Stát žongluje s miliardami

15. června 2009, 00:00 - Marcela Honsová
15. června 2009, 00:00

Majitelé nájemních bytů se od začátku transformace ekonomiky marně domáhají zrušení regulace nájemného. Pomoc hledají dokonce u soudu ve Štrasburku. Nyní se zdá, že Ústavní soud v Brně svým průlomovým řešením nabízí východisko u tuzemských soudů.

Girolamo Giormani (vlevo) uspěl 10. 6. v Brně s advokátem Stanislavem Němcem (druhý zleva) u Ústavního soudu.

Autor: ČTK

Majitel pražských činžáků Girolamo Giormani, který se už šest let domáhá ušlého zisku kvůli regulovanému nájemnému, označil Ústavní soud v Brně za chytrou horákyni. Minulý týden se totiž soud na základě průlomového stanoviska pléna Ústavního soudu, jež přiznává některým majitelům domů právo na náhradu od státu, přiklonil k Giormaniho požadavku. Ovšem neurčil výši odškodnění.

„Ústavní soud řekl, ano, máte pravdu, ale výše náhrady za ušlé nájemné nemusí být nutně rozdíl mezi tržním a regulovaným nájemným,“ vysvětluje Giormani, proč zatím nestáhne svoji žalobu od Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Kdyby mohl z pronájmů bytů ve třech pražských domech inkasovat tržní nájemné, byl by podle svých výpočtů o 68 milionů korun bohatší.

„O výši odškodného budou rozhodovat obecní soudy. Například u pražského městského soudu pracují většinou ti, kteří dostávali byty od komunistů za zásluhy, takže platí regulované nájmy, a dovedu si představit, jakou výši asi určí,“ míní Giormani.

Ústavní soud prolomil dosavadní tabu nájmů

Dosud soudy nižší instance tvrdily, že újma majitelům nemovitostí vznikla nicneděláním zákonodárného sboru, a proto není možné žádat jakékoli odškodné. Nyní Ústavní soud zohledňuje listinu základních práv a svobod, která říká, že omezení vlastnictví je možné pouze za náhradu a na základě zákona.

„Takže obecné soudy už nesmějí shodit podobné kauzy takzvaně ze stolu, jako to dělaly dosud. Musejí jednotlivé požadavky posoudit a podle konkrétních případů stanovit výši náhrady,“ vysvětluje mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil s tím, že se to týká žalob podaných v letech 2003 až 2006.

Předseda Sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček připomíná, že Ústavní soud ve prospěch vlastníků nemovitostí rozhodl už dvaatřicetkrát, ale nižší soudy to nebraly v potaz. „Teď snad začnou rozhodovat,“ míní Šimeček, který si netroufá odhadovat, o jakou částku celkem jde. Mezi zasvěcenými se hovoří o desítkách miliard korun.

Novela o nájmech zahálí ve sněmovně

Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Miroslava Kalouse nemá Česko na to, aby vyplácelo paušálně fiktivní požadavky. I proto ministerstvo předložilo novelu občanského zákoníku, která směřuje k ukončení regulace nájemného. Návrh ovšem minulý týden poslanci odložili na podzim pro nově zvolenou sněmovnu. Mimo jiné doporučuje, aby se nájemce a pronajímatel, pokud se nedohodnou na výši nájemného, obrátili na soud.

„Novela řeší i ukončení takzvaných přechodů nájemného. Aby okruh lidí v regulovaných nájmech skutečně skončil, mělo by být právo přechodu omezeno na osoby blízké původního nájemce po dva roky. Například vnučka, která získala byt po babičce, by jej mohla užívat maximálně dva roky po dovršení 18 let. Návrh obsahuje i aspekt sociální jistoty, nicméně okruh regulovaných bytů je třeba snižovat na minimum a postupně regulaci ukončit,“ uvádí Kalous.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče