Stavebnictví patří mezi nejdynamičtější obory,

19. dubna 2004, 00:00 - VÍT SMRČKA
19. dubna 2004, 00:00

TUZEMSKÉMU STAVEBNICTVÍ SE DAŘÍ. OPTIMISTICKÝ JE ZATÍM I VÝHLED DO BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI, S VÝJIMKOU VÝCHOVY NOVÝCH KVALIFIKOVANÝCH PRACOVNÍKŮ. CHYBĚT BUDOU PŘEDEVŠÍM DĚLNICKÉ PROFESE.

říká generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek

VYPLÝVÁ TO Z ROZHOVORU, KTERÝ PROFIT VEDL S GENERÁLNÍM ŘEDITELEM SVAZU PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ ING. MILOSLAVEM MAŠKEM, CSC.

Jak hodnotíte tuzemské stavebnictví v roce 2003 z hlediska ekonomických výsledků, tržeb a zaměstnanosti ve srovnání s jinými obory? Rok 2003 byl pro české stavebnictví velmi úspěšný. Stavební výroba se zvýšila oproti předchozímu roku o téměř 10 %, prostavěno bylo celkem 306 mld. Kč, produktivita práce si udržela předstih před růstem mezd, stav pracovníků vzrostl o 2,5 %. Tyto parametry zařadily stavebnictví mezi nejdynamičtěji se rozvíjející části národního hospodářství. Stavební výroba roste již čtvrtým rokem. Domníváte se, že tento vývoj může pokračovat? V letošním roce by mohl růst stavební výroby pokračovat, ale již mírnějším tempem. Po vstupu České republiky do Evropské unie se stavební práce (s výjimkou staveb pro bydlení) zařadí z 5% do 19% sazby DPH, což přinese zdražení staveb. Může to být znát na objemu veřejných zakázek, zejména u dofinancování staveb a staveb, které budou začínat ve 3. a 4. čtvrtletí roku. Bytová výstavba zaznamenala vloni výrazný nárůst, a to o 8,6 %. Jak tento fakt hodnotíte, předpokládáte, že se může jednat o dlouhodobější trend?

Bytová výstavba zaznamenala růst začatých a rozestavěných bytů, v dokončených bytech je situace stejná jako v roce 2002. Celkový počet dokončených bytů je stále pod potřebou (přibližně 50 000 bytů ročně), která by nás přiblížila průměru počtu bytů na 1000 obyvatel zemí Evropské unie. Je zde stále velký potenciál bytové výstavby, společnost bude při stoupající životní úrovni zlepšovat svoji bytovou situaci pořizováním nových bytů do vlastnictví či nájmem. Očekáváme, že poklesne zájem i ceny ve starší zástavbě, zejména panelové, o nové byty bude zájem ještě řadu let.

Zatím největší problémy mají středně velké stavební firmy. Proč?

Středně velké stavební firmy mají již několik let těžší pozici na stavebním trhu, protože obvykle chtějí vystupovat jako vyšší dodavatel staveb, a tady se střetávají s velkými firmami, které mají na trhu lepší pozici kapitálovou, mnohdy i lepší reference a zdají se pro investory věrohodnější. Proto i středně velké firmy musí pracovat jako subdodavatelé, a to většinou nepřináší dostatečný zisk pro krytí výrobních režií a potřeby vlastních investic.

Některé firmy upozorňují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Je to problém dlouhodobý? Nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zejména dělnických profesí, bude obtížně řešitelným dlouhodobým problémem, který se bude prohlubovat v důsledku odchodu pracovníků základních profesí do důchodu, protože za ně není náhrada ve vyučencích. V současné době a ani v blízké budoucnosti patrně nebude zájem u mládeže vyučit se základním stavařským řemeslům, jako je zedník, tesař, pokrývač apod. v takovém počtu, aby nahradili odcházející generaci. Svaz podnikatelů chce ve spolupráci s ministerstvy školství a práce a sociálních věcí tyto záležitosti řešit. Částečným řešením by mohla být migrace mladých lidí z východních zemí spojená s jejich vyučením nebo rekvalifikací. Zvýšení zájmu u mladých lidí z České republiky by jistě prospěla větší popularizace oboru stavebnictví, možnost zapojit se do podnikání apod. Lze předpokládat v nejbližší době fúze firem, tedy další koncentraci stavební výroby v České republice? Fúze stavebních firem je stále probíhající proces, který probíhá většinou tak, že velká firma chce vstoupit na trh v některém oboru, kde dříve nepůsobila, a proto koupí nebo sfúzuje s firmou, která zde působí a nemá dostatečný kapitál. Fúze stejně velkých firem bývá méně častá, i to však lze po vstupu evropského stavebního trhu do ČR očekávat. Někteří podnikatelé si stěžují, že největší společnosti si již mezi sebou rozdělily tuzemský trh a menší stavební firmy k lukrativním zakázkám nepustí. Dostávají se k vám tyto stížnosti? Snaží se na to váš svaz nějakým způsobem reagovat? K rozdělení trhu dochází v každé zemi, někde - např. ve SRN - je však rozdělení již „více zaběhnuté“ a každá firma zná své možnosti a „své teritorium“. U nás je problém v tom, že velké firmy, které téměř všechny mají zahraniční vlastníky, chtějí předvést, jak velký podíl trhu mohou získat. Je to soupeření o postavení firem a firmy ve snaze o získání co největších celkových výkonů se ucházejí i o zakázky, které by normálně velikosti jejich firem neodpovídaly. Zde se střetávají s firmami jiné kategorie a díky možnosti nabídnout nižší ceny získávají mnohdy tyto zakázky, které však fakticky provedou právě firmy, které v soutěži neuspěly. Ovšem za ceny snížené ještě o zisk vyššího dodavatele. Svaz podnikatelů ve stavebnictví o tomto problému ví a chystá se jej ve svém představenstvu projednat. Protože však Svaz není vůči svým členům žádným nadřízeným orgánem, musí být problém řešen cestou pochopení všech členů Svazu. Ve vlastním zájmu stavebnictví je, aby byl zachován dodavatelský systém, který bude obsahovat firmy všech velikostí a odborného zaměření. Možná že k většímu pochopení tohoto principu přispěje i zesílení konkurence na českém trhu po vstupu ČR do EU. Stavebnictví čeká od května také přechod z pětiprocentní do základní 19procentní sazby DPH. Může to zastavit růst oboru, o němž jsme hovořili, ohrozit celý obor nebo existenci některých firem? Stavebnictví od května přejde do základní sazby DPH s výjimkou staveb souvisejících s bydlením. Tím dojde ke zdražení staveb o 14 %. U většiny investorů, kteří jsou plátci DPH, to nebude znamenat větší problém. Problém může nastat u veřejných zakázek, jak již bylo řečeno. N edomnívám se ale, že by to mohlo zastavit celkový růst stavebnictví nebo existenci firem ve větším měřítku. Které oblasti stavební výroby budou v nejbližších letech hlavní? Kde budou stavební firmy pravděpodobně dosahovat největších tržeb? Supermarkety nebo průmyslové zóny se u nás asi do nekonečna stavět nebudou. V nejbližších několika letech bude stále ještě nosným programem pro stavebnictví obor dopravních staveb - výstavba silnic, dálnic a železnic - které po nás požaduje i EU a kde bude možno čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Dále to stále ještě bude výstavba pro průmysl, protože očekáváme, že zahraniční i tuzemští investoři budou v ČR rozvíjet průmyslovou výrobu. Klesat bude zřejmě podíl staveb pro obchod, kde je trh již dosti nasycen. N aproti tomu poroste objem staveb pro ekologii a - budou-li finanční prostředky - i práce na údržbě a obnově bytového fondu. Od května nás čeká společný evropský trh. Uplatní se na něm tuzemské stavební firmy? Jestliže ano, do jaké míry to může ovlivnit české stavebnictví? Neočekáváme, že by se po vstupu ČR do EU významně zvýšil objem exportu stavebních prací. Půjde však o to, aby firma, která bude chtít pracovat v některé zemi EU, zde měla stejné podmínky, jaké mají zahraniční firmy u nás. Svaz bude usilovat o to, aby se českým firmám dostalo práva např. ucházet se o veřejné zakázky v zahraničí, jako to umožňuje nově přijatý zákon o zadávání veřejných zakázek zahraničním firmám v České republice. Víme, že to půjde velmi ztuha, protože většina zemí má své trhy velmi dobře ochráněné různými administrativními opatřeními (např. SRN). Uplatní se naše stavební firmy i při zakázkách financovaných například z programů Evropské Unie?

Není důvod, aby se české firmy nezúčastnily staveb financovaných programů EU, a to jak doma, tak i v zahraničí. Zde samozřejmě větší šance mají firmy se zahraničními vlastníky. Ti však budou české firmy orientovat spíše do třetích zemí než na vlastní trh, kde by si zvyšovali konkurenci.

A co menší české firmy? Předpokládáte, že během pár let budou stavět rodinné domy nejen v okolí Prahy, ale i například v okolí Berlína nebo Paříže? Nepředpokládám. Jako nepředpokládám, že by menší francouzské nebo německé firmy stavěly domky u Prahy. Bude jim v tom bránit zejména výše nákladů na pracovní sílu. Výjimkou mohou být montované stavby s krátkou dobou realizace a specifickou technologií. Mohou se k nám dostat i nové technologie, nové materiály, jiný způsob práce? Trh s materiály a technologiemi je otevřený již 15 let, a proto nepředpokládám, že by v důsledku vstupu ČR do EU nebo zahraničních firem k nám se objevily některé nové materiály, převratné technologie nebo jiné způsoby práce. České stavebnictví je v kvalitě prací, termínech i používaných materiálech a technologiích na solidní evropské úrovni. Nebo opačně, čím české stavebnicí Evropu obohatí? Ani zde nečekáme žádné převratné objemy či přínosy. Je ale pravda, že u nás máme velmi dobré architekty, projektanty a konstruktéry dopravních a inženýrských staveb, staveb pro sport a kulturu a dalších unikátních staveb, kteří se mohou v Evropě uplatnit. Stavební produkce 2002-2003 ve vybraných státech EU (mld. eur) |Stát |2002  |2003|
| Belgie |23,15  |22,98  |
| Dánsko |18,65  |18,31  |
| Finsko |19,24  |19,28  |
| Francie |149,55  |147,42  |
| Irsko |21,49  |21,88  |
| Německo |196,36 |189,27  |
| Rakousko |26,08 |26,53 |
| Polsko |21,55  |20,55  |
| Slovensko |1,63  |1,67  |
| Česká republika  |9,02  |9,43  | Pramen: SPS
Zaměstnanost ve stavebnictví (tis. osob) |Stát|2000 |2002 (odhad)|

 Belgie  232  227 
 Dánsko 166 157
 Finsko 149  148  
 Francie 1 487  1 503  
 Irsko 166 160 
 Německo2 6712 550
 Rakousko285280
 Polsko879 765
 Slovensko126 123
 Česká republika 439 439

**Pramen: SPS

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče