Sto hektarů nestačí

10. října 2007, 18:43 - Anna Klepalová
10. října 2007, 18:43

Největší český pěstitel a distributor okrasných dřevin sídlí v Obříství

Na zeleň pocházející z okrasných školek firmy Arboeko narazíte téměř ve všech městech České republiky. Arboeko je totiž v současnosti jedním z největších českých distributorů a pěstitelů okrasných dřevin. Své stromy firma vysazovala na letišti v Ruzyni, do rekonstruovaných alejí okolí kladrubského hřebčína nebo také v jedné z nejvýznamnějších českých barokních zahrad, ve Vrtbovské zahradě na pražské Malé Straně. V letošním roce původně česko-nizozemská společnost přešla do českých rukou prostřednictvím transakce management buy out neboli odkoupením cizího podílu vlastním managementem.
Do tradiční zemědělské oblasti u obce Obříství přilákala firmu zejména podpora zdejšího obecního úřadu a možnost vybudovat okrasné školky na sto hektarech půdy. „Chtěli jsme českému trhu nabídnout něco, co tu chybělo. Pěstitelé dřevin, kteří v té době byli na trhu, měli sortiment velice omezený. Naší první aktivitou byl spíše obchod a rostliny jsme převážně dováželi z Německa, Nizozemska a Belgie. Firmu zpočátku tvořila místnost 3 x 4 metry, jeden stůl a jedna tužka,“ líčí začátky Arboeka jeho ředitel a jeden ze zakladatelů Pavel Kafka. Dodává, že v této první fázi byly hlavními zákazníky především městské úřady, zahradnické realizační firmy a zahradnická centra.

Investice z Holandska.

Zájem o rostliny předčil očekávání. Firma potřebovala investovat a chyběl jí větší finanční obnos. Obchod s rostlinami, které mohou ohrožovat různé choroby a škůdci, se však na počátku devadesátých let českým bankám nezdál jako bezpečná investice. „Banky nám dokonce říkaly, že kdybychom chtěli třeba sto milionů, asi by nebyl problém, ale naše záměry byly více při zemi, takže nám nepůjčily,“ směje se dnes Pavel Kafka. Finance se nakonec podařilo získat až díky nizozemskému partnerovi, který tím ve firmě získal majoritní podíl ve výši 60 procent. Díky finanční injekci mohlo Arboeko investovat do výroby a začalo poměrně rychle expandovat. „Tento model fungoval dobře a naše spolupráce během třinácti let byla výborná a velmi cenná. Našemu finančnímu partnerovi se ale přiblížil důchodový věk a my potřebovali investovat dál a dál. Navíc závislost na člověku, který je tak daleko, není ideální,“ říká Pavel Kafka. České vedení společnosti se tedy se svým partnerem dohodlo na odkupu oněch 60 procent. Obchod zaštítila investiční společnost Patria Finance. „Proces trval asi rok a pro náš tým, který zde celých třináct let pracuje, je to velmi příjemné a motivující zadostiučinění,“ pochvaluje si Kafka. Úspěšnost transakce je v případě Arboeka mimořádná také vzhledem k situaci před pěti lety, kdy se firma musela potýkat s ničivou povodní. „Povodně byly zkouška ohněm. Měli jsme úplně zničenou produkci kontejnerovaných dřevin,“ vypráví Pavel Kafka. Dnes však na povodně vzpomíná v dobrém: „Stmelilo to náš tým a prověřily se také vztahy s našimi zákazníky. V době, kdy jsme mysleli, že nás zákazníci opustí a obrátí se k jinému dodavateli, nakupovali tak, že jsme je nestíhali zásobovat. Zjistili jsme, že vazby mezi námi a našimi partnery nejsou jen vztahem dodací list – faktura. Naše branže je specifická a my jsme za tyto hlubší vztahy rádi.“

Sto hektarů málo.

Velikost českého trhu s okrasnými dřevinami se pohybuje kolem 1,3 miliardy ročně a Arboeko se na něm podílí necelými dvaceti procenty. Obrat společnosti činil v loňském roce 250 milionů korun. Polovina tržeb pochází z produkce vypěstované v Obříství nebo v pobočce ve Smržicích u Prostějova, zbytek rostlin je importován ze zahraničí. „Za rok dovezeme kolem 400 kamionů rostlin. Naším největším problémem je nedostatek vlastní pěstební kapacity. Přestože v Obříství obhospodařujeme sto hektarů, nestíháme vyrábět. Výrobní cyklus trvá i několik let,“ vysvětluje Kafka potřebu dovozu. Přes tři čtvrtiny tržeb Arboeka pochází z tuzemského trhu a zbytek se exportuje, zejména na Slovensko, do Rakouska, také do Švýcarsko nebo Francie. Společnost má několik pěstebních středisek. V prvním z nich se na zhruba devadesáti hektarech pěstují vzrostlé alejové stromy, které dosahují až pěti metrů. „Těchto stromů distribuujeme kolem 30 tisíc ročně, hlavně do měst, obcí nebo stavebním společnostem,“ říká Kafka. V dalším středisku se rostliny pěstují v takzvaných kontejnerech a zpravidla končí v obchodních řetězcích nebo zahradnických centrech. „Do obchodních řetězců dodáváme okrasné dřeviny takřka jako jediní v České republice,“ tvrdí Pavel Kafka.

Populární lípa.

Sortiment Arboeka je velmi široký, celkově nabízí přibližně dva a půl tisíce druhů a kultivarů rostlin. V západní Evropě takový přístup nebývá častý. „Trochu to snižuje efektivnost pěstování, na druhé straně u nás zákazník najde vše, na co si vzpomene. Jen vzrostlých alejových stromů máme 130 různých variant. Nejoblíbenější je lípa v různých kultivarech, která spolu s javorem čítá asi polovinu této produkce,“ uvádí Pavel Kafka a nutnost různorodosti dřevin vysvětluje rozdílnými podmínkami, kterým se musí rostliny přizpůsobit. Některé stromy jsou odolné exhalacím, jiné extrémnímu vlhku nebo suchu. V případě vzrostlých alejových stromů je podle Kafky z klimatického hlediska velmi výhodné, když jsou vysazované rostliny vypěstovány v našich podmínkách. Také to je důležitý obchodní parametr. „Pěstitelů takových rozměrů, jako jsme my, v České republice už mnoho není,“ prohlašuje ředitel Kafka.
Podnikatelské aktivity Arboeka nekončí jen u rostlin. Zpočátku totiž firmě výrobu komplikoval nedostatek vhodného softwaru pro potřeby pěstební činnosti. „Když uskladníte cihly, jsou pořád stejné, ale živé rostliny stále mění své parametry. Tento faktor byl pro mnohé softwarové firmy problém, proto jsme byli nuceni vymyslet vlastní program,“ objasňuje Kafka. Software byl úspěšný, vlastníci Arboeka proto založili společnost Arbosoft, která se věnuje vývoji softwaru pro zemědělský segment a svůj program prodává v mutované verzi také do zahraničí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče