Stavitel vídeňské opery

24. ledna 2005, 00:00 - admin
24. ledna 2005, 00:00

Josef Hlávka Stavitel Josef Hlávka patřil ve své době k nejzámožnějším podnikatelům u nás. V devětatřiceti letech vážně onemocněl, ale architektury se nevzdal. Věnoval se poradenství a záchraně kulturních památek. Po povodních v roce 1890 nechal na vlastní náklady opravit pražský Karlův most.

Nejvýznačnějším Hlávkovým dílem je stavba vídeňské Dvorské opery. 

Josef Hlávka

Stavitel Josef Hlávka patřil ve své době k nejzámožnějším podnikatelům u nás. V devětatřiceti letech vážně onemocněl, ale architektury se nevzdal. Věnoval se poradenství a záchraně kulturních památek. Po povodních v roce 1890 nechal na vlastní náklady opravit pražský Karlův most.

Roku 1859 se Josef Hlávka vrátil do Vídně ze studijní cesty po Itálii. Byl bez práce. Rakouská vláda se po prohrané válce s Itálií ocitla ve finančních potížích, a tak nemohla českého architekta zaměstnat ve státních službách. Hlávka se uchytil jako suplent v Akademii výtvarných umění, ale spokojen nebyl. Protože neměl dostatek peněz na zřízení vlastní projekční kanceláře, podal si žádost o založení stavební firmy. Koncesi získal 28. června 1860.

Opravu Karlova mostu zaplatil sám Hlávka.

STAVITELSKÉ ÚSPĚCHY

Od počátku měl štěstí. Stavitel Josef Šebek mu odkázal firmu a architekt František Schmidt ho pozval ke stavbě svého projektu, kostela Panny Marie ve Vídni. Hlávka zvládl komplikované konstrukce lešení a stavbu dokončil během dvou let. Z tří set tisíc zlatých, věnovaných na stavbu, vydělal jednu pětinu a podobně profitoval i při dalších stavbách. Detailně vypracované projekty a přesně naplánovaný proces stavění přinesly Hlávkovi mnohatisícové zisky.

Zcela uskutečnit své představy se Josefu Hlávkovi poprvé podařilo v areálu řecko-pravoslavného biskupství v Černovicích v Bukovině. V letech 1864-1869 postavil biskupskou rezidenci, budovy semináře, kněžský dům i samotný chrám. Náročnost prací dokazuje skutečnost, že při stavbě musel zřídit cihelnu, kamenolom či silnice pro dopravu materiálu. V roce 1867 získal na mezinárodní výstavě v Paříži jednu z hlavních cen v oboru architektury.

DEVĚT PLODNÝCH LET

Kromě tohoto areálu vystavěl v letech 1860 až 1869 celkem 142 obchodních a činžovních domů, veřejných budov, paláců a škol. Většina z nich stojí ve Vídni, ale patří mezi ně také Zemská porodnice v Praze, která byla svého času jednou z nejmodernějších v Evropě.

Patrně nejvýznačnějším Hlávkovým stavebním dílem je budova vídeňské Dvorské opery pro dva a půl tisíce diváků. Budova měla být postavena za 965 tisíc zlatých, Hlávka však na monumentální stavbě, otevřené 25. května 1869, celých 400 tisíc zlatých ušetřil.

Samostatnou kapitolou Hlávkovy stavební činnosti jsou činžovní domy. Ve Vídni jich postavil a vlastnil několik desítek. Na počátku 20. století mu vynášely 60 tisíc rakouských korun ročně. Několik takových činžovních domů postavil také v Praze mezi Vodičkovou a Jungmannovou ulicí, kde stojí dodnes.

Řecko-pravoslavné biskupství v Černovicích na dobové fotografii. 

KOLAPS A ZMĚNA ČINNOSTI

Rok 1869 skončil pro Hlávku zdravotním kolapsem. Nevydržel pracovní napětí a dočasně ochrnul na obě nohy. Duševně však zůstal zdráv. Byl nucen přerušit podnikatelskou činnost a přestěhoval se do Čech na zámek Lužany u Plzně, který roku 1866 koupil pro matku.

Na počátku osmdesátých let se uzdravil natolik, že mohl začít pracovat, firmu však již neobnovil. Působil jako poradce a stavební rada v Archeologické komisi hlavního města Prahy a v Ústřední komisi pro ochranu uměleckých a historických památek v Rakousku.

Když byl roku 1890 při záplavách v Praze těžce poničen Karlův most, vypracoval Hlávka projekt na jeho záchranu a celou stavbu financoval. Zasloužil se také o výstavbu Národního muzea, Akademie výtvarných umění, podílel se na rekonstrukci Karlštějna, Svatovítského chrámu a mnoha dalších budov. Architektonickou zábavou pro něj byla přestavba zámku v Lužanech, který zveleboval až do smrti.

Roku 1866 zakoupil Josef Hlávka zámek v západočeských Lužanech. Budovu v letech 1886 až 1887 výrazně adaptoval a rozšířil. 

JOSEF HLÁVKA (1831-1908)

Český stavitel a mecenáš Josef Hlávka se narodil 15. února 1831 v západočeských Přešticích v rodině purkmistra. Zemřel 11. března 1908. Při studiích na gymnáziu a pražské polytechnice rozvíjel svou zálibu v kreslení a malování. Po roce 1851 odešel studovat do Vídně na Akademii výtvarných umění. Tam si ho povšiml stavební podnikatel František Šebek, který ho záhy zaměstnal ve svém podniku. Roku 1855 vyzval Hlávku ke spolupráci také architekt Jindřich Ferstel, kterému český student pomáhal při dostavbě vídeňské banky, burzy a chrámu. Po absolvování Akademie výtvarných umění roku 1856 dostal stipendium na zahraniční studijní cestu, při které na sebe také výrazně upozornil.

Do fyzického zhroucení v roce 1869 se plně věnoval stavitelské činnosti. Za pouhých devět let postavil více než 140 budov, z nichž nejvýznamnější je stavba vídeňské Dvorské opery. Roku 1891 ho císař František Josef I. jmenoval členem Poslanecké sněmovny. Roku 1900 dostal čestný doktorát na Jagellonské univerzitě v Krakově a roku 1906 čestný doktorát na Českém vysokém učení technickém.

Josef Hlávka celý majetek, který činil 4,6 milionu rakouských korun (v dnešním přepočtu více než dvě miliardy korun), odkázal nadaci Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových, kterou založil v roce 1904. Ta je nejstarší českou nadací. Přežila rok 1953, kdy byly zrušeny všechny nadace, právě s výjimkou Nadání. V současné době Nadání spravuje jmění hlavně v podobě nemovitostí, zejména zámek Josefa Hlávky v Lužanech a domy v Praze. Hlávkovo jméno dodnes nese i první pražský betonový most přes Vltavu z let 1909-1912.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče