Stát pomáhá, ale jen někde

07. března 2005, 00:00 - MILAN K. OSVAAG
07. března 2005, 00:00

Málokterý region poznamenal socialistický způsob hospodaření tak jako severní Čechy. Kontaminované vrstvy zeminy v okolí velkých chemických podniků i pozůstatky těžby hnědého uhlí se budou odstraňovat ještě desítky let.

Málokterý region poznamenal socialistický způsob hospodaření tak jako severní Čechy. Kontaminované vrstvy zeminy v okolí velkých chemických podniků i pozůstatky těžby hnědého uhlí se budou odstraňovat ještě desítky let.

VÚsteckém kraji lze staré ekologické zátěže rozdělit do dvou hlavních skupin. Do první patří především znečištění z obrovských chemických podniků, jejichž okolí a podzemí je zamořeno mnoha chemickými látkami. Druhou skupinou jsou pozůstatky činnosti důlních firem, protože většina hnědého uhlí spalovaného v tepelných elektrárnách pochází z podhůří Krušných hor. Těžba za sebou nechala nejen stovky zbouraných vesnic, ale i kilometry čtvereční nasypané horniny a obrovské jámy.

ŠPINAVÉ PODZEMÍ CHEMIČEK

„Zkoumáme, které chemikálie se vyskytují v malých lagunách mezi chemičkou a Litvínovem, kam léta tekly kaly z chemické výroby,“ vyprávěl předloni dělník najaté firmy. Muž, který nestojí o publicitu, hovořil o své práci jako o bezmála tajném poslání. Několikrát během vyprávění nezapomněl zdůraznit, že by o práci firmy nemělo vědět příliš mnoho lidí. „Ano, naše staré ekologické zátěže se týkají hlavně lagun za hranicemi areálu závodu. Ale protože ta území nejsou uvnitř továrny, práce na jejich likvidaci nás neobtěžují,“ říká dnes mluvčí Chemopetrolu René Keller. Kolik bude likvidace stát, neví. Chemopetrol se o to ani nemusí příliš starat. Celou zakázku má totiž zaplatit Fond národního majetku (FNM).

V obdobné situaci je i ústecká Spolchemie. Fond například hradí likvidaci skládky v Chabařovicích, na kterou podnik vyvážel odpad. Práce tam probíhají už druhý rok a celkové náklady se odhadují na 900 milionů korun. Znečištěné je i horninové podloží přímo v areálu závodu. „Vloni se začalo s bouráním některých starých objektů. Jde o bývalé výrobny barviv a rozpouštědel. Ještě se bude čistit hlína kontaminovaná rtutí tady v závodě,“ vypočítává mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř. Zemina by měla být podle plánu FNM vyčištěná v roce 2008, rtuti se bude areál zbavovat až do roku 2015. Další velkou akcí regionu byla likvidace kontaminované zeminy v továrně společnosti Tonaso v Ústí nad Labem.

„Pozemky, na kterých se staré ekologické zátěže nacházejí, většinou patří privatizovaným podnikům nebo restituentům. Někteří mají takzvanou ekologickou smlouvu s Fondem národního majetku o úhradě ekologických závazků vzniklých před privatizací. V těchto případech hradí jejich odstraňování Fond a ministerstvo má roli odborného garanta,“ vysvětluje Jarmila Krebsová z ministerstva životního prostředí.

Firmou, která takovou smlouvu nemá, je ale například ústecká potravinářská společnost Setuza. Likvidaci starých ekologických škod tak platí sama. „Od roku 1994 to firmu stálo 20 milionů korun, což je asi pětina nákladů na novou čističku odpadních vod,“ říká mluvčí společnosti Marie Logrová. Firma o peníze od státu žádala dvakrát. Poprvé je na likvidaci škod nedostala kvůli nedostatečnému zastoupení státu ve společnosti, a zamítané stanovisko dostala i podruhé.

DĚDICTVÍ PO LETCÍCH

Jedním z největších zamořených území v Ústeckém kraji je oleji znečištěná část bývalého vojenského letiště u Žatce. Celou oblast prohlásila vláda v dubnu 2003 za strategickou průmyslovou zónu pojmenovanou Triangle. Na 360 hektarů její plochy by podle představ politiků i ekonomických poradců z agentury pro zahraniční investice CzechInvest měl přijít jeden velký investor. V okolí jeho továrny by se měly objevit desítky menších závodů, které by dohromady daly práci až dvanácti tisícům lidí. Podmínkou pro stavbu nového výrobního závodu je kromě likvidace starých vojenských zařízení i čisté prostředí. Původní odhad nákladů na odstranění zátěží na letišti zněl na půl miliardy korun. Nakonec ale náklady dosáhnou jen přibližně třetiny této sumy.

Likvidaci částečně hradí kraj. Větší část jde však ze státního rozpočtu, konkrétně z Programu rozvoje průmyslových zón. „První část prací trvala zhruba rok a stála necelých devadesát milionů korun. Vytěžilo se téměř 120 tisíc metrů krychlových zeminy, z níž se odstranilo přes 400 tun ropných látek,“ komentovala práce na bývalém letišti mluvčí kraje Romana Žatecká. Vloni se začalo s další etapou, při níž se odčerpávají spodní vody a čistí od ropných látek. „Je to takové perpetuum mobile. Voda se na jednom konci čerpá a na druhém obohacená o mikroby vsakuje zpět do země,“ popisuje práce Jan Sixta, který má přípravu zóny Triangle na starosti. Voda se podle něj bude čerpat do roku 2008 a dalších pět let se bude sledovat její čistota. Pokud by se zjistilo nové znečištění, začne se podle Sixty opět čerpat.

JÁMY ZA MILIARDY

Přestože jámy po bývalých dolech zcela poznamenaly krajinu, nejsou klasickými ekologickými zátěžemi. Vláda ještě v době působení Miloše Zemana na likvidaci následků těžby slíbila 15 miliard korun. Zatím byly schválené zakázky za zhruba tři miliardy. Likvidaci starých ekologických škod umí jen několik firem. Velké zakázky tradičně v regionu získávají firmy Geosan a Aquatest. Obě se podílejí na likvidaci škod ve Spolchemii.

Další firmou, pro níž jsou zátěže dobrým byznysem, je Dekonta. „Poslední dobou je ale evidentní, že státu na likvidaci zátěží chybí peníze a zakázek mnoho není. Pokud by naši firmu měly živit jen zátěže, měli bychom asi existenční potíže,“ říká ředitel ústecké pobočky Dekonty Aleš Strnad.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče