Stát přehodil simulanty na podnikatele

06. ledna 2009, 00:00 - M. Honsová, P. Sýkorová
06. ledna 2009, 00:00

Podnikatelé si stěžují, že počínaje lednem přebírají za stát starost o zaměstnance, kteří zneužívají nemocenskou.

Přitom nemají zákonné pravomoci, jak se simulantů zbavit. Někteří uvažují, že budou s pracovníky uzavírat smlouvy na dobu určitou, nebo najmou agentury, které by za ně marody kontrolovaly.

Firmy si prý lépe než stát ohlídají zaměstnance, kteří by chtěli zneužívat nemocenské pojištění. To byl jeden z důvodů, proč poslanci schválili návrh, podle kterého od Nového roku prvních 14 dní pracovníkovy nemoci mu bude jeho zaměstnavatel vyplácet takzvanou náhradu mzdy. Ovšem až od čtvrtého dne nemoci. V prvních třech zaměstnanec nedostane nic, bude v takzvané karenční době. A teprve po uplynutí dvou týdnů pracovní neschopnosti vstoupí na scénu po předání příslušných dokumentů od zaměstnavatele příslušná okresní správa sociálního zabezpečení a ujme se povinnosti vyplácet nemocenské dávky.

Od čtvrtého pracovního dne vyplatí až do čtrnáctého dne nemoci zaměstnavatel nemocnému pracovníkovi v průměru 60 procent vyměřovacího základu z jeho platu. „Zaměstnavatel však může svému zaměstnanci vyplatit i víc. Jím poskytnutá náhrada mzdy však nesmí přesáhnout průměrný výdělek. Zaměstnavatel je povinen zachovat princip rovného zacházení se svými zaměstnanci,“ upozorňuje advokátka Pavla Kratochvílová z kanceláře CMS Cameron McKenna.

Za to, že nemocenskou ve formě náhrady mzdy vyplatí firma za stát, odvádějí zaměstnavatelé nižší sazbu nemocenského pojištění – namísto 3,3 jen 2,3 procenta. Z celkových odvodů na sociální a zdravotní pojištění tedy ubude zaměstnavatelům díky snížení nemocenského pojištění jeden procentní bod, místo původních 35 odvedou jen 34 procent.

Ale firmě vzroste administrativní zátěž a povinnosti. „Stát si neuměl simulanty ohlídat, bylo to pro něj náročné, přestože na to měl lidi i prostředky, a tak to hodil na podnikatele – zaměstnavatele, aby se postarali. Odnesou to firmy všech velikostí, ovšem nejvíc ty malé, ve kterých je méně lidí, kde si spoustu administrativy dělá majitel sám. Velké společnosti jsou více personálně obsazené, nějak to zvládnou, ale u malých firem, kde si administrativu dělají majitelé sami, tam je to zoufalý problém, protože je to dost náročné. Musí se to naučit, neustále sledovat, za 14 dní nemocného předat, zpracovat podklady,“ jen namátkou vypočítává viceprezident Hospodářské komory Jan Wiesner, co všechno na firmy převzetím nemocenské spadlo. „Sice se to učesalo tak, že firmy neprodělají, ale každopádně se podnikatelé zatíží. Nejsou vytvořeny podmínky, proto byla a je Hospodářská komora proti.“

Stát přenáší své závazky na podnikatele

Lumír Al-Dabagh, spolumajitel sléváren a strojíren Beneš a Lát z Průhonic uvádí, že opravdu finanční dopad bude pro firmu nulový, zato administrativní práce a povinnosti vzrostou. „Je to ohromná otrava, poslanci schválili neuvěřitelnou věc. Stát přenáší své závazky na podnikatele. Takhle se zbaví jak finanční, tak administrativní zátěže na náš úkor, protože většina lidí je nemocná jen krátkodobě,“ míní Al-Dabagh.

Téhož názoru je například i Anna Šťastná, majitelka firmy Cora-úklid sídlící v Kroměříži. Jejími klienty je 250 společností po celém Česku a to znamená, že má stejně roztroušené i zaměstnance. O to složitější bude pro společnost uhlídat, zda nesimulují, sledovat jejich marodění a předání sociální správě. Kvůli novinkám v nemocenském pojištění musela Šťastná přijmout novou zaměstnankyni. „Zatím jen na čtvrt úvazku, denně na dvě hodiny, uvidíme, zda to zvládne. Když se naše mzdová účetní vrátila ze školení a vysvětlila mi dávkový systém nemocenského pojištění, hned jsem viděla, že je to zbytečně komplikované. Vyplácení nemocenské a jejich hlídání dvěma subjekty, přehazování zaměstnanců mezi nimi, to se opravdu dalo vymyslet jednodušeji,“ říká kroměřížská podnikatelka. V této souvislosti připomíná sliby vlády, že podnikatelům pomohou. „Něco jiného se říká a něco jiného se dělá.“

Mojmír Čapka, majitel výrobce zapalovacích svíček Brisk Tábor, je také přesvědčen, že novým opatřením došlo ke zhoršení situace. Podle jeho slov bude nutný odpovědnější přístup personálního útvaru při hodnocení pracovníků a přijímání nových. „Asi se zvýší potřeba agenturních zaměstnanců, kde tento problém není. U kmenových pracovníků bude kritérium zdravotního stavu a zneužívání nemocenské výraznější. Je to otázka i pracovního zařazení a vztahu zaměstnanců k firmě,“ míní Čapka, jehož firma dosahuje ročně tržeb kolem 850 milionů korun.

Sháním agenturu na hlídání nemocných

Nejenom, že si od začátku letošního roku musí podnikatel lámat hlavu s výpočtem náhrady mzdy, ale nechce-li mít ve firmě holubník, také s kontrolami churavějících zaměstnanců. Co nedokázali úředníci sociálních odborů, to musí nyní zvládnout podniky buď samy, nebo si někoho najmout.

„Firma, která dělá ostrahu objektu, se nabídla, že bude hlídat nemocné jako součást svých služeb. Finančně neumím odhadnout, zda se to vyplatí. Předpokládám, že ano, protože hrozba kontrol povede k tomu, že lidé nebudou podvádět,“ vysvětluje systém dozoru nad nemocnými zaměstnanci Al-Dabagh z průhonických sléváren a strojíren. Zároveň ovšem poukazuje na fakt, že neexistuje legislativní podpora, která by zaměstnavateli umožnila simulanty sankcionovat. Může jim náhradu mzdy krátit či odebrat, ale to je tak všechno.

„Když má zaměstnavatel povinnost hradit nemocenskou ze svého po dobu 14 dnů, tak by měl mít i možnost posuzovat jako porušení pracovní kázně, když se jeho pracovník jenom ulejvá a je vlastně zdráv. Vyhození z práce bych považoval za vyrovnání té povinnosti.

Jinak je ten vztah nerovnocenný. Máme povinnosti dané zákonem, ale nemáme k tomu adekvátní pravomoci. Jediné je, že se dozvíme, že náš zaměstnanec místo ležení v posteli je na melouchu, nic víc,“ argumentuje Al-Dabagh, jehož firma dává práci 300 lidem.

Podle advokátky Kratochvílové ovšem firmy bezmocné nejsou. V prvních čtrnácti kalendářních dnech nemoci je podle jejích slov zaměstnavatel oprávněn zkoumat, zda se zaměstnanec nachází v místě svého trvalého bydliště a zda toto místo opouští jen z důvodů stanovených lékařem. Pokud svého pracovníka nechce kontrolovat sám, může požádat o součinnost správu sociálního zabezpečení. Ta na jeho žádost zkontroluje, zda zaměstnanec dodržuje lékařem stanovený léčebný režim. „Pokud ho zaměstnanec nedodržuje, je zaměstnavatel oprávněn náhradu mzdy snížit či zcela eliminovat, a to i se zpětnou účinností,“ uzavírá Kratochvílová.

Místo marodů zástup nezaměstnaných

Podnikatelé uvažují o tom, že budou více využívat pracovních smluv na dobu určitou. Budou se tak moci nejenom bez problémů a bez finančních ztrát rozejít se simulanty, ale také snížit počty zaměstnanců v případě, že neseženou zakázky.

„Ne všichni zaměstnanci dají do personálního spisu foto. Takže je znají na středisku manažeři a vedoucí směn, jenom ti mohou nemocné kontrolovat, a tím bychom je vlastně ještě víc zatížili. Proto bereme lidi po zkušební době do pracovního poměru na dobu určitou. Tři měsíce jsou málo, abychom pracovníky dobře poznali. Také není těžké se čtvrt roku přetvařovat, a pak přestat chodit do práce,“ míní Štastná z firmy Cora-úklid.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí i sociálních pracovníků v terénu zabrání novinka v nemocenském pojištění také zneužíván

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče