Stát pomůže a trh si poradí

19. září 2008, 20:02 - Eva Jarešová
19. září 2008, 20:02

Pád velkých amerických investičních bank způsobil bouři na finančních trzích

Když v pátek 12. září 2008 přiletěl americký ministr financí Henry Paulson do New Yorku, aby tam bankéřům na Wall Streetu sdělil, že od vlády již žádná nouzová pomoc nepřijde, měl s sebou na převlečení jen jeden oblek. Zdržel se však až do pondělí. Během víkendu absolvoval množství důležitých schůzek, které změnily finanční svět a zpečetily osud některých velkých jmen bankovního sektoru.

Nevinný začátek Je to už více než rok a půl, co se ve Spojených státech začaly objevovat první známky hypoteční krize. Připomeňme si stručně historii. Na přelomu let 2006 a 2007 se úrokové sazby v USA vyšplhaly na více než pět procent a začal růst počet nesplácených hypotečních úvěrů, zejména těch, které banky poskytly „méně spolehlivým“ klientům. V dubnu 2007 vyhlásila bankrot společnost New Century Financial, jež se právě na rizikové hypotéky specializovala. Naplno krize propukla loni o prázdninách, kdy se do režimu bankrotové ochrany přihlásily dva fondy americké investiční banky Bear Stearns. To už přitáhlo pozornost i americké centrální banky (Fed). Její šéf Ben Bernanke varoval, že hypoteční krize může stát až 100 miliard dolarů. Tehdy ještě netušil, že rány budou daleko bolestnější.
O měsíc později, 9. srpna 2007, zmrazila největší francouzská veřejně obchodovaná banka BNP Paribas výběry hotovosti ze svých tří fondů, jež investovaly do rizikových hypoték ve Spojených státech. Evropská centrální banka zareagovala tím, že peněžnímu trhu poskytla injekci 95 miliard eur. Obdobně se posléze zachovaly i národní banky Kanady, USA a Japonska. Na podzim pak řada významných bankovních ústavů, včetně švýcarské UBS a amerických Citigroup a Merrill Lynch, ohlásila citelné ztráty za třetí čtvrtletí.
Do dění se naplno vložily hlavní světové centrální banky, které se zavázaly, že budou po přechodnou dobu společnými silami podporovat finanční trhy dodatečnými zdroji. Ani to však nepomohlo.

Pád velké pětky Ještě v roce 2006 panovala na newyorském Manhattanu dobrá nálada. Pětice velkých bank Goldman Sachs, Morgan Stanley, Merrill Lynch, Lehman Brothers a Bear Stearns mohla mezi svých zhruba 175 tisíc zaměstnanců rozdělit díky dobrým výsledkům na odměnách 36 miliard dolarů, přibližně 200 tisíc na každého. Další miliardy rozdávaly Citigroup, Bank of America a JPMorgan, stejně jako stovky hedgeových fondů a firem soukromého kapitálu. To všechno odnesl čas. Nynější ztráty se počítají o řád výše. Jen letos poskytla americká vláda ve formě půjček a záchranných instrumentů 900 miliard dolarů (viz tabulka). A další opatření, jež mají stabilizovat hroutící se trh, se chystají (viz Souvislosti).
Z toho, čemu se na Wall Streetu říkalo Big Five (viz Situace), zbylo torzo. Nejprve padla Bear Stearns, kterou za pouhých 236 milionů dolarů koupila JPMorgan Chase. Předminulý víkend přišla na řadu Lehman Brother, jež musela požádat o ochranu před věřiteli, a s ní i Merrill Lynch, která našla spásu pod křídly Bank of America. Z pěti zůstaly dvě banky, z nichž jedna - Morgan Stanley - bojovala celý minulý týden o přežití. Mimo jiné se obrátila s nabídkou prodeje své části na státem vlastněný fond China International and Trust Investment Corporation (CITIC), který již v bance drží 9,9 procenta akcií (více na straně 44). Ve hře byla i fúze s Wachovia Corp. „Pokud alespoň prozatím přijmeme myšlenku, že model makléř-obchodník se zhroutil, vede to přirozeně k otázce, zda Goldman Sachs a Morgan Stanley mohou přežít. Myslím, že to je stále pochopitelná otázka,“ naznačil budoucí možný vývoj Les Satlow z fondu Cabot Money Management.

Magická AIG Zatímco ještě v březnu se americká vláda rozhodla asistovat u převzetí Bear Stearns, nyní dala v případě investičních bank ruce pryč. Změna postoje přišla až v případě obří pojišťovny AIG, která požádala o výpomoc, protože nebyla schopna získat na trhu peníze. Krach této instituce s aktivy v hodnotě více než bilion dolarů by naplno zasáhl nejen běžné Američany, ale i finanční ústavy po celém světě. Společnost RBC Capital Markets spočítala, že v případě krachu AIG by zahraniční peněžní instituce přišly nejméně o 180 miliard dolarů. U American International Group (AIG) si totiž nakoupily pojistky proti možným ztrátám z investic do dluhopisů (takzvaných credit-default swaps) v hodnotě 440 miliard dolarů. „Neznám žádnou velkou banku, která nemá významnou souvislost s AIG,“ prohlásil Kenneth Lewis, ředitel Bank of America. Pojišťovna tyto záludné produkty aktivně nabízela, protože předpokládala, že je nebude muset nikdy plnit. Zmýlila se. Pokles cen nemovitostí způsobil ztrátu hodnoty swapů a AIG v důsledku toho odepsala za poslední tři čtvrtě roku 18 miliard dolarů.
Zaúřadovat tedy musel opět stát, respektive Fed. AIG poskytl dvouletou půjčku 85 miliard dolarů výměnou za převzetí téměř osmdesátiprocentního kontrolního podílu v pojišťovně. Úrok z úvěru ve výši tříměsíční mezibankovní nabízené sazby Libor plus 850 základních bodů ale rozhodně není žádnou charitou. Nicméně věřitelé AIG se zatím o svůj nárok nemusejí obávat a jediným, kdo utrpěl ztráty, jsou akcionáři. Ti nejprve přišli o 93 procent hodnoty své investice na trhu, a teď prakticky i o celý zbytek.

Krize důvěry Dění ve finančním sektoru vyvolalo paniku. Americké akciové trhy zamířily hned v pondělí 15. září po rušném víkendu dolů. Index newyorské burzy Dow Jones ztratil za den přes 500 bodů, což znamenalo nejhlubší propad od teroristických útoků z 11. září 2001. Ušetřeny nebyly ani ostatní světové burzy, pražskou nevyjímaje (více na straně 48). Moskevská burza dokonce po padesátiprocentním propadu zastavila obchodování. „Panuje strach. Kdo je další na řadě?'“ komentoval dění John O'Brien, viceprezident společnosti MKM Partners. „Působí to téměř dojmem, jako by lidé procházeli záznamy a říkali si: 'Kdo je příští pravděpodobný cíl, proti kterému si můžeme vsadit?'. Šíří se neustálý strach,“ dodává. Krizi důvěry na globálních trzích, kde se banky bojí navzájem si půjčovat, nedokázala utišit ani státní záchrana pojišťovny AIG. Americké akcie uzavíraly minulou středu obchodní seanci na nejnižší hodnotě za poslední tři roky. Existuje jen málo lidí z finanční branže, kteří by se k situaci nevyjádřili. Podle emeritního profesora ekonomie na vídeňské univerzitě Ericha Streisslera je podstatou nynější krize finančních trhů skutečnost, že od roku 2000 se v celém světě více spoří než investuje. „Máme prostě problém se zhodnocováním kapitálu, jak by řekl Karel Marx,“ konstatoval Streissler a pokračuje: „Americké banky přebíraly dvě třetiny až tři čtvrtiny světových finančních přebytků ve formě úspor. A co se všemi těmi úsporami dělají? Spekulují na finančních trzích. To ovšem znamená hledání zisků na úkor jiných, protože se reálně nic nevyrábí.“

Může za to chamtivost? Nyní se zdá, že model amerického Wall Streetu zkolaboval. Investiční banky financovaly projekty na dluh. Braly si půjčky, jež byly několikanásobně vyšší než jejich vlastní kapitál. Peníze na dlouhodobější transakce přitom získávaly na mezibankovním (krátkodobém) trhu, což je do budoucna neudržitelné. „Chodit na trh, půjčovat si peníze a používat je jako páku, to vše skončilo. Nakonec se všechny tyto firmy ocitnou v rukou komerčních bank,“ domnívá se Greg Church, prezident firmy Church Capital Management. Svou roli sehrálo i to, že manažeři byli motivováni obrovskými prémiemi. Kvůli vidině krátkodobého profitu přehlíželi dlouhodobější riziko. Vytvářeli a prodávali finanční instrumenty pochybné hodnoty, které se staly zdrojem potíží. Na druhé straně však musel existovat někdo, kdo tyto „toxické produkty“ kupoval. Banky a jejich zprostředkovatelé vydělávali a chtěli více. Nenasytnost těch, kteří nakupovali, jim to umožňovala, dokud bublina nesplaskla.

Spása z Číny Nyní přijde vystřízlivění a kocovina. Problémy finančního sektoru se přelijí i do dalších oblastí ekonomiky. Svět čeká recese, nezaměstnanost poroste. Znepokojení vyjádřil minulý čtvrtek i americký prezident Georgie Bush. „Naše finanční trhy se stále potýkají s vážnými problémy. Jak naše nedávná aktivita ukázala, můj kabinet se soustředí na to, aby tyto potíže zvládl.“ Ministr financí Paulson, ostřílený bankéř a někdejší šéf Goldman Sachs, už chystá spolu se šéfem Fedu Benem Bernankem řešení, které by umožnilo bankám zbavit se špatných aktiv. Možná také přijdou ve větší míře investoři z Východu, kteří se již na americkém trhu angažují, ale teď jsou z propadů poněkud vystrašeni. „Číňané mají v Americe tolik peněz, že nynější turbulence pro ně znamenají roční ztráty v řádu 1,5 bilionu dolarů. Je záhadou, proč tyto země v USA nadále investují a akceptují obrovské ztráty,“ podivuje se profesor Streissler.
Definitivní rozřešení krize přinese v USA až nová administrativa, která nastoupí po listopadových prezidentských volbách. Mezitím si bude muset trh poradit sám a už mnohokrát v minulosti ukázal, že je toho schopen.

[další text]

Názory na krizi

Fed bude muset vysvětlovat

Stát nesmí podle odborníků dopustit, aby finanční systém zkolaboval jako ve třicátých letech.

Málokdo věřil, že americká administrativa nechá padnout jednoho z největších hráčů na Wall Streetu, banku Lehman Brothers. Mnozí doufali, že se bude opakovat scénář z letošního března, kdy Fed pomohl financovat prodej zkrachovalé investiční banky Bear Stearns jednomu z konkurentů - JPMorgan. Na začátku září navíc americká vláda převzala kontrolu nad hypotečními agenturami Fannie Mae a Fredie Mac.

Aktivity vlády přitom vedou k otázce, kdy ještě mohou centrální bankéři házet významným hráčům na trhu záchranný kruh, a kdy již nikoli. Pokud podle deníku Wall Street Journal (WSJ) pomohou vždy a všem, trh by si zvykl na to, že po každém zakolísání přijde záchrana. Na druhou stranu - nedostatečná pomoc může finanční krizi ještě zhoršit.

„Kdybych byl na místě Fedu, doufal bych v příležitost ukázat světu, že Fed nebude zachraňovat každou problémovou instituci, ale některé nechá padnout,“ prohlásil Douglas Elmendorf z Brookings Insitution ještě před oznámením krachu Lehman Brothers.

Zatímco v případě Lehmanů americká centrální banka a ministerstvo financí nijak nezasáhly, největší americké pojišťovně AIG se o několik dní později rozhodly prostřednictvím Federální rezervní banky v New Yorku půjčit 85 miliard dolarů.

Jak uvedl Fed v oficiálním prohlášení, „v současné situaci by chaotický krach AIG mohl zhoršit křehkou situaci na finančním trhu a mohl by vést k podstatnému růstu úvěrových nákladů“. Za pomoc pojišťovacímu kolosu s více než 115 tisíci zaměstnanci ve stovce zemí, který je například jedním z hlavních sponzorů fotbalového klubu Manchester United, se silně zasazoval mimo jiné guvernér státu New York David Paterson. Půjčka má podle vyjádření Rady guvernérů parametry, jež mají ochránit zájmy americké vlády a daňových poplatníků.

Podle agentury Reuters ale bude muset Fed čelit v následujících týdnech otázkám, proč Lehmani byli - na rozdíl od AIG – ponecháni svému osudu. Jinak řečeno, podle čeho se Fed rozhoduje, zda je určitý hráč na trhu příliš velký na to, aby mohl padnout?

„Předstírali, že v případě Lehman Brothers nakreslili čáru do písku, za níž nepůjdou. O dva dny později ale pomohli někomu dalšímu,“ prohlásil Nouriel Roubini, profesor na Stern School of Business. Podle Roubiniho je navíc pravděpodobné, že fronta uchazečů o státní pomoc před branami Fedu poroste. Výrobci automobilů, letecké společnosti a jiná odvětví, která se v současné době potýkají s těžkostmi, budou podle něj bezpochyby hledat pomoc u vlády také. „V podstatě pokračujeme v systému, kde jsou zisky privatizovány a ztráty zestátněny,“ dodává Roubini.

Podle americké finanční poradkyně Suze Ormanové bylo ale rozhodnutí americké administrativy pomoci AIG rozumné. „Jak případ Bear Stearns, tak i Lehman Brothers byly velmi odlišné. AIG je mezinárodní obr, který nepůsobí jen ve Spojených státech. V tomto konkrétním případě, díkybohu, že AIG pomohli,“ uvedlaOrmanová v pořadu Larry King Live. Přitom ještě před několika měsíci tvrdila, že by ji další zásah ze strany státu „znepokojil.“

„Obávám se, že z toho ještě nejsme venku. Jistým způsobem stále ještě míříme do bouřky, místo abychom se z ní dostávali. V tuto chvíli se nacházíme v ošemetné situaci. Krach Lehman Brothers uvrhl finanční trh do zmatku,“ uvedl v rozhovoru pro BBC americký finančník George Soros. V názoru, zda měla vláda zasáhnout, si není jist. Záležet bude prý na tom, zda finanční systém krach banky vydrží. Jedno je ale podle Sorose jisté: „Nesmíme připustit, aby finanční systém zkolaboval, jako se to stalo ve třicátých letech minulého století.“

TABULKA
Státní výpomoc Americká vláda letos poskytla na záchranu finančního sektoru 900 miliard USD
- 200 miliard – pro hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac
- 87 miliard - pomoc bance JPMorgan v souvislosti s bankrotem investiční banky Lehman Brothers
- 29 miliard – JPMorgan dostala peníze k dispozici v březnu, kdy převzala banku Bear Stearns
- 85 miliard - úvěr pro American International Group (AIG)
- 300 miliard - vládní fond, jehož smyslem je pomoci lidem, kteří se dostali do problémů při splácení hypotéky
- 200 miliard – centrální banka nabízí tyto peníze prostřednictvím aukcí
Pramen: ČTK

SOUVISLOSTI

Ke konci minulého týdne oznámil americký ministr financí Henry Paulson, že vyjednává s americkými zákonodárci o vytvoření speciální instituce, která by odkupovala špatné úvěry. Mohlo by jít až o půl bilionu dolarů. Podobné řešení už americká administrativa využila v osmdesátých letech po kolapsu některých bank a spořitelen. Příslušný zákon by mohl být podle vyjádření předsedy výboru finančních služeb Sněmovny reprezentantů Barneyho Franka schválen už tento týden.

BOX

Kdo zaplatí prezidentskou kampaň?

Většina společností, které se v uplynulých dnech na Wall Streetu potýkaly s existenčními starostmi, patří podle americké organizace Center for Responsive Politics (CRP) mezi nejštědřejší sponzory amerických politiků.

Merrill Lynch údajně od roku 1990 poskytla federálním kandidátům, stranám a výborům 14,7 milionu dolarů. Přes 60 procent sumy získali republikáni, mimo jiné současný prezidentský kandidát John McCain, jenž obdržel necelých 400 tisíc dolarů. Jeho demokratičtí oponenti Barack Obama i Hillary Clintonová prý získali 230 tisíc, respektive 290 tisíc dolarů. Zaměstnanci zkrachovalé banky Lehman Brothers pak kupříkladu v tomto volebním období dali prezidentským kandidátům zhruba 1,3 milionu dolarů. Více peněz poskytli jen konkurenti od Goldman Sachs, Citigroup a Morgan Stanley. Pokud jde o pojišťovací kolos AIG, ten finanční dary ve výši 9,7 milionu dolarů rozložil podle informací CRP mezi politické strany rovnoměrně. Nejvíc, přes 280 tisíc dolarů, získal demokratický senátor Chris Dodd, který stojí v čele výboru, pod něhož spadá dohled nad americkými finančními institucemi. Zhruba 116 tisíc dolarů obdržel senátor za stát New York Charles Schumer. Prezidentští kandidáti John McCain a Barack Obama údajně získali od AIG 103 tisíc, respektive 83 tisíc dolarů.

SITUACE
Velká pětka na vyhynutí Lehman Brothers
Téměř 160 let stará investiční banka zkraje minulého týdne oznámila, že zažádá o ochranu před věřiteli podle amerického insolvenčního práva. Ještě předtím ztratily její akcie 94 procent své hodnoty.

Merrill Lynch Další z konkurentů na trhu byl minulý týden za zhruba 50 miliard dolarů prodán Bank of America, která původně zvažovala koupi právě Lehman Brothers. Merrill Lynch předtím ohlásila za poslední čtyři čtvrtletí čistou ztrátu přes 17 miliard dolarů. Transakce má být definitivně uzavřena v prvních měsících příštího roku.

Morgan Stanley Další z investičních obrů předběžně vyjednával s Wachovia Corporation o fúzi. Podle agentury Reuters rovněž zvažoval příliv kapitálu z čínského suverénního fondu CITIC, který již v Morgan Stanley drží téměř deset procent akcií. Podíl koupil fond v prosinci loňského roku za pět miliard dolarů. Je ale pravděpodobné, že případná dohoda by byla politicky jen obtížně průchodná.

Bear Stearns Jedna z největších investičních bank se letos v březnu ocitla kvůli nedostatku hotovosti na pokraji kolapsu. Po zásahu americké administrativy ji koupila společnost JP Morgan Chase za pouhých 236 milionu dolarů.

Goldman Sachs
Vedle Morgan Stanley byla minulý týden tato investiční banka poslední na Wall Streetu, která probíhající krizi zatím odolávala. Banka během krize ohlásila pokles čistého příjmu za fiskální třetí čtvrtletí o 70 procent. Jak uvedl Financial Week, zatímco minulý rok ve stejném období dosáhl její zisk téměř tří miliard dolarů, letos vydělala 845 milionů dolarů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče