. Vnitřek válce tvoří jedna veliká místnost s regály knihoven na stěnách a s ochozy - skutečně imponující chrám knihovnictví. Budova budila pozornost v době svého vzniku v roce 1928 originalitou vzhledu a splněním určených funkcí. Unikátními byly právě přístupné a všem pohledům otevřené police knih. Dobře slouží a sloužila. Bývají tu výstavy, konají se shromáždění, nejde o bezvýznamné místo. Navštěvuje je na tři tisíce lidí denně. Dnešním požadavkům však nestačí.

Náhodná vítězka soutěže.

Proto město vypsalo v roce 2006 mezinárodní soutěž. Účastnilo se jí 1170 projekčních kanceláří ze 120 zemí, z nichž později vzešlo šest finalistů. Porota pak 16. listopadu loňského roku vybrala návrh projektovaný německou architektkou Heike Hanadovou z Laboratory of Art and Architecture. Soutěže se zúčastnila vlastně náhodou. Navštívila knihovnu Gunnara Asplunda předloni a jedna z knihovnic se jí mezi řečí zmínila o tom, že má být vypsána soutěž o projekt přístavby knihovních fondů. „Je to vlastně první soutěž, které se samostatně účastním,“ říká Hanadová, která vystudovala v Londýně a působí ve Výmaru, Berlíně a Tokiu.

Charakteristika projektu.

Větší část jejího vítězného projektu Delphinium představuje poloprůhledná budova uzavírající pozadí směrem k Odenovu náměstí (Odenplan). Vysoký hranol stojí v uctivém odstupu od Asplundovy architektonické ikony, s níž ji citlivě spojuje nízká stavba s plochou střechou a s vykrojenou částí směrem na západ, kterou kopíruje vrstevnici terénní vlny a předznamenává za komplexem se zvedající kopec s observatoří, Obervatoriekullen. Kus živé přírody tedy zůstává zachován a dodává stavbě další rozměr, včleňuje ji do terénu a odlehčuje ji. Zároveň vytváří svým polokruhovým vtažením jakousi odezvu rotundy původní stavby, a podobné zaoblené prostranství se vytvoří na straně ulice Odensgatan. Přesto nelze nevidět jistou těžkopádnost hlavní budovy nové přístavby, jež je mnohem větší a mohutnější než na prostor nepříliš náročná původní stavba.

Nejlépe proveditelný návrh.

Přístavby na severní straně Asplundovy knihovny z počátku třicátých let minulého století budou zbourány. Nebyly sice dílem Asplundovým, ale dvě z nich jsou považovány za kulturní památku.
Byl to architektonický oříšek - asi jako zástavba proluky vedle pražského Národního divadla. Případ, kdy žádný návrh neodpovídá ideálním představám. Ani pro tento projekt nebylo první místo samozřejmé, ale z řady návrhů nejvíce odpovídalo požadavkům. Nejvíce prý přispělo světlé prostředí knihovních prostor, ale především je to nejlépe proveditelný návrh. Další návrhy, jež se podělily o druhé a třetí místo, litevský Cut (Řez, Paleko Arch Studija) a finský Dikthörnan (Poetické zákoutí, Mauri Korkka, Architect SAFA, Arkkittehdit Mauri Korkka Kiersti Rantanen), neuspěly mimo jiné pro velké zásahy do parku na Observatoriekullen.

Příspěvek architektuře Stockholmu.

Podle poroty se vyznačuje vítězný projekt „citlivostí“, „samozřejmým rozmístěním a jednoduchostí“, „čirou lehkostí“ a „kontrastuje oproti Asplundově temné uzavřenosti svou světlou otevřeností“. Porota říká, že stavba bude „velmi krásným příspěvkem architektuře Stockholmu“. Pracovníci knihovny se vyjadřují vesměs kladně - právě Delphiniu stranili. „Oddechli jsme si, protože byly i jiné návrhy,“ říká Berit Engdahlová, knihovnice Hlavní městské knihovny, a dodává, že v nových přístavbách bude mnoho světla a dostatek prostoru. Stockholmští politici se vyjadřují opatrně pozitivně - svůj úkol vidí především v opatření prostředků.

Rozhodnutí města.

V roce 2006 město rozhodlo o přístavbě, a nikoli o zcela nové stavbě na jiném místě, ze dvou důvodů. Jednak chtělo zachovat slavnou Asplundovu budou jako hlavní knihovnu, a nikoli ji degradovat na část městské knihovny, jednak se v rozvoji města počítá s větší frekvencí dopravy právě na místě Odenplanu, kde už dnes vedou důležité trasy linky metra a autobusů a kde se má stavět Citybanan, dvouproudá podzemní železnice v šestikilometrovém tunelu. V šedesátých letech se právě na architektuře Odenplanu negativně promítla změna při přechodu z levostranné na pravostrannou dopravu. Části náměstí náhle osiřely, zatímco jiné, na dopravu nepřipravené, byly náhle přetíženy. Nyní bude toto náměstí pojmenované po vikinském bohu ještě důležitějším dopravním uzlem Stockholmu.

Debata až po přijetí.

Stejně jako v pražském případě veřejná debata o stavbě vzniká až po přijetí projektu. Námitkou není jen rozsáhlost přístavby a dojem, že zastíní původní budovu, ale i nedostatek mezinárodně zvučných jmen mezi účastníky soutěže. Malou prestiž nezpůsobila asi jen obtížnost úkolu - světoznámí architekti jsou zvyklí přijít jen na zvláštní pozvání. A pak, nejde o malé peníze.
Ve veřejném mínění vítězí skeptici, kterých je dle průzkumů hned po vyhlášení výsledku soutěže 57 procent. Kritici stavby říkají: „Zastavte Delphinium! Má hranatá příšera zničit nádherné městské prostředí?“ „Další funkcionalistická stodola v centru.“ „Skleník nemá rád nikdo - kromě poroty.“ Porota byla složena z městských úředníků a architektů z Norska, Finska a Velké Británie, a co je nejhorší, architektka je Němka!

Další námitky.

Proti Delphiniu vystupují i krajský antikvář a městský antikvář (oba ve funkci podobné pražskému památkovému úřadu a vyšší) a šéfredaktor renomovaného časopisu Arkitektur. „Nemáme z toho radost,“ říká skandinávsky studeně krajský antikvář Mats Jonsäter. O skutečném odporu to však moc nevypovídá, může být mnohem silnější než tento zdrženlivý výrok. Městská antikvářka a zároveň ředitelka Městského muzea Stockholmu Ann-Charlotte Backlundová konstatuje: „Předpokládám, že se vážně zamysleli nad tím, jaké to bude mít důsledky.“ Roli hraje nejen zbourání cenných přístaveb, ale i necitlivost k městskému prostředí. Ozývají se i námitky, že dům nemá nijak mimořádnou architektonickou hodnotu, aby zaujal a stal se milníkem doby a místa.

Stavět se bude.

I ze zahraničí, především z USA a z Velké Británie, se ozývají ochránci „pravé“ skandinávské architektury. Odborník na Asplunda, britský profesor Peter Blundell Jones, se obává, že budova bude působit jako obyčejná kancelářská kostka. Podobně i profesorka Wilfried Wangová z Texasu namítá, že „Delphinium je jen pokračováním technokratického racionalismu“, vyznačujícího se „chladností“. Ozývají se i hlasy, že by se mělo stavět jinde. Mnozí předpovídají „zničující kritiku“, ale ta se dnes nezdá příliš zničující. Městský architekt, nevolený úředník města Stockholmu, zachovává klid a dnes, dva týdny po vyhlášení vítěze soutěže, se nedá předpokládat nic jiného, než že stavba bude stát už v roce 2013, jak je naplánované.

Nepřípadné srovnání.

Ani Jeho Veličenstvo Carl XVI. Gustaf se v tomto směru nijak nevyjádřil, jako král totiž nesmí do politických záležitostí mluvit. A toto je záležitost navýsost politická, společnost přijde na stovky miliónů švédských korun. Paralela s Prahou neplatí ani v případě originality stockholmského projektu - je totiž malá. Pražská nová dominanta by bývala svou věhlasností a kontroverzností stockholmský projekt daleko předčila - v dobrém i zlém, jak to kdo vidí.

Popisek 1: Vítězný projekt. V mezinárodní soutěži o novou stockholmskou knihovnu zvítězilo kontroverzní Delphinium.

Popisek 2: Není naše. Autorkou vítězného návrhu Delphinium nové stockholmské knihovny se stala německá architektka Heike Hanadaová.

Popisek 3: Dosloužila. Stará stockholmská knihovna z roku 1928 navržená Gunnarem Asplundem již na další přírůstky knih nestačí.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče