Stavebnictví hlásí další dobrou sezonu

11. září 2006, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
11. září 2006, 00:00

Stavební firmy uzavřely v letošním druhém čtvrtletí 22 166 stavebních zakázek v celkové hodnotě 69,1 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 11,5 procenta. Na celkovém finančním objemu stavebních zakázek se téměř 60 procenty podílí veřejný sektor.

Podle názoru Svazu podnikatelů ve stavebnictví je práce stále dost, a to pro všechny typy stavebních firem.

Největší měrou se na letošním růstu stavebnictví podílejí infrastrukturní stavby financované veřejným sektorem. Soukromé firmy pak využívají rychlého růstu hospodářství a stavějí nové kanceláře či prodejny. Stavebním podnikům se meziročně zvýšil počet zakázek u inženýrských staveb (o 38 procent), vodohospodářských staveb (o 21,2 procenta) i nebytových nevýrobních budov (o 27,5 procenta).

Meziroční pokles ovšem zaznamenává bytová výstavba, což je ale dáno odlišnou srovnávací základnou dosaženou v loňském roce. „Loni bylo málo nových investic v oblasti inženýrských staveb. Naopak u bytových budov byly velké zakázky na luxusní rozsáhlé bytové komplexy v Praze,“ uvedl analytik společnosti Next finance Vladimír Pikora. Ten tvrdí, že poslední čísla rozhodně neznamenají pokles zájmu o výstavbu bytů.

VEDOU VEŘEJNÉ INVESTICE Generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek očekává, že stavebnictví ještě dále poroste, pokud ovšem nedojde ke krácení investic ve státním rozpočtu. „Státní dluh by neměl být řešen na úkor investic. Velmi brzy by se to pak projevilo v oblasti růstu HDP. Jinak stavební kapacity i potřeba stavět tady v oblasti veřejných investic jsou,“ poznamenal Mašek. To, že se stavebnictví opírá především o zakázky veřejného sektoru, potvrzuje například Ondřej Šuch, mluvčí jedné z největších českých stavebních firem, společnosti Skanska CZ. „Růst oboru je ovlivněn především výraznými veřejnými investicemi do infrastruktury, je také znát stále větší aktivita zahraničních developerů,“ řekl. Z celkového objemu letos nově uzavřených zakázek činily zakázky do veřejného sektoru 39,2 miliardy korun, což představovalo podíl téměř 60 procent. Soukromé zakázky měly objem 29,9 miliardy korun. Podle počtu naopak převažovaly zakázky soukromé, které tvořily 62,5 procenta z celkového počtu 22 166 nově uzavřených zakázek. ROSTE CENA I VELIKOST BYTŮ

Jak už bylo řečeno, počet letos zahájených staveb bytových domů meziročně mírně klesl, o to více ale přibývá již dokončených bytů. Jednoznačným trendem na trhu je zvyšování velikosti dostavěných bytů. Zlepšuje se jejich technická vybavenost, ale zároveň roste i cena. Průměrná pořizovací hodnota bytu v bytovém domě se loni zvýšila meziročně zhruba o desetinu na 1,575 milionu korun. V rodinném domě dosáhla průměrná hodnota bytu 2,743 milionu korun, což je o 1,2 procenta více. K obcím s nejdražšími byty patří Roztoky u Prahy, kde činila loni hodnota bytu 4,1 milionu korun. V případě přepočtení na metr čtvereční to jsou Průhonice, kde hodnota dosáhla 39 tisíc korun. V průměru za republiku je přitom průměrná pořizovací hodnota metru čtverečního užitné plochy bytu v bytovém domě 23 700 a v rodinném domě 18 800 korun. Nejméně peněz za nové bydlení lidé vydají v Proseči, Milovicích či Kostelci nad Orlicí. Průměrná pořizovací hodnota bytu zde nepřekračuje milion korun. Za metr čtvereční to je i méně než 15 tisíc korun. Stále platí, že nejvíce bytů se staví v Praze a okolí a ve Středočeském kraji. Nejméně bytů vzniká na severní Moravě a v severních Čechách.

PRÁCE DOST PRO VŠECHNY

Díky stavebnímu boomu nabírají stavební firmy nové pracovníky, zvyšují mzdy a více zakázek dostanou i menší společnosti. Zároveň se však na trhu prohlubuje nedostatek kvalifikovaných dělníků, zejména zedníků, tesařů či pokrývačů. Po loňském růstu o 4,2 procenta by se letos výroba mohla zvýšit meziročně o pět až šest procent a firmy by tak uskutečnily stavební práce téměř za 450 miliard korun.

„Dobrá firma si nyní práci najde. Menší společnosti dělají pro velké, ale i samy na sebe,“ říká Mašek. Podle jeho slov je nabídka firem na trhu stále větší než poptávka, což zadavateli umožňuje vybrat si mezi nabízejícími, silné firmy pak mohou expandovat i do zahraničí. Například na polský trh pronikla ostravská společnost Tchas, na ruský trh se vydala společnost Unistav. Západní trh je pro firmy ale stále spíše uzavřený.

CHYBĚJÍ ŘEMESLNÍCI

Řadu oborů v posledních letech trápí nedostatek dělnických profesí, pro stavebnictví to platí několikanásobně. Problémy učňovského školství jsou ale skoro v celé Evropě. To, co bylo pro české stavebnictví po roce 1990 určitou konkurenční výhodou, tedy kvalitní pracovní síla, mizí. „Za 16 let generace zestárla, odešla ze stavebnictví a nikdo ji nenahradil. Nedostatek kvalifikovaných dělníků se řeší migrací z východu, takže ve stavebnictví nedostatek lidí není. Aby se tento fakt ale neprojevil v poklesu kvality stavebních prací, je bezpodmínečně nutná jejich rekvalifikace,“ uvedl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.

Tento svaz spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu pracuje na podpoře učňovského školství. Snaží se vytvořit systém, díky němuž by se znovu vrátila obliba řemesla. Inspirují se zkušenostmi z Francie a Německa. „Ve Francii dosáhli toho, že učí tolik učňů, kolik potřebují,“ poznamenal Mašek. Projekt by měl být hotov na podzim, o jeho přijetí rozhodne vláda.

KONJUNKTURA BUDE POKRAČOVAT

Další růst stavebnictví by podle firem, podnikatelského svazu i analytiků měl pokračovat. K tahounům stavebnictví patří zejména stavby dopravní infrastruktury, tedy výstavba dálnic, silnic a železnic. Rostou i stavby pro průmysl a bytová výstavba.

Rozhodující pro Českou republiku, stejně jako pro ostatní nové členy Evropské unie, je prý vyrovnat se ve vybavenosti stavbami staré evropské patnáctce. Nejperspektivnějšími oblastmi pro stavební firmy jsou vedle již zmíněných dopravněinfrastrukturálních staveb ekologické stavby či bytová výstavba. „Z pohledu kvality bydlení bychom se měli vypracovat na evropskou úroveň 21. století, kde je jiná kvalita bydlení než 2+1 nebo 3+1 o 60 metrech čtverečních obytné plochy. Kde jsme v podstatě na vrcholu, jsou administrativní budovy a obchodní řetězce,“ míní Václav Matyáš.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče