Stát otevírá dlaň

15. prosince 2008, 00:00 - Libuše Frantová
15. prosince 2008, 00:00

Topolánkova vláda připravuje opatření, která by měla pomoci firmám zasaženým probíhající krizí.

Jejich základem je státní podpora exportu. Stát rovněž bude malým a středním podnikům dávat záruky na provozní úvěry. Připravují se však i změny v sociálním a zdravotním pojištění, kde by odvody firem mohly klesnout o půl procentního bodu.

Česká vláda stejně jako kabinety vyspělých zemí, které se snaží různými nástroji zastavit krizi, připravuje plán na oživení ekonomiky. Vládní strategie má čtyři základní cíle: obnovení důvěry ve finančním sektoru, prevenci a eliminaci rizik ze světové krize, stabilizaci a zpružnění ekonomického prostředí a impulzy k růstu ekonomiky. Kabinet po jednotlivých nástrojích sáhne v závislosti na tom, jak se bude v příštím roce vyvíjet česká ekonomika. Klíčové tak bude, zda zpomalí její růst pod dvě procenta, nebo poroste mezi dvěma až třemi procenty, anebo kolem tří procent či dokonce nad čtyřmi procenty. „V současné době nikdo nedokáže předvídat, jaké budou dopady krize v roce 2009,“ připouští náměstek ministra financí Peter Chrenko.

Ministr financí Miroslav Kalousek upozorňuje, že česká ekonomika je malá a otevřená. Vnější vlivy na ni mají tedy několikanásobně větší efekt než jakákoli hospodářská politika vlády. Žádná vláda podle něj nemůže úplně eliminovat dopady krize. Zatím Kalousek předpovídá hospodářský růst mezi 2,5 až 3 procenty. Státní rozpočet, který sněmovna minulý týden schválila, počítá s růstem ekonomiky ve výši 4,8 procenta. Už dnes je tedy zřejmé, že bude muset dojít ke značné korekci. V minulých dnech ministr financí připustil, že schodek státního rozpočtu na příští rok bude kvůli ekonomickému ochlazení možná až o několik desítek miliard korun vyšší, než s jakým počítá vládní návrh. Místo plánovaného schodku 38,1 miliardy korun by se mohl vyšplhat na 50 až 60 miliard korun. V případě nepříznivého ekonomického vývoje by mohl být ještě vyšší.

Ekonomové jsou přesvědčeni, že některé kroky mohou ekonomice pomoci. „Je nutné podpořit zejména firemní sektor, je třeba zareagovat na to, že klesá poptávka. Musí se připravit nějaká proexportní opatření, snížit daňové zatížení práce – sociální a zdravotní pojištění, aby se dopady krize snížily,“ tvrdí hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Vláda nejprve navýšila pojištění vkladů na 50 tisíc eur, aby posílila důvěru v tuzemský bankovní sektor, a připravuje podporu exportu i malých a středních firem.

První dopady na českou ekonomiku jsou tvrdé

Na české ekonomice se světová hospodářská krize už začíná podepisovat. Negativní vliv má zejména recese v západní Evropě, na které je Česká republika ekonomicky závislá. Zahraniční obchod se v říjnu propadl do schodku čtyři miliardy korun, což je největší negativní meziroční změna bilance od roku 1994. Podle ekonomů je třeba počítat s tím, že nejnovější čísla z ekonomiky jsou jen začátkem. Slábnutí největších evropských ekonomik a očekávaný útlum spotřeby a investic v tuzemsku se zřejmě budou negativně projevovat i v dalším období. S obratem k lepšímu není podle analytiků možné počítat nejméně po celý příští rok.

Proto ekonomové předpovídají, že česká ekonomika zažije příští rok mnohem razantnější zpomalení, než se původně politici i analytici domnívali. „Je jasné, že dopady budou a zřejmě budou zprostředkované přes pokles poptávky na zahraničních trzích. Konečně se přestaly prezentovat názory, že krize se Česka nedotkne a že není potřeba přijímat žádná opatření,“ vítá změnu postoje české vlády Svaz průmyslu a dopravy.

Vláda chce podpořit export na východ

Vláda hodlá více podpořit české exportéry, kteří kvůli finanční krizi přicházejí o zakázky. Vývozcům mají pomoci například dostupnější a výhodnější úvěry státní České exportní banky při průniku na východní trhy a pojištění od Exportní garanční a pojišťovací společnosti, aby se snížila rizika pro vývozce. Na východ proto, že právě tam ekonomika na rozdíl od západu poroste i v době globální krize. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman potvrdil, že Česká exportní banka kvůli podpoře exportérů navýší základní kapitál o jednu až dvě miliardy korun. To znamená, že banka bude moci navýšit objem poskytnutých úvěrů téměř o 25 až 35 miliard korun.

Také Exportní garanční a pojišťovací společnost by měla zvýšit úroveň své podpory. Dosud pojišťovna kryla jen 95 z vývozních úvěrů, v budoucnu by to mohlo být 99 procent. Na případné ztrátě z nespláceného úvěru se tak bude exportér podílet nově jen jediným procentem z objemu zakázky. Pojištění by zároveň mělo být levnější.

Zhoršenou dostupnost bankovních úvěrů pro malé a střední podniky by měla zároveň řešit i změna v pravidlech fungování Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Její zisk, který byl dosud převáděn státu, by měl být použit na nové produkty, z nichž asi nejzajímavější má být garantování provozních úvěrů firem. ČMRZB se dosud nemohla angažovat v provozním financování a mohla firmám pomáhat jen s investicemi. Nyní bude moci garantovat část provozních úvěrů poskytnutých malým a středním podnikům komerčními bankami. Objem prostředku na tyto garance činí 1,1 miliardy korun.

Hospodářská komora od přislíbené podpory vlády exportérům očekává především stabilizaci současné situace. „Nelze přehlížet, že současná finanční krize uvrhla řadu tuzemských proexportně orientovaných průmyslových odvětví do svízelné situace. Jedná se zejména o textilní, sklářský, obuvnický průmysl a do jisté míry automobilový průmysl. Řada těchto problémů nepochybně plyne z důsledků finanční krize, ale také z nedostatečného řízení rizika a manažerské sebereflexe,“ říká prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.

„Myslím, že jde víceméně o kroky správné,“ schvaluje opatření ekonom Marek. Také Svaz průmyslu a dopravy podporuje posílení ČMZRB, jejímž cílem je podpořit finanční toky pro malé a střední podniky. „Určitě by se mělo zlepšit i čerpání strukturálních fondů. Vláda by se měla zavázat, že nebude přijímat kroky nákladově a administrativně zatěžující podnikovou sféru,“ míní mluvčí svazu Milan Mostýn. Podniky mají obavu z úvěrové politiky bank. Uvítaly snížení základní úrokové sazby České národní banky, ale vyjadřují nespokojenost s tím, že se toto snížení neprojevilo v politice komerčních bank v cenách úvěrů.

Ekonomové varují před naléváním peněz do podniků

Řada zemí přikročila ke státní pomoci jednotlivým firmám nebo k jejich znárodnění. Topolánkův kabinet nechce jít cestou finančních podpor oborům, které jsou nejvíce postiženy. I když američtí nebo němečtí politici připravují podpory pro nejvíce postižený automobilový průmysl, česká vláda tyto nesystémové zásahy do ekonomiky odmítá. Také expremiér Miloš Zeman varuje před „naléváním“ dalších peněz do bank či podniků.

„Já se bráním všem těm nesystémovým lobbistickým krokům ze strany Asociace automobilového průmyslu typu Přispějte zákazníkovi na nákup nového auta,“ prohlásil ministr Kalousek. Ani analytici nedoporučují přímou podporu některých odvětví nebo firem, například automobilového průmyslu. „Bylo by to pokřivení trhu, které by mohlo vyvolat v budoucnu problémy. Je tu navíc řada dalších významných oborů, které budou postiženy – výpočetní technologie, výroba strojů nebo spotřební elektroniky,“ upozor
ňuje ekonom Patria Finance David Marek.

Nelíbí se mu ani návrh ministra financí na odpočet daně z přidané hodnoty pro podnikatele při nákupu jakéhokoliv auta, který by podle Kalouska mohl přilákat nové kupující a automobilkám pomoci v prodeji. „To je opatření, které by domácímu sektoru nijak nepomohlo,“ nesouhlasí Marek. Odpočet DPH by se totiž musel snížit u všech, tedy i zahraničních automobilů. „Nelze jej navrhnout jen pro české výrobce, protože by to Evropská komise označila za diskriminující,“ vysvětluje náměstek ministra financí Chrenko. Tento krok by podle něj pomohl nejen českým výrobcům, ale i distributorům aut na českém trhu, protože by to vedlo k celkové stimulaci poptávky po automobilech. „Přineslo by to i další efekt: rychlejší obnovu vozového parku, což je i v zájmu Strany zelených,“ konstatuje Chrenko. Ministerstvo financí už připravuje text novely tak, aby mohl být co nejrychleji projednán. „Od března už by novela mohla začít platit,“ míní náměstek.

Návrh si získal podporu Hospodářské komory. „Je to skvělý nápad, který možná mohl přijít o něco dříve než v době, kdy ekonomika již zpomaluje,“ řekl prezident Petr Kužel. Podnikatelé stejně odpočet využívali, protože bylo běžnou praxí, že výrobci nebo prodejci instalovali do osobních automobilů zadní ochrannou mřížku, aby bylo možné do technického průkazu napsat označení nákladní automobil, a tím pádem uplatnit nárok na odpočet DPH. Naopak Svazu průmyslu a dopravy se opatření nezdá být „to správné“. „Nemůže mít požadovaný účinek, neoživí trh s automobily,“ míní mluvčí Svazu Milan Mostýn. Jediný pozitivní účinek bude v tom, že automobily se nebudou účelově upravovat. Automobilovému průmyslu by podle šéfa svazu Jaroslava Míla spíše prospělo, kdyby je Brusel „nezatěžoval dalšími investicemi, zejména do ekologických projektů“.

„Není to tak silný impulz, jaký by ekonomika potřebovala. Lepší by bylo přijmout silnější nástroje, než je odpočet DPH u automobilů pro firmy,“ soudí také ekonom David Marek. S nadšeným souhlasem se nesetkává ani nápad ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka na plošné snížení daně z přidané hodnoty. „To by znamenalo snížení příjmu státního rozpočtu o 37 miliard korun,“ namítá náměstek Chrenko.

Účinnější je snížit daňové zatížení práce

Ekonomové i Svaz průmyslu navrhují přijmout daleko účinnější opatření. „Jedním z nich by bylo snižení vedlejších nákladů práce,“ míní prezident Jaroslav Míl. Poslanecká sněmovna minulý týden schválila návrh, aby daň z příjmů fyzických osob od příštího roku zůstala na 15 procentech, ale aby se snížily odvody na sociální pojištění o 1,5 procenta.

Naděje, že projde snížení daní firmám, které ekonomové považovali za povzbuzující injekci do žil českého průmyslu, ovšem skončila. Poslanci neschválili návrhy na snížení firemních daní od roku 2010 na 15 procent. „Snížení daní a snížení odvodů pojistného a zdravotního pojištění by mělo zásadní pozitivní dopad na činnosti a konkurenceschopnost českých firem,“ marně doufal prezident komory Kužel. V době, kdy mnoho firem začíná kvůli recesi propouštět, by to mohlo pomoci udržet současnou úroveň zaměstnanosti.

„Ministerstvo financí snížení daní korporacím podpořilo, protože by to vedlo ke sjednocení sazeb u fyzických a právnických osob, což by zamezilo přelévání zisků,“ míní Chrenko. Podle nynějšího plánu mají daně firmám klesnout z dnešních 21 procent do dvou let na 19 procent. Proti dalšímu snižování daní firem však protestuje opozice. „Snižování sazby daně z příjmů firem v situaci, kdy je tady finanční krize a kdy do České republiky dorazí výrazné hospodářské zpomalení, je naprostý hazard se stabilitou veřejných rozpočtu,“ tvrdí místopředseda sociálních demokratů a bývalý ministr financí Bohuslav Sobotka. Ovšem podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka by si česká ekonomika snížení daní firem mohla dovolit. „Nebyla by to tak nesnesitelná zátěž pro rozpočet, zvláště kdyby se dopady snížení rozložily do dvou let, nejdříve na 17 a další rok na 15 procent,“ míní Marek. Snížení firemních daní považuje šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl za dobré, ale není to podle něj dnes priorita.

Podle odborníků je třeba jít ještě dál, aby se zpružnil trh práce. Premiér Mirek Topolánek další snížení nákladů práce připustil. Také Chrenko to považuje za důležité. Podle informací týdeníku Profit je ministerstvo financí připraveno akceptovat návrh Svazu průmyslu a dopravy na snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavateli o půl procentního bodu. To by připravilo příjmy státního rozpočtu o zhruba šest miliard korun. Tato částka by firmám, které zápolí s nedostatkem hotovosti, pomohla, a přitom by nedošlo k zásadnějšímu ohrožení příjmů, z nichž jsou placeny důchody a financováno zdravotnictví. Tento návrh má navíc výhodu v tom, že se netýká sdílených daní, a tak by nepřipravil o příjmy ani obce a kraje.

Premiér Topolánek rovněž slíbil zpružnění trhu práce, které by pomohlo firmám, pro něž je propouštění zaměstnanců velmi nákladné, a tak se je budou obávat přijímat i v okamžiku, kdy začnou zakázky opět narůstat. „Připravuje se jen kompletní novela zákoníku práce. Nic dalšího zatím není jasné,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. Ale připustil, že se už o dalších možnostech na snížení odvodů pro zaměstnavatele, aby se vytvářela nová pracovní místa, začíná uvažovat.

Prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl považuje snížení nepřímých nákladů práce za jednoznačnou prioritu. Představil v médiích svůj recept na boj proti krizi: co nejrychleji zavést euro, okamžitě snížit odvody na zdravotní a sociální pojištění, a to jak pro právnické, tak pro fyzické osoby, pomoci zajistit provozní financování pro malé a střední firmy a nezatěžovat z úrovně Evropské unie podniky náročnými úkoly, hlavně v oblasti ekologie. Za zásadně ohrožené považuje Míl malé a střední podniky, proto by uvítal jejich podporu hlavně v poskytování provozních úvěrů. Jeho návrhům ve velké většině vychází vláda v těchto dnech vstříc. Ekonomové, politici a podnikatelé se však zatím neshodují v názoru, zda by českou ekonomiku ochránilo před krizí lépe euro než samostatná měna – koruna.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče