Štěpán Pudlák: Chládkova politika zaměstnanost absolventů nezvýší

07. února 2015, 06:57 - Jan Vávra
07. února 2015, 06:57

Rodiče by nejraději své děti viděli studovat na gymnáziu, ministerská tendence je ale dostat co nejvíce lidí na učňovské obory. „Hlavní problém je moc rychle měnící se svět. Úzce zaměřený specialista nemusí mít po vystudování či vyučení stejné možnosti uplatnění jako v době, kdy na školu nastupoval,“ říká Štěpán Pudlák, koordinátor projektů pro žáky a rodiče ze společnosti Scio, která je známá především svými testy pro uchazeče o studium

Spolupracuje Scio se soukromým sektorem na definici toho, jaké schopnosti by měly testy obecných studijních předpokladů ověřovat?

To ne, protože dodáváme testy ředitelům a fakultám pro přijímací řízení. Jejich zadání je jasné, a to kvalifikovaně vybrat mezi zájemci o studium. Scio nabízí ale i úplně jiné testy, třeba silných stránek osobnosti. Ty jsou z hlediska trhu práce relevantní. Test silných stránek vznikl v rámci projektu EU, jeho cílem je zaměřit se obecně na to, co člověku jde. Tedy nejen to, jestli například dokáže pracovat se soustruhem, ale zda dokáže fungovat v týmu nebo je vůbec schopen se tu práci se soustruhem naučit.

Jak se tento druh testování osvědčil?

Prošel zkušební fází a funguje v rámci projektu na pomoc dlouhodobě nezaměstnaným. Má jim pomoci soustředit se na své silné stránky tak, aby je dokázali úspěšně prezentovat a zvolili si vhodný typ práce. Zkrátka pozici, co se pro ně hodí nejvíc. Zatím se do něj zapojilo několik desítek lidí a většina si práci našla. Jak ve škole, tak v zaměstnání totiž mají lidé tendenci zaměřit se na to, co jim nejde. Tohle je vlastně jeden z prvních projektů, který chce rozvíjet i silné stránky.

Mohli by se tedy uchazeči výsledkem testu prezentovat např. na pracovním pohovoru?

Dá se to prezentovat přímo zaměstnavatelům, to už je na lidech. Mají v ruce výsledky, které mohou použít v životopisu. Největší posun je pak ale v hlavě. Člověk si často neuvědomuje, že je schopen se naučit nové věci a že může vykonávat jiný druh práce, než dosud dělal, respektive naučit se to rychleji než někdo jiný. Zároveň by ho mělo těšit, že má předpoklady být v konkrétních ohledech lepší než ostatní.

Není nakonec největší přínos psychologický – že si uchazeč začne více věřit a vystupovat na pohovorech lépe?

Ano, to je další významný prvek. Apreciativní (oceňující) přístup má ale prostor i ve škole nebo u seniorů. Typickou situací je, když dítě přijde ze školy s jedničkou z jednoho a s pětkou z druhého předmětu, tak se rodič okamžitě zaměří na tu pětku. Tady lze najít paralelu s byznysovým prostředím, kde je snadnější si zákazníka udržet, než získat nového. Čili nemá cenu zdokonalovat nějaké vlastnosti za každou cenu, když může být ve výsledku pro všechny strany výhodnější zaměřit se na stávající silné stránky.

Firemní školení ale často využívají spíše zmíněný ne-apreciativní přístup, kde školení má sloužit k nápravě chyb. To je samozřejmě v pořádku. Ovšem například schopnost komunikace se může nejenom napravovat, ale i dál rozvíjet.

Kritické myšlení úzce souvisí s kreativitou. Když člověk chce vytvořit něco nového, zavést nový technický postup nebo lépe zvládat management, tak je třeba kriticky nahlédnout dosavadní postupy

Letos má proběhnout pilotní testování projektu jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Některé školy chtějí využívat jeho výsledky jako součást vlastních přijímacích řízení. Scio si dokonce k této situaci nechalo vypracovat právní rozbor. Kde je podle vás největší problém?

Situace je taková, že podle zákonné úpravy je přijímací řízení v kompetenci ředitele. Ministerstvo přišlo v roce 2014 s projektem jednotných přijímacích zkoušek, které budou povinné pro všechny žáky, kteří se hlásí do oborů zakončených maturitní zkouškou. Ať už na škole veřejné, soukromé či církevní. Takový je plán. Ovšem ten potřebuje zákonnou úpravu, a ta v současnosti chybí. Ministerstvo se pro rok 2015 rozhodlo udělat tzv. pilotní ověřování přijímacích zkoušek, protože podle školského zákona má ministerstvo možnost provádět ověřování a pokusné projekty v rámci své kompetence – v rámci ověřování metod pro vzdělávání.

Jenže termíny pilotních přijímaček se konají ani ne týden před regulérními přijímacími zkouškami, jejichž termín a další parametry jsou dány zákonem. Mezi podmínky patří také to, že první kolo přijímacího řízení musí proběhnout od 22. do 30. dubna. Pilotní ověřování bude probíhat 16. a 20. dubna. Tím pádem není v souladu se zákonem. Ministerstvo to řeší tak, že radí školám uvést tuto doporučovanou pilotní zkoušku formálně jako součást přijímacího řízení, aniž by to byla přijímací zkouška. Ovšem to je slovíčkaření.

Víte už o někom, že bude podávat stížnost proti takovému průběhu přijímacího řízení?

To se neví, je to nová situace. My samozřejmě jako Scio, přestože nejsme zadavatelem těchto testů, jednáme s rodiči a se školami a víme, že v současnosti má plnou odpovědnost i rozhodovací právo ohledně přijímacích zkoušek ředitel školy. Co do ní zahrne či jestli bude dělat ústní pohovory – to je na něm. Musí se však řídit platnými předpisy. V momentě, kdy přijme jako kritérium výsledky pilotního testování, tak to minimálně vyvolává stav právní nejistoty, protože by to nebylo v souladu se zákonem.

Máte statistiky o pracovním zařazení studentů s nejlepšími výsledky vašich testů obecných studijních předpokladů?

Připravujeme je, byť je obtížně to sledovat. Ale obecně platí, že úspěch ve Scio testech vede k příjetí na vysokou školu, a ta je potom předpokladem dobrého uplatnění. Navíc obdobnou strukturu testů často mají i firemní assessment centra, která využívají logických a verbálních cvičení. Takže dovednosti ke zvládnutí Scio testů se mohou projevit i zde, přestože přímo s firmami ještě tolik nespolupracujeme.

Nově se zaměřujeme na tzv. paralelní vzdělávání, tedy vzdělávání dětí mimo samotnou školu. A nejen ve znalostech, ale i v dovednostech. To může probíhat kdekoliv, i na Scio kempech, kde se de facto mohou děti doslova se naučit učit. Na to existuje mnoho metod: od paměťových testů po schopnost dosáhnout zvoleného cíle.

Platí stále jednoznačná preference gymnázií při podávání přihlášek na střední školy?

U rodičů platí, u ministerstva je naopak tendence zcela opačná a u dětí je to složité. Máme zkušenost s dětmi, které samy chtějí jít na gymnázium, ale dá se těžko rozeznat, nakolik chtějí jen splnit přání rodičů. Nedávno jsme uspořádali informační seminář pro rodiče o přijímacích zkouškách a jeden otec má dceru, jež chce na víceleté gymnázium. Sama od sebe. Otce by to nenapadlo, chce, aby pokračovala na základní škole. Její zájem ale také souvisí s tím, že na gymnázium se chystá přejít její nejlepší kamarádka.

Ministerská tendence je ale dostat co nejvíce lidí na učňovské obory, i když čísla z trhu práce ukazují, že je mezi učni nejvíc nezaměstnaných. Čili zaštiťovat se cílem lepšího pracovního uplatnění jaksi postrádá smysl. Hlavní problém je moc rychle měnící se svět. Příliš úzce zaměřený specialista nemusí mít po vystudování či vyučení stejné možnosti uplatnění jako v době, kdy na školu nastupoval.

Dá se to říct o technickém vzdělávání obecně vzhledem k poptávce po určitých profesích?

Nedá, důkazem jsou například IT obory, kde je v současnosti poptávka po absolventech velká. Scio se přesto snaží rozvíjet i ty dovednosti, které přímo s oborem nemusejí souviset, ale nakonec umožní lepší uplatnění. Dám za příklad schopného strojního inženýra, který je vynikající specialista, ale zároveň nedovede dost dobře komunikovat v rámci kolektivu nebo rozdělovat a plánovat práci. A školy na to zatím nejsou připravené. Tyhle schopnosti lze ale právě rozvíjet například v rámci zmíněných Scio kempů.

Jak byste popsal schopnost kritického myšlení a jeho význam?

Kritické myšlení by právě spadalo do těch řekněme soft-skills a dovedností, které jdou napříč obory. Když to zjednoduším, jde o schopnost zamyslet se nad tím, co mi někdo říká nebo někde čtu a nepřebírat slepě to, co se někde dozvídám. Zkrátka obecně pracovat s informacemi. To je to, co se Scio částečně snaží testovat ve svých testech a následně rozvíjet v dalších zmíněných projektech.

Na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy společně s Martinem Charvátem vedete seminář, kde se zabýváte znaky duševních poruch ve společenském kontextu. To na první pohled nemusí znít příliš prakticky, na druhou stranu potenciál rozvíjení kritického myšlení asi těžko můžeme pominout.

Kritické myšlení úzce souvisí s kreativitou. Když člověk chce vytvořit něco nového, zavést nový technický postup nebo lépe zvládat management, tak je třeba kriticky nahlédnout dosavadní postupy. Nové projekty a plány přece často vznikají nejprve zhodnocením toho, co se dosud dělalo a kam je třeba se posunout. A to už je kritické myšlení.

Co se týče samotné výuky, nejprve jsem ale byl trochu skeptický. S třiceti studenty na semináři prostě toho prostoru pro kritické myšlení doslova moc není. Jenže pak jsem četl jejich rozbory textů a jednotlivých případů duševních chorob a téměř všichni to zvládli perfektně. To by na začátku výuky ještě nedokázali.

V souvislosti s tématem semináře jsem si navíc uvědomil, že fungování většiny firem vykazuje znaky psychických poruch. Jak obecně duševní poruchy vznikají? V mysli jsou určité moduly, které spolu musejí umět komunikovat. Problém vzniká tehdy, když se to nedaří. V případě firem má porucha například podobu samoúčelných procesů a jejich nekonečného opakování.

Štěpán Pudlák (27)
Od roku 2011 pracuje ve společnosti Scio, kde koordinuje projekty pro žáky a rodiče. Podílí se také na marketingových aktivitách firmy. Absolvoval mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a sémiotiku na Fakultě humanitních studií, kde nyní pokračuje v doktorském studiu. Stojí za projektem Průvodce uměním, který seznamuje děti se současnou podobou výtvarného umění. Působí také v platformě Fresh Eye. Ta se zabývá vizuální kulturou jako takovou a pořádá pravidelné přednáškové večery v pražském Trafo Studiu.

Čtěte také:

Firma, která přišla o byznys ve školství, oddaluje nástup konkurence

Experti zpochybňují maturitní otázky, Cermat kritiku odmítá

Střední školy bojují o studenty, půlka z nich zrušila přijímačky

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče