Stát zvyšuje tlak na růst mezd

05. června 2006, 00:00 - JIŘÍ NĚMEČEK
05. června 2006, 00:00

MINIMÁLNÍ MZDA Téměř o 400 korun hrubého by si měli už v srpnové výplatě polepšit nejhůře placení zaměstnanci. Není jich mnoho, ale jde o signál, že stát souhlasí s růstem mezd. Ekonomové se obávají, abychom se příliš rychle nevzdali své výhody levné pracovní síly. Od 1.

MINIMÁLNÍ MZDA Téměř o 400 korun hrubého by si měli už v srpnové výplatě polepšit nejhůře placení zaměstnanci. Není jich mnoho, ale jde o signál, že stát souhlasí s růstem mezd. Ekonomové se obávají, abychom se příliš rychle nevzdali své výhody levné pracovní síly.

Od 1. července 2006 vzroste minimální mzda o 5,1 procenta. Měsíčně tak budou lidé, kteří minimální mzdu pobírají, místo současných 7570 dostávat 7955 korun. Minimální hodinová mzda vzroste ze 44,70 na 48,10 koruny. „Tento krok společně s dalšími opatřeními v oblasti zaměstnanosti, daní a sociální politiky směřuje k zatraktivnění pracovních příjmů před příjmy ze sociálních dávek,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková. Jinak řečeno, lidé raději půjdou do práce i za minimální mzdu, než by státu dokazovali, že potřebují sociální výpomoc.

HROZÍ KRACHY?

Prezident Asociace českých textiláků (ATOK) a předseda představenstva jihlavské společnosti Jitex Jan Prokop ale nevěří, že by zvýšení minimální mzdy nějak pomohlo zaměstnanosti. „Je to lichá představa, žádné zvyšování minimální mzdy ještě nikdy v tomto směru nepomohlo,“ tvrdí. Obává se, že naopak budou muset některé provozy propouštět a dojde k dalším krachům.

Právě textilní průmysl totiž bojuje s levnými asijskými dovozy a udržování nákladů na minimu je pro sektor životně důležité. Nízké platy jsou také v zemědělství či například v pohostinství. Tam ale spíše proto, aby se podniky i zaměstnanci vyhnuli vysokým odvodům do státní kapsy - daním a pojistnému.

ÚŘEDNÍCI TO VIDÍ JINAK

Ministerstvo to vidí přesně opačně. Kromě pozitivního vlivu vedoucího k motivaci k práci a zlepšení životních podmínek zaměstnanců očekává příznivý dopad také ve sféře podnikání. Argumentuje tím, že se zvýší příjem lidí pobírajících minimální mzdu. Tak bude možné snížit objem prostředků určených na sociální dávky. A to zase umožní postupně snižovat daňové odvody zaměstnavatelům. Vyšší kupní síla obyvatel navíc rozšíří poptávku po zboží a službách, které firmy nabízejí.

„V roce 1998 byla úroveň čisté minimální mzdy asi o třetinu nižší než životní minimum samostatně žijící osoby. Lidem, kteří tehdy minimální mzdu pobírali, se nevyplácelo pracovat. Bylo pro ně výhodnější pobírat sociální dávky nebo pracovat načerno a zneužívat sociální systém. Dnes je po postupném navyšování minimální mzdy od roku 1999 situace jiná,“ říká místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

PRÁCE JE STÁLE LEVNÁ

Cena práce je v Česku v porovnání s některými evropskými státy poměrně nízká. „Vzhledem k současnému i předpokládanému příznivému ekonomickému vývoji a k rostoucí výkonnosti české ekonomiky je právě nyní vhodné cenu práce postupně navyšovat tak, abychom obstáli v konkurenci a postupně vytvořili podmínky pro přijetí eura,“ dodává ministr Škromach.

Zaměstnanci by měli dostávat za práci stejné hodnoty stejnou odměnu, a to nejen v rámci Česka, ale celé Unie. Počet příjemců minimální mzdy je po celou dobu od jejího zavedení poměrně nízký. Podle informačního systému ministerstva o ceně práce, který zahrnoval v posledním čtvrtletí 2005 odměňování zhruba 1,95 milionu zaměstnaných osob (tedy asi 48 procent všech zaměstnanců ČR), pobíralo platnou minimální mzdu pouze 0,59 procenta pracovníků. Odměňování minimální mzdou je častější v menších podnicích. I po jejím zvýšení ji budou podle předpokladů ministerských analytiků pobírat pouze dvě až tři procenta zaměstnanců. Jedná se především o pracovníky s nízkou kvalifikací, kteří vykonávají jednoduché práce.

Zvýšení minimální mzdy by podle ministerstva nemělo mít podstatnější vliv na zaměstnanost obecně ani na zaměstnanost rizikových skupin. Vzhledem k příznivému ekonomickému vývoji by pro většinu zaměstnavatelů nemělo znamenat ani neúnosnou mzdověnákladovou zátěž. Svědčí o tom prý zkušenosti z předcházejících let, kdy se zvýšila zaměstnanost především v řadách zaměstnanců (ve čtvrtém čtvrtletí 2005 vzrostla oproti prvnímu čtvrtletí téměř o 100 tisíc osob) a stoupl také příliv zahraničních investic.

ANALYTICI JSOU OPATRNÍ

Argumenty ministerstva jsou podle nezávislých odborníků platné jen do určité míry. Zátěž pro podnikatele není jen mzda zvýšená o 400 korun měsíčně, ale zároveň se zvedají i odvody na pojistné, které z mzdových prostředků odvádí firmy za zaměstnance. Zvýšení minimální mzdy navíc povzbudí odbory k razantnějšímu tlaku na zvyšování platů všeobecně. Česká ekonomika tak může příliš rychle ztrácet jednu ze svých výhod vůči starým unijním zemím - levnou pracovní sílu. Ta přitom pomáhá lákat investory a přispívá k rychlému růstu ekonomiky i rozvoji exportu.

Minimální mzda byla v tuzemsku poprvé zavedena v roce 1991, a to v jednotné výši pro celé území republiky. Její výše tehdy činila 2000 korun měsíčně.

CO JE MINIMÁLNÍ MZDA

Jedná se o nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Výši a podmínky pro její poskytování stanovuje vláda svým nařízením. Naposledy se zvýšila od 1. ledna 2006. V podnikatelské sféře je možné dohodnout prostřednictvím kolektivní smlouvy minimální mzdu vyšší.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče