Státní baroni

05. prosince 2008, 14:02 - (red)
05. prosince 2008, 14:02

Kapitola 155

Zamotaná Evropa * Chybná reakce? * Nelaskavá zástupkyně * Ztráta radosti * Práce není šílená

Zamotaná Evropa

Britský labouristický poslanec Denis MacShane v deníku Financial Times popisuje vztahy Evropy a Ruska. Především nechápe, že zatímco v době studené války byla největším kritikem politiky Kremlu evropská pravice, dnešní konzervativní lídři, jako jsou Angela Merkelová, Nicolas Sarkozy či Silvio Berlusconi, Rusko podporují. MacShane tvrdí, že takový postoj vyvolává negativní reakci východoevropských členských států Evropské unie.
Nejtvrdšími kritiky imperiální politiky tandemu Medveděv-Putin jsou prý evropské levicové a liberální kruhy bojující za lidská práva. Mezi ně patří například britský ministr zahraničí David Miliband a ve Francii levicově-liberální deník Libération. Dalším paradoxem je, že tento list ovládá bohatá finanční skupina Rothschild.
Kdo se má v té Evropě vyznat?

Chybná reakce?

Nedávno chtěli v litvínovském Janově pravicoví extremisté vniknout do oblasti s převážně romským obyvatelstvem, neskrývaně za cílem násilné konfrontace, přičemž místní obyvatelé vůbec nebyli proti. Po těchto událostech zareagovali představitelé romské komunity na první pohled pochopitelným, ve svých důsledcích však rozporuplným způsobem. Reagovali totiž zhruba v tom smyslu, že v ovzduší eskalujících, rasově motivovaných útoků tady žít nebudou a hodlají emigrovat. Lze si představit, že na extremistické scéně bylo toto prohlášení bouřlivě aplaudováno.
Karty jsou rozdány a pravidla jasná - budou-li Romové s vystěhováním váhat, extremisté jim promptně dodají dalšími demonstracemi vcelku nevývratné podněty. Navíc nelze nevidět, že čím více a zřetelnějších bude rasově motivovaných ataků, tím bezproblémověji Romové dostanou azyl například v Kanadě. Naše vláda však již bez problémů zvládla a zřejmě i do budoucna zvládne nějakou tu diplomatickou demarši in puncto lidských práv. Je až přízračné, jak takto rozehraná situace vlastně vyhovuje všem zúčastněným. Jen nám to tady malinko zhnědne, je-li k tomu třeba něco dodat.

Nelaskavá zástupkyně

Olomoucká vrchní státní zástupkyně Milena Hojovcová projevila kreativitu nad rámec trestního řádu. Posoudila totiž trestní oznámení, které obdržela, v tom smyslu, že „není v pravém slova smyslu trestním oznámením“. A proto je nebude vůbec projednávat a odešle pouze pro informaci jinému státnímu zastupitelství.
Státní zástupce má sice ze zákona šetřit podezření o jakémkoli trestném činu, ale zde zřejmě vzniká zvyková výjimka. Jde totiž o podezření týkající se zřejmě již apriori nevinného jihlavského státního zástupce Arifa Salichova, které podala advokátka zřejmě také již apriori podezřelé Čunkovy exsekretářky Marcely Urbanové.
Takové výjimky s odůvodněním ve stylu poručíka Troníka z Černých baronů, že trestní oznámení nejsou „v pravém světle slova smyslu“ tím, čím se normálnímu člověku zdají, dávají vznikat zpočátku jakoby malým, postupně se však zvětšujícím trhlinám v uplatňování práva. Až těmi trhlinami začne téci na hlavy ostatních, dosud nezúčastněně přihlížejících, bude již pozdě.

Ztráta radosti

Zmagoří-li naši zákonodárci a zaplevelí právní prostředí paragrafem, stanovujícím možnost žádat finanční odškodnění za „ztrátu radosti z dovolené“, může to mít nedozírné následky. Navzdory těmto chmurným vyhlídkám však není nutné ztrácet dobrou náladu, neboť se jistě objeví nový pojistný produkt, lámající všechna očekávání - univerzální pojištění proti „ztrátě radosti“! Pro hochy i dívky, důchodkyně i důchodce, potentní i impotentní, rozjasní líčka dokonce i depresivním maniakům! Tisíce děkovných dopisů!
Proti ztrátě radosti by se jistě pojistit dalo. Co však přijít se skutečně univerzálním pojistným produktem, pokrývajícím všeliká rizika vyplývající ze zasedání exekutivců či zákonodárců, při nichž, jak praví stará moudrost, si jeden není jist životem, natož majetkem?

Práce není šílená

Sarkozy: „Víš, Mirku, co to je být sám proti všem Arabům? Mít je na telefonu? Jsou hrozní, přísahám.“
Topolánek: „Máš zkušenost. Ale my ji máme zase s Východem.“
Sarkozy: „Dobře, dobře, už jsem se také leccos přiučil. Ale alespoň jich je tam míň. Ale na jihu? Alžírský prezident Buteflika, Tunisan, marocký král, Libye, Izrael. Šílená práce.“
Práce? Není spíše šílený ten, kdo mezi Araby řadí už i Izrael?

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče