Stavebnictví vyhlíží zelený záchranný kruh

10. září 2012, 14:16 - Dalibor Dostál, Profit
10. září 2012, 14:16

Málokterý obor postihla ekonomická recese tak výrazně, jako stavebnictví. Stavbaři proto netrpělivě čekají, až vláda spustí další vlnu státních podpor pro úsporné budovy. Existuje tu obrovský potenciál, budou ale chystaná opatření dostatečná?

I když vrcholila ekonomická krize a málokterý obor zažil takový pád jako stavebnictví, mohl Jan Dufek ze stavební společnosti Stabach na Domažlicku zvýšit počet zaměstnanců o 20 procent. Psal se rok 2010 a firma získala řadu nových zakázek díky vládnímu programu Zelená úsporám. Jeho případ přitom rozhodně nebyl výjimkou. Podle studie, kterou zpracoval ekonom Miroslav Zámečník pro nadaci Heinrich Böll Stiftung a Hnutí Duha, vytvořila Zelená úsporám celkem 19 tisíc nových pracovních příležitostí. Největší část prací přitom tvořilo zateplování domů, program však podporoval také výstavbu pasivních domů, výměnu oken, instalaci tepelných čerpadel nebo solárních kolektorů na střechách. Celkem získalo podporu na 150 tisíc domácností.

Zakázky realizovaly především malé a střední firmy v regionech. „Byl to rozhodně přínos. Program přinesl oživení ve stavebnictví, kde jinak zakázek celkově ubylo, protože se hodně omezily projekty financované státem a soukromí investoři také téměř nic nestaví,“ řekl PROFITU Břetislav Urbánek, jednatel První vysokomýtské stavební. „Celkově to stavebnictví velmi pomohlo. Díky tomu se nám podařilo udržet pracovní místa, která by jinak byla kvůli ekonomické krizi ohrožena. Škoda jen, že to tak rychle skončilo,“ uvedl pro PROFIT Vlastislav Petrů z rodinné stavební firmy Stapestav ze Zlína.

Z programu ovšem zdaleka neprofitovaly jen stavební firmy, ale prakticky všichni. Jak už bylo řečeno, za tři roky fungování přinesl úsporu zhruba 150 tisícům domácností. „Zvedl vlnu zájmu ze strany majitelů nemovitostí, kteří se rozhodli zateplovat ve větší míře, než kdyby podpora nebyla vyhlášena. Velký význam měla samozřejmě pro malé a střední lokální firmy v regionech. A nejenom pro stavební, také pro projektanty nebo energetické auditory,“ konstatuje Libor Urbášek, předseda Asociace výrobců minerální izolace, kteří zažívali rovněž zlaté časy.

Neveselé vyhlídky

Oživení vyvolané Zelenou úsporám bylo snad jedinou dobrou zprávou, které tuzemské stavebnictví za poslední čtyři roky získalo. Jinak je pohled na byznys postavený z cihel a betonu poměrně tristní. „Říci, že stavebnictví je nadále velice slabé, je jako poukázat na to, že nový londýnský mrakodrap ,Střep‘ je ,celkem vysoký‘. Stavebnictví totiž dál klesá. A to nepřetržitě, s výjimkou dvou nepatrných výkyvů způsobených spíš administrativními úpravami statistiky, už od začátku roku 2010. Tady už nemluvíme jen o zpomalování tempa růstu, jde vysloveně o pokles, kdy se každý měsíc staví méně než ve stejnou dobu před rokem,“ říká ekonomka Markéta Šichtařová.

Podle posledních čísel zveřejněných Českým statistickým úřadem kleslo v červnu stavebnictví o 8,4 procenta. S problémy se potýká hlavně inženýrské stavebnictví, jehož produkce se meziročně snížila o 22,1 procenta. Produkce v pozemním stavitelství klesla o 1,4 procenta. Od počátku roku do konce června už stavební výroba propadla ve srovnání s rokem 2008 o 23,7 procenta.


Také čtěte: Stavebnictví se už propadlo pod úroveň roku 2005


Situace se nelepší. Klesá totiž výstavba nových bytů, která byla v červnu o 17,4 procenta nižší než před rokem. Stavební úřady rovněž vydaly méně stavebních povolení. „Z toho můžeme odvodit, že ani v dalších měsících nebude pro stavební společnosti práce. Za druhé klesá i orientační hodnota těchto nově povolených staveb. Jinými slovy ‒ staví se málo a menší stavby,“ zmiňuje Markéta Šichtařová.

Utažený kohoutek

Důvodem je podle ní nedostatek peněz v ekonomice. „Všichni šetří. Domácí poptávka je extrémně slabá,“ doplňuje ekonomka. Celkově podle ní stavebnictví letos vykáže pokles v rozmezí tří až pěti procent a k růstu se vrátí až v roce 2014. Mizernou kondici odvětví odráží také přehled konkurzů za červenec, kde se objevuje stále více stavebních firem. Mezi 12 firmami s největšími tržbami, které byly minulý měsíc v konkurzu, jich byla plná polovina ze stavebnictví. Oproti květnu jejich počet narostl o třetinu.

Mezi nejrizikovější obory patří stavebnictví spolu s dopravou a zpracovatelským průmyslem také podle analýzy poradenské společnosti Dun & Bradstreet. „Za důvody vysokého počtu krachů lze považovat vysokou náročnost na zdroje financování, které plynou z potřeby disponovat dlouhodobým majetkem, jenž je nezbytný k provozním aktivitám podniků v těchto oblastech podnikání,“ říká Alena Seoudová, ředitelka Dun & Bradstreet. Dalším významným zdrojem nadprůměrného počtu insolvencí v tomto oboru je také velmi konkurenční prostředí a značná nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje. „Navíc jsou důsledky ekonomické krize v těchto oborech stále patrné zejména v objemu zakázek, ale bohužel i době splatnosti pohledávek, čímž je silně ovlivněno cash-flow, a tedy schopnost vhodně zajišťovat chod firmy,“ dodává Alena Seoudová.

Málo muziky

Právě proto stavební firmy netrpělivě vyhlížejí start druhého kola programu Zelené úsporám. „Další kolo programu bychom přivítali na tisíc procent. Je tam úžasný prostor, aby se pomohlo stavebnictví, především malým firmám,“ řekl PROFITU Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. I když ministerstvo životního prostředí nedávno oznámilo, že Zelená úsporám 2 odstartuje v polovině příštího roku, oslavné chorály ze stavebních firem neznějí. „Množství peněz, o nichž se uvažuje, jsou zatím natolik skromné, že to nepomůže vůbec nikomu. Ta situace nás neuspokojuje. Je to o drobných a to je špatně,“ doplňuje Václav Matyáš. „Pokud by to byla avizovaná částka, bylo by to pro nás zklamání. Je to podstatně méně, než se očekávalo,“ připojuje se Libor Urbášek.
Stejně jako u první vlny Zelené úsporám půjdou také příští rok na zateplování a další energetické úspory výnosy z prodeje emisních povolenek. Za ně má stát v letech 2013 až 2020 získat zhruba 80 miliard korun. Jenže ministři nakonec rozhodli, že na Zelenou úsporám půjde jen malá část těchto prostředků. Vláda totiž odsouhlasila, že polovina výnosů z těchto příjmů skončí ve státním rozpočtu. O zbývající polovinu se podělí rezorty životního prostředí a průmyslu a obchodu. Pro financování nového programu Zelená úsporám je tedy zatím vyčleněno méně než 30 miliard korun. Odborníci nad tím krčí rameny. „Nepovažuji za šťastné utopit polovinu výnosů z emisních povolenek ve státním rozpočtu a velkou část dát teplárnám, které již dostaly na rekonstrukce svých zastaralých a neefektivních zdrojů a rozvodů desítky miliard ze zrušených povolenek,“ říká Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy, která zastupuje na dvě stovky firem působících v odvětví výstavby a renovace budov. Zároveň doufá, že se peníze ministerstvu životního prostředí podaří doplnit z evropských fondů tak, aby až do roku 2020 mohlo jít na zlepšování energetické účinnosti budov 10 až 12 miliard ročně. „Takto nastavený program pak může zaměstnat 20 až 30 tisíc lidí rovnoměrně napříč celou republikou,“ dodává Petr Holub.

Podle analýzy ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Miroslava Zámečníka mají investice do energetické účinnosti budov velký prorůstový potenciál pro celou českou ekonomiku. „Pokud bude dobře nastavený, lze za každý milion vynaložený státem na energeticky úsporná opatření očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 milionu korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov a také takzvané finanční páce. Tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice,“ říká Miroslav Zámečník. Oproti tomu podle statistik běžné státní výdaje přinesou podle Zámečníka růst HDP pouze 600 tisíc korun na každý milion. Pokud by stát do roku 2020 investoval do Zelené úsporám 2 potřebných 10 až 12 miliard ročně, mohlo by to podle analýzy přinést růst DPH až o jedno procento.

Naopak pokud by se Zelená úsporám 2 v příštím roce vůbec nerozjela, namydlilo by to stavebnictví schody k dalšímu pádu dolů. „Pokud k předpokládaným pěti miliardám státních výdajů přičteme pákový efekt soukromých investic ve výši 15 miliard, došlo by k poklesu výkonu stavebnictví o 20 miliard. To by znamenalo pokles DPH o půl procenta, což není legrace,“ uvedl Miroslav Zámečník.

Nejlepší recept

Státu se navíc samotná investice téměř celá vrátí už během jednoho roku. Jeho příjmy z jednoho investovaného milionu mohou činit 0,97 až 1,21 milionu korun na daních z příjmu stavebních firem a jejich pracovníků, ze sociálního a zdravotního pojištění zaměstnaných lidí a na nevyplacených sociálních dávkách, které by jinak bylo nutné vyplatit všem, kdo by bez tohoto programu neměli práci.
Podobně účinných protikrizových programů navíc příliš není. „Druhý takový nenajdete,“ vysvětluje Miroslav Zámečník. Státní podpora do energeticky úsporného stavění totiž přináší hned několik pozitivních efektů pro ekonomiku. Je jí možné relativně rychle nastartovat, má výrazný pozitivní krátkodobý dopad a navíc je výhodná i dlouhodobě. Podle ekonoma by se pro zlepšování energetické účinnosti staveb měly najít peníze ještě dříve. „Například v Lesích České republiky leží mnoho nevyužitých miliard,“ říká Miroslav Zámečník.

Uvolňování prostředků po etapách formou výzev zároveň umožní postupně omezovat podporu v případě, kdy se stavebnictví začne dařit a růst. „Stát by neměl dotacemi přispívat k přehřívání ekonomiky ani jednotlivých odvětví. Něčeho podobného jsme byli svědky v letech silného ekonomického růstu. Projevilo se to nárůstem cen stavebních prací i materiálů. Například v roce 2008 byla u cihly zisková marže ve výši 100 procent, což bylo nepřiměřené a nenormální,“ upozorňuje Miroslav Zámečník.

Program by měl navíc pomoci vytvořit přechod k novým pravidlům, která budou od roku 2020 platit pro energetickou náročnost budov v celé Evropské unii. O zákonu, nedávno vetovaném prezidentem Klausem, budou v příštích dnech znovu jednat poslanci. Pokud ho schválí, budou se v Česku stejně jako v ostatních zemích Evropské unie za osm let stavět již jen budovy s energetickým standardem tzv. blízkým nule. U veřejných staveb začnou pravidla platit již od roku 2018.

To je zajímavá příležitost nejen pro stavaře, ale i pro technologické a strojírenské firmy. „Je to pro nás obrovské téma. Nejde jen o klasické zateplení budov, jak se obecně míní, ale o celý soubor moderních technologií, které umožňují například akumulaci tepla, jeho uložení či transformaci a následnou spotřebu, nebo využití zbytkového tepla či opětovné využití odpadního tepla. Pro osvětlení budov lze dnes použít nejen elektrické rozvody a klasická svítidla, ale také optické kabely či LED systémy, které využívají přenosu slunečního záření,“ řekl PROFITU generální ředitel společnosti Siemens v České republice Eduard Palíšek.

Pro úspěšné nasazení technologií však nejsou podstatná jen samotná technická řešení. „Řada investorů se potýká s nedostatkem finančních prostředků a představa vysokých vstupních investic je odrazuje. Proto pro ně máme vedle technologického řešení připravený i ekonomický model. Patříme k průkopníkům EPC (z anglického Energy Performance Contracting, pozn. redakce) metody, což je pro zákazníky nesmírně atraktivní systém smluvně zajištěných úspor bez nákladných vstupů. Na energetickou optimalizaci svých budov nepotřebují počáteční investici. Projekt je splácen až následně při provozu z garantovaných energetických úspor,“ dodal Eduard Palíšek. Tento model se podle šéfa Siemensu hodně uplatňuje v době špatné ekonomické situace.

Opožděný start

Česká cesta k energeticky úsporným budovám však zatím není příliš přímočará. Co přesně znamená standard blízký nule a jak se k němu budou české stavební předpisy přibližovat, určí prováděcí vyhláška. Firmy z oboru se však shodují, že v tomto ohledu Česko za vyspělými zeměmi zaspalo. Pro stavbaře i výrobce stavebních hmot je totiž klíčové, aby včas věděli, jak bude přechod k novému typu stavění vypadat. „Musíme si uvědomit, že zpřísňování energetických standardů bylo v posledních letech velmi plytké. Přestože se technologie výrazně posunuly dopředu, současné standardy jsou v Česku stejné jako před deseti lety. Legislativa v tomto ohledu zaspala,“ vysvětlil Libor Urbášek. Přesná pravidla programu Zelená úsporám 2 se připravují, již nyní je ale jasné, že se bude od toho původního v mnohém lišit. Výrazně se například sníží výše podpory. Ta v první vlně dosahovala průměrně 67 procent nákladů, nově se má pohybovat zhruba kolem 25 procent. Na rozdíl od nenávratných dotací z první vlny mají nyní dostat výrazně větší prostor nízkoúročené půjčky. Další odlišností od první vlny, která byla směrována hlavně na rodinné a bytové domy, je výrazně větší prostor pro obce a další veřejné budovy. „Naší ambicí je, aby šly dotace primárně na rekonstrukci veřejných budov, jako jsou školky, školy nebo sociální a kulturní zařízení. Druhou skupinou podporovaných projektů bude rekonstrukce soukromých domů zaměřená opět na snižování energetické náročnosti,“ řekl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Zateplování soukromých domů má přitom podle ekonomů pro hospodářství mnohem větší přínos než veřejné budovy. Díky státní podpoře totiž domácnosti dají do ekonomiky naspořené miliardy, které by jinak v době krize zůstávaly na účtech, kde nepomohou rozhýbat churavé hospodářství.

Mohlo by vás zajímat

 SUV Škoda Kodiaq

Paříž 2016: Škoda Kodiaq se vejde pod 700 tisíc korun

Ropa, ilustrační foto

OPEC se dohodl na snížení těžby. Cena ropy by měla růst

Ilustrační foto

Strop pro odchod do důchodu je šidítko pro toho, kdo neumí počítat

Karvinský primátor Tomáš Hanzel (ČSSD)

Dotací sobě: v Karviné na to jdou po jejich

Viník nebo oběť? Soudy podle některých odborníků při odsouzení lobbisty Marka Dalíka postupovaly chybně.

Dalíkova naděje: Nejvyšší soud by měl rozsudek zrušit

Praha Primátorka Prahy Adriana Krnáčová

Vnitro žaluje Prahu, mění prý protiprávně stanovy firem

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče