Stavebnictví i průmyslu se stále daří

13. dubna 2004, 00:00 - MIROSLAV MELICHAR
13. dubna 2004, 00:00

Ve srovnání s lednem se stavební výroba v únoru zvýšila o 0,6 procenta, v porovnání s loňským únorem o 9,9 procenta. Jak dále informoval Český statistický úřad (ČSÚ), vzrostla zaměstnanost ve stavebnictví meziročně o 2,4 procenta a průměrná mzda dosáhla 16 043 korun.

To znamená meziroční nárůst nominální mzdy o devět procent a reálné o 6,5 procenta. Produktivita práce byla v únoru o sedm procent lepší než před rokem. „Tempo růstu mezd ve stavebnictví by se mohlo zdát příliš rychlé,“ říká hlavní ekonom Patria Online David Marek. Měsíční údaje ze stavebního sektoru však podle něj bývají značně proměnlivé a podíváme-li se na leden a únor dohromady, zjistíme, že jednotkové mzdové náklady meziročně klesly o 2,2 procenta. N ejvíce se na růstu produkce podílela výstavba obchodních a administrativních center a bytových komplexů. Zvýšil se také objem stavebních prací provedených v zahraničí. Objem údržby a oprav naopak poklesl. To ale podle statistiků bylo kvůli vysoké srovnávací základně - loni v únoru totiž vrcholily práce na opravách metra po povodni v srpnu roku 2002. Počasí stavební výrobě letos pomohlo - únor byl klimaticky příznivější než loňský. Také průmyslová výroba roste - nepřetržitě již 18 měsíců. Podle ČSÚ vzrostla v únoru oproti lednu o 1,5 procenta a proti loňskému únoru o 7,1 procenta. Tržby z průmyslové činnosti (ve stálých cenách roku 2000) se zvýšily o 8,6 procenta. To je velmi dobrá zpráva. Znamená totiž, že podniky nevyrábějí na sklad a dokáží své výrobky prodat. N ejlépe se dařilo výrobě kovů, hutních a kovodělných výrobků, zpracování dřeva a výrobě dřevařských výrobků (kromě nábytku). Dobře si vedla i produkce chemických látek a přípravků, léčiv a chemických vláken. Naopak těžba energetických surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a (jako obvykle) textilní průmysl zaznamenaly v únoru pokles produkce. „Textilnímu průmyslu se u nás daří stále hůř,“ konstatovala hlavní ekonomka Volksbank Markéta Šichtařová. Jen málo podniků dokáže totiž dlouhodobě odolat tlaku levné asijské konkurence, takže zpomalování textilní produkce bude podle ní pokračovat. „Neznamená to ale, že se u nás textilní průmysl dlouhodobě nemůže udržet,“ pokračovala Šichtařová s tím, že s rostoucí kupní silou se preference tuzemských spotřebitelů mění směrem ke kvalitnějšímu zboží. Důkazem prý je například úbytek second handů. A ve výrobě kvalitnějšího zboží naše textilky konkurenceschopné být mohou.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče