Sté výročí sporné nezávislosti

07. ledna 2011, 11:24 - Mgr. Dáša Hyklová
07. ledna 2011, 11:24

Taipei se chce před světem zviditelnit. Peking výročí ignoruje

Novoroční oslavy se letos na Tchaj-wanu nesly v obzvláště slavnostním duchu. V ulicích a parcích Taipeie se odehrála řada hudebních a tanečních představení, někdejší nejvyšší budova světa „Taipei 101“ a dalších 10 okolních mrakodrapů osvětloval působivý ohňostroj. Po půlnoci došlo také na vztyčování vlajky a centrem hlavního města se rozléhala melodie národní hymny doprovázená videoklipy o bohaté historii ostrova. Nevítal se pouze nový rok. Prezident Ma Jing-ťiou také oficiálně odstartoval oslavy vzniku tzv. Čínské republiky (Republic of China, ROC), známé spíše jako Tchaj-wan. Koncem roku 1911 ukončily revoluční síly ostrova dvoutisícileté vládnutí dynastie Čching, což umožnilo jejich vůdci, revolucionáři Sun Yat-senovi, založit 1. ledna 1912 první čínskou republiku.

Měkce našlapovat

Obyvatelé ostrova a jeho návštěvníci si budou kulaté výročí v různých podobách připomínat v průběhu celého letošního roku. Připravených je přesně sto kulturních, sportovních a turistických akcí, smyslem kterých je podle organizátorů především přiblížit tradiční čínskou kulturu a lidové umění. Není pochyb, že Tchaj-wan hodlá oslavy a vše, co s nimi souvisí, využít pro vlastní prezentaci. Země ji potřebuje. Taipei se již delší dobu nesnaží o prosazování národních zájmů a zaměřuje se spíše na pragmatickou diplomacii, při níž využívá především tzv. měkkou sílu. Nic jiného ostrovu ostatně ani nezbývá. Dnes uznává nezávislý Tchaj-wan pouze 23 zemí nacházejících se v oblasti Pacifiku, v Jižní Americe a v Africe. Z Evropy je to jen Vatikán. Naposledy, v roce 2008, neslo Taipei a tehdejší vedení velmi těžce rozhodnutí afrického státu Malawi, který přešel na stranu Pekingu a podepsal navázání diplomatických styků s Čínskou lidovou republikou (ČLR). Opakované snahy Tchaj-wanu o vstup do OSN, kde ztratil křeslo na úkor ČLR v roce 1971, také prozatím nevyšly. Tchaj-wan se v roce 1949, po vítězství komunistů na území kontinentální Číny, stal útočištěm nacionalistů z Chiang Kai-shekova Kuomintangu. Pevninská ČLR považuje Tchaj-wan za sice rebelskou, ale svoji provincii a odmítá všechny její snahy o nezávislost. Model „jedna země– dva systémy“, díky němuž došlo k navrácení Hongkongu a Macaa pevninské Číně, byl původně připraven pro Tchaj-wan. Političtí představitelé ostrova však tuto nabídku vedení ČLR nikdy nevyužili. Peking vnímá „udržení“ Tchaj-wanu v rámci jedné Číny jako čistě vnitropolitickou záležitost, což v minulosti dal několikrát najevo. Tichá podpora ostrova ze strany USA a především americké dodávky nových zbraní čínské představitele vždy rozezlí. Naposledy tomu bylo loni v lednu.

Hlavní rozpory zůstávají

„Dvě strany tchaj-wanské úžiny by se neměly hádat ohledně politické moci, nezávislosti či spojení, ani o prostor Tchaj-wanu na mezinárodní scéně,“ uvedl prezident Ma ve svém slavnostním projevu. Hned v další větě však mluvil o svobodě, demokracii a o lidských právech, což jsou sice pro obyvatele Tchaj-wanu základní hodnoty, ovšem pro Peking velice citlivá témata. Přes vyhrocenou rétoriku se mezi ČLR a Tchaj-wanem v posledních dvou desetiletích rozvinuly čilé obchodní vztahy a tchajwanské firmy investovaly za tuto dobu na pevnině více než 100 miliard dolarů. Navíc nynější prezident Ma Jing-ťiou, který vyhrál prezidentské volby v březnu 2008, reprezentuje stranu Kuomintang, jež se staví ke kontinentální Číně vstřícněji než dnes již opoziční Demokratická pokroková strana. Její představitelé v čele s bývalým prezidentem Čchen Šuej-pienem aktivně obhajovali nezávislost ostrova a na záměry Pekingu na případné smíření či větší provázanost hleděli s nedůvěrou. Emile Sheng, ministr pro kulturní vztahy, za organizační výbor již v prosinci ujišťoval, že Taipei nemá v plánu oslavami „kulatin“ pevninskou Čínu provokovat. Ministr však zároveň dodal, že Thai-wan neodstoupí od organizace některé z akcí pouze proto, že by se to Pekingu nemělo líbit. Součástí oslav nebudou žádné vojenské přehlídky, nicméně na 23. srpna je naplánována ceremonie, jež má připomenout dělostřelecký útok komunistických čínských ozbrojených složek na přilehlý ostrov Kinmen v roce 1958. Z nábojů, které tehdy zabíjely a jejichž zbytky se zachovaly dodnes, má být v ten den ulitý zvon míru. Do oslav se zapojí také Tchajwanci žijící v zahraničí. Plánuje se například štafetový běh s pochodní, která zavítá do stovky různých světových měst, přičemž startovat se bude v Honolulu, kde revolucionář Sun prožil mládí. Jednou ze závěrečných akcí s enviromentálním podtónem bude jízda milionu cyklistů, kteří mají v posledních prosincových dnech kroužit po ostrově ve směru hodinových ručiček. Přestože po roce 2008 došlo k určitému oteplení vztahů, jsou oslavy stoletého výročí vzniku ROC pro druhou stranu tchaj-wanské úžiny stále ještě velmi citlivé téma. Proto se ani nepředpokládá, že by jich zúčastnil některý z politiků z čínské pevniny. A v Taipei ani nikoho nenapadlo nějaké pozvánky do Pekingu posílat.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče