Stát přitvrdil, zoo přesto vznikají dál

22. září 2008, 08:00 - Libuše Frantová
22. září 2008, 08:00

SOUKROMÉ ZOOLOGICKÉ ZAHRADY - Zřídit si dnes zoologickou zahradu je pro podnikatele komplikované. Když už má dost peněz, vhodné plochy, odborníky i odvahu, musí získat licenci k provozování zoologické zahrady. A to není jednoduché, jak dokazuje fakt, že zoologickou zahradou se dnes mohou nazývat jen dvě desítky zařízení v Česku.

O spojení zoologických zahrad a podnikání psal Profit už ve čtvrtém čísle roku 1993. Jak by měla vypadat „ideální“ expozice, na to se tehdy ptal autor Vladislav Böhm v článku s názvem Zoologické zahrady a podnikání? „Měla by být tak prostorná a upravená, aby se v ní živočich mohl chovat pokud možno přirozeně. Ideálem je bezesporu kopie jeho domovské krajiny, ale ta je v příkrém rozporu s požadavky hygieny. Jak byste dokonale vydezinfikovali kus pralesa, když to vzhledem k onemocnění nějakého zvířete bude nutné? A protože v zoologických zahradách žije na malé ploše hodně zvířat, je nebezpečí přenosu nákazy veliké,“ zamýšlí se Profit nad řadou úskalí, která činnost zoo provází. Současně také upozorňuje, že zoologická zahrada nejsou jen chovy zvířat, ale i prostor pro poučení.

Jenže postupem let se podmínky pro zřízení zoo zpřísňovaly. Zákon dnes stanoví, za jakých podmínek je možné zahradu provozovat. Pro získání licence musí zařízení prokázat nejen vhodné prostředí, ale i odbornost a zapojení do vzdělávacích programů a programů na záchranu druhů.

Doplňkové služby byly problém

Zahrady mohou požádat o dotace, ale na svou činnost si mohou vydělat i jinak než jen prodejem vstupenek. Mohou poskytovat řadu služeb. „Služby jsou jakýmsi doplňkem, který však může patřit k hlavním lákadlům i k významným zdrojům vedlejších příjmů, možná větších než ze vstupného. K důležitým neplaceným službám patří příjemná parková úprava nebo hřiště pro děti. V rozpočtu zoologické zahrady však velmi důležitou roli hrají služby placené. Nutno konstatovat, že v nich to žádná z našich zahrad neumí. Většinou se omezí na pouhý pronájem stánků s občerstvením, případně na pronájem záchodů,“ tvrdil autor před patnácti lety. To však už dnes neplatí. Většina zařízení se mnohem více než dřív zaměřuje na návštěvníky a jejich komfort.

Nabídka služeb však může přinášet i řadu úskalí. „Samy svými silami mohou zahrady zvýšit své příjmy z placených služeb. Ale neměl by se z nich stát Matějský lunapark nebo zvířata cirkusovou atrakcí. I v cizině jsou zoologické zahrady většinou dotovány. Stojí za nimi buď přímo „jejich“ město či region, nebo nějaká nadace. Jen pár soukromých zahrad si na sebe vydělá, ale obvykle za onu cenu lunaparkového nebo cirkusového podnikání,“ uváděl Profit.

Většina zoologických zahrad funguje i dnes jako příspěvková organizace. Na své zahrady přispívají už tradičně například Praha, Brno, Děčín, Chomutov, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Vyškov a Zlín. Přesto vznikla i v posledních dvaceti letech řada nových zoologických zahrad – Tropic Hukvaldy, Krokodýlí zoo Protivín, Zoo Chleby, Motýlí dům v Žírovicích nebo Obří akvárium v Hradci Králové. Jsou důkazem, že i dnes je možné nadšením a nezměrným úsilím zvítězit nad byrokracií a řadou dalších úskalí.

ZOOLOGICKÉ ZAHRADY V ČESKU

Zoo Brno, Vodní park Čabárna, Děčín, Dvůr Králové, Hluboká nad Vltavou, Hodonín, Obří akvárium Hradec Králové, Hukvaldy, Chleby, Chomutov, Jihlava, Liberec, Tropic Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Krokodýlí zoo Protivín, Zoopark Telčím, Ústí nad Labem, Vyškov, Zlín – Lešná, Obora Žehušice, Motýlí dům Žírovice u Františkových Lázní

Zoo by mě neuživila

Nadšenci se státem házenými klacky pod nohy nenechali odradit. Soukromá zoologická zahrada Chleby získala licenci už v roce 2004 a stala se tak první porevoluční a první oficiálně uznanou nestátní zoologickou zahradou. Zanícený přírodovědec René Franěk si splnil klukovský sen. Na počátku vkládal jen vlastní práci a vlastní peníze, dnes mu pomáhají sponzoři i dobrovolníci z celého světa. K vidění je v Chlebech okolo 50 druhů zvířat ze všech kontinentů. Zoo má za sebou i úspěchy světového významu, jako je opakovaný odchov zuborožce nosorožčího nebo vůbec první odchov tetřívka kavkazského na světě.

Jednou z nejmladších zoologických zahrad v Česku je krokodýlí zoo v Protivíně, která získala licenci letos v lednu. Provozovatel Miroslav Procházka chová krokodýly už od roku 1996, ale celistvou kolekci krokodýlích druhů začal budovat v roce 2000 na své zemědělské farmě ve Chvalšinách, která dnes slouží jako chovatelská a zásobovací farma pro zoo. Chovatel má pět ze sedmi ohrožených a kriticky ohrožených druhů, z toho dva se již rozmnožují. Buduje expozici v Protivíně v historické hospodářské budově. Celou výstavbu zoo rozdělil do tří etap, poslední má být ukončena v roce 2012. Její součástí má být i zoologické muzeum. „Počítám, že celkové investice budou třicet milionů korun,“ říká Procházka. Věří, že částku dá s pomocí sponzorských příspěvků a peněz rodiny dohromady. „O žádné dotace jsme zatím nežádali,“ vysvětluje. V zoo pracuje několik placených zaměstnanců, ošetřovatelé, vedoucí provozu a průvodci i řada dobrovolníků – především z rodiny. On sám, manželka ekonomka i syn pracují zadarmo. „Podnikám v ekologickém zemědělství, zoo by mě neuživila. Vždyť jedeme teprve první sezonu. Ale doufám, že v budoucnu, tak během čtyř let, budeme z velké části soběstační,“ dodává optimisticky.

Máme opice i pumu, ale zoo nejsme

Existuje také řada nadšenců, kteří chovají i exotické druhy zvířat, ale nemají statut zoologické zahrady. „Máme zemědělský skanzen a záchrannou stanici pro zvířata,“ vysvětluje Milan Havlíček z Rapotína. Na zemědělské usedlosti s názvem U Havlíčků chovají nejen hospodářská zvířata, ale i opice, velbloudy, oslíky nebo pštrosy. „V žádném případě si na sebe zoopark nevydělá,“ potvrzuje i tento chovatel.

Na chov velkých kočkovitých šelem, kopytníků, primátů, papoušků a dalších exotických druhů se specializuje soukromá chovná stanice ve Dvorci u Borovan. Jiný soukromý chovatel – Stanislav Rek z Hukvald u Ostravy má zase vystavování zvířat jako „doplněk“ své hlavní činnosti – pěstování tropických a subtropických rostlin. „Ve sklenících máme i opice, pumu a další zvířata, ale zoo nejsme. Zákon o zoologických zahradách je příliš přísný,“ vysvětluje.

Miliony plynou od sponzorů

Většina zoologických zahrad ani menších zařízení se bez pomoci sponzorů neobejde. Dary a příspěvky hrají v jejich rozpočtech důležitou roli. Ale i pro podnikatele může být „pomoc“ zahradě užitečná.

Způsob, jakým se zoologická zahrada na veřejnosti ukazuje, je důležitým signálem pro podnikatele. Ti by sem možná rádi vložili část svého majetku, ale určitě by za to chtěli jistotu, že pak jejich jméno nebude spojováno se zanedbanou a zapomenutou zahradou. Zatím se rozjíždí nová tradice sponzorování jednotlivých zvířat, případně nazývaná „adopce“. Můžete si vybrané zvíře na nějakou dobu adoptovat tím, že zaplatíte náklady na jeho krmení. Pak se vaše jméno nebo jméno vaší firmy objeví u expozice, což je podle mínění některých návštěvníků spíš ostuda, protože ne v každé zoologické zahradě to dovedou udělat vkusně. Podnikatelé však jistě umějí počítat. A vědí, že takový dar sice mohou v určité míře odečíst ze základu své daně, ale že to není zrovna výhodné. Nabízí se jiné řešení: obyčejná inzerce, součást nákladů. Nikoliv adoptovat zvíře, ale umístit v areálu zahrady malou reklamu. Nebo třeba na rubu vstupenky či na rubu mapky,“ psal o možnostech pro podnikatele Profit už před patnácti lety. Dnes existuje řada firem, které zoologickým zahradám různými formami přispívají a umějí toho využít i ve své vlastní reklamě. Například řetězec hotelů Hilton Prague a Hilton Prague Old Town založil před časem svou reklamní kampaň na adopci mláděte žirafy Rothschildovy z pražské zoo. Různé firmy přispěly vloni pražské zoologické zahradě více než třemi miliony korun.

Ale podnikatelům se vyplácí umístit svoji reklamu i na vstupenku nebo billboard přímo v areálu zoo. Zoologické zahrady se totiž stávají hitem pro české i zahraniční turisty. V roce 2007 navštívilo podle statistiky Unie českých a slovenských zoologických zahrad 15 největších českých a čtyři slovenské zoo přes šest milionů lidí a zájem každým rokem stoupá. Ve všech regionech stojí zoo na špici návštěvnosti a oproti hradům a jiným památkám mají výhodu, že jsou otevřeny celoročně a jejich kapacita není omezena. „Na vstupenky dáváme reklamu firem, začíná se to rozjíždět, odezva není špatná,“ potvrzuje zájem podnikatelů chovatel krokodýlů Miroslav Procházka.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče