Státní cenné papíry jsou takřka bez rizika

23. června 2003, 00:00 - Martin Pátek, e-Banka
23. června 2003, 00:00

Výnosy státních dluhopisů a pokladničních poukázek závisí na pohybu úrokuS poklesem úrokových sazeb a souvisejícím nízkým úročením bankovních vkladů jsou stále více vyhledávány alternativní způsoby zhodnocování finančních prostředků. Jedním z nich je investice do státních pokladničních poukázek a dluhopisů.

Výnosy státních dluhopisů a pokladničních poukázek závisí na pohybu úroku

S poklesem úrokových sazeb a souvisejícím nízkým úročením bankovních vkladů jsou stále více vyhledávány alternativní způsoby zhodnocování finančních prostředků. Jedním z nich je investice do státních pokladničních poukázek a dluhopisů.

Jedná se o vysoce bonitní investice, protože dlužníkem je stát a vhodným nastavením investičního horizontu je možné vyhnout se i jiným rizikům, které jsou s tímto typem investice spojeny (především úrokové riziko). Nutno však dodat, že investice do těchto instrumentů vyžaduje jednak znalost finančního trhu alespoň na průměrné úrovni, jednak přiměřené množství kapitálu.

Pokladniční poukázky jsou drahé

Státní pokladniční poukázky vydává stát ke krytí krátkodobého nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu. Výnosy z těchto instrumentů se pohybují na úrovni PRIBIDu (referenční sazba trhu mezibankovních depozit - nákup). Emitují se se splatností od 3 měsíců do 1 roku. Jedná se o takzvané zerobondy (taktéž bezkupónové dluhopisy), protože na rozdíl od státních dluhopisů nemají žádné kupony a jejich výnos se počítá na diskontovaném základě. Přestože tedy znějí například na hodnotu 1 milionu korun, prodávají se tzv. „pod parem“, tedy za cenu pod nominální hodnotou. V ýnosem je právě rozdíl mezi nominální hodnotou (vyplacenou při splatnosti) a emisní cenou (případně pořizovací cenou). K investování do státních pokladničních poukázek je třeba mít zřízen majetkový účet v ČNB, s čímž jsou spojeny poměrně vysoké poplatky, rovněž se platí za každý pohyb na účtu. Proto je vhodné investovat do státních pokladničních poukázek alespoň 10 mil. Kč. Jsou tedy vhodné spíše pro střední a větší korporace, nadace či obce.

Státní dluhopisy pro každého

Státní dluhopisy jsou emitovány za účelem krytí schodků státního rozpočtu a vzhledem ke štědré politice současné vlády jsou na trhu v poměrně velkém množství a v rozmanité kvalitě (co se délky splatnosti a úročení týká). Státní dluhopisy jsou emitovány se splatností od 1 roku do 15 let (uvažuje se i o delších lhůtách), nominální hodnota je obvykle 10 000 Kč. Státní dluhopisy jsou emitovány jako kuponové, pevně úročené s roční výplatou, což znamená, že je každoročně vyplácena stejná výše úroku. Mohou též existovat dluhopisy kuponové s plovoucí sazbou (např. všem dobře známé povodňové dluhopisy), což znamená, že je kupon vyplácen v pravidelných intervalech (půlrok, rok), přičemž výše úroku je odvozena od nějaké referenční sazby (např. půlroční PRIBOR, index inflace a podobně). K investování do dluhopisů je zapotřebí účet v SCP (ten má většina z nás díky kuponové privatizaci). Náklady na správu tohoto účtu jsou nízké. Nákup dluhopisů lze provést v kterékoli bance, jež se zabývá investičním bankovnictvím, přičemž náklady na pořízení klesají s objemem investovaných prostředků.

Několik pravidel

Investování do těchto instrumentů je odlišné od investic do akcií apod. U akcií nikdo neví, jaký bude jejich kurz za nějaký čas, u dluhopisů je pozice investora „snadnější“: pokud pořídíte úročený instrument s daným výnosem a držíte ho do doby splatnosti, máte tento výnos garantován. Pokud je tedy realizován nákup 3letého dluhopisu s výnosem 5 % a majitel ho drží po celou tuto dobu, výnos bude 5 %, ať se děje, co se děje. Nejdůležitějším krokem proto je volba správného investiční horizontu - pokud se zvolený investiční horizont shoduje se splatností instrumentu, neexistuje téměř žádné úrokové (finanční riziko). To však neznamená, že nelze dluhopis prodat před splatností, výnos ale v této chvíli nebude garantován a jeho výše bude záviset na momentální ceně dluhopisu, která je závislá na aktuálních tržních podmínkách. Dalším pravidlem je, že výnosy do doby splatnosti úročených instrumentů jsou závislé na aktuálních tržních sazbách, tedy na referenčních sazbách (u nás PRIBOR). Z výše uvedeného je zřejmé, že pohyb cen dluhopisů je citlivý na změnu hladiny úrokových sazeb, přičemž platí inásledující pravidlo: čím delší je splatnost dluhopisu, tím je jeho citlivost na změnu úrokových sazeb větší. Změna úrokových sazeb tedy postihuje podstatně více cenu 15letého než 3letého dluhopisu. Platí, že růst sazeb vede k poklesu cen dluhopisů, tedy poklesu výnosu po dobu držení. Pokles sazeb naopak vede k růstu cen dluhopisů, tedy k růstu výnosu po dobu držení. Dá se říci, že čím delší je splatnost dluhopisu, tím větší má jeho cena (tržní kurz) volatilitu (úroveň kolísání kurzu), tedy vyšší úrokové riziko. Podobných pravidel je samozřejmě více, leckterá jsou ovšem poměrně složítá, laikovi lze proto doporučit nějaký důvěryhodný dluhopisový podílový fond s renomovaným správcem. Podílové listy takových fondů lze nakupovat velmi jednoduše, dnes i přes internet.

Pro výnosy dluhopisů je klíčový pohyb úrokové sazby. Pro ten jsou zase klíčová rozhodnutí ČNB.

FOTO: ČTK

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče