Stát nedostatečně podporuje malé a střední firmy

25. října 2004, 00:00 - RADAN DOLEJŠ
25. října 2004, 00:00

VICEPREZIDENT SOFTWAROVÉ SPOLEČNOSTI MICROSOFT JAN MÜHLFEIT: Viceprezident Microsoftu bude radit předsedovi české vlády. Chce prosadit hlavně větší podporu malých a středních podniků, propojení podnikání se soukromou sférou, modernizaci školního či sociálního systému.

VICEPREZIDENT SOFTWAROVÉ SPOLEČNOSTI MICROSOFT JAN MÜHLFEIT: Viceprezident Microsoftu bude radit předsedovi české vlády. Chce prosadit hlavně větší podporu malých a středních podniků, propojení podnikání se soukromou sférou, modernizaci školního či sociálního systému. Stal jste se poradcem premiéra Stanislava Grosse. Jak k tomu došlo? Po mém vystoupení na Invexu pan premiér prohlásil, že kdybych nebyl tak drahý, tak by si mě najal jako poradce. Na to jsem opáčil, že bych pro premiéra této země pracoval zdarma. Zdůrazňuji, že pro jakéhokoliv premiéra této země, protože já i Microsoft jsme totiž apolitičtí. Na Invexu jsem se proto sešel i se šéfem ODS Mirkem Topolánkem. Už jste Grossovi něco poradil? Bavili jsme se o propojení soukromého podnikání s veřejnou správou. Myslím, že v České republice je málo projektů v takzvaném režimu Public Private Partnership. Jsou důležité pro zvýšení konkurenceschopnosti nejen Evropské unie, ale také jednotlivých států. Výrazně k tomu napomůže třeba e-goverment, jehož příkladem může být tuzemský Portál veřejné správy. To je krok správným směrem, ale počet služeb, které tam jsou, je zatím bohužel nízký. Stejně tak mi chybí výraznější podpora malého a středního podnikaní. Pokud se podíváte na HDP zemí Evropské unie a náš, tak ekonomika českých velkých podniků je srovnatelná. Výrazně se ovšem liší v segmentu malých a středních podniků. Jejich konkurenceschopnost, která je přitom pro úspěch klíčová, je malá. To znamená prostor pro průmysl informačních technologií a českou vládu, aby s tím něco udělaly. Jakou možnost pomoci navrhujete? Rozhodně je nutné vylepšit marketing a prodej. To je věc, kde malé firmy výrazně zaostávají. A potom stát musí vylepšit proexportní politiku. Více firmy propagovat na veletrzích nebo v Bruselu. I média mohou udělat veliký kus práce. Vždyť je tolik úspěšných podnikatelů, o kterých se vůbec neví. Zvyšovaní konkurenceschopnosti je mimo jiné závazek Evropské unie. Do roku 2010 se chce stát nejkonkurenceschopnější ekonomikou na světě. Co je proto podle vás třeba udělat? Především změnit sociální systém, zvláště ve Francii a N ěmecku. Potom se musí modernizovat školní systém, který je stejný od Marie Terezie. Proto se Evropa bojí riskovat. Typickým příkladem malé odvahy při riskování je zákon o úpadku. Evropský zkrachovalý podnikatel získá cejch, kterého se už nikdy nezbaví. Naproti tomu ve Spojených státech můžou bankrotáři - po splnění určitých podmínek - podnikat znovu i bez společenských stigmat. A třetí věcí je právě zmiňovaná podpora malým a středním podnikům. Tam mají Spojené státy nesmírný náskok. A ten vznikl proto, že umí využít výhody, které jim dává informační a komunikační technologie. Vezměte si, že v investicích do IT jsme na předních místech v EU. Problém je ale v tom, že v konkurenceschopnosti jsme propadli o deset míst. A to nejde dohromady, být na špičce v jednom a na chvostu ve druhém žebříčku. To znamená, že jsme nedovedli přetavit ty obří investice do IT v konkurenční výhodu. A to je chyba, která padá i na IT firmy a také na Microsoft. Není to náhodou proto, že nejprve se musela vybudovat drahá infrastruktura a teď se to zlomí a konkurenceschopnost poroste? Já tomu věřím. Myslíte si, že ICT jsou lékem na všechno a jediná cesta do budoucnosti?

Ne. To vůbec ne. ICT je jenom nástroj, nikoliv cíl. Důležité je vytvářet příznivé zákony pro podnikání a dobře zaplatit učitele, protože učit v Česku je drahý koníček.

Budete tedy spíše premiérovi nastiňovat vize, než dávat konkrétní příklady?

Určitě vize. Díky svému postavení ve firmě mám nadnárodní pohled, tak mohu přispět příklady z ostatních států. Například v Estonsku dělá Microsoft projekt s vládou na rychlý internet, v Maďarsku zase podporujeme program vybavovaní učitelů výpočetní technikou a projekt Home PC, kdy Maďaři mohli dostat do domácnosti počítač prakticky zdarma. V Rumunsku programátoři neplatí daně. Stačí, když vymyslí program, jehož se prodá za více než 15 tisíc dolarů. Samozřejmě, že neexistuje země, která by všechno dělala dobře, ale z různých zemí se dají vybrat dobré příklady.

Nebylo by to příliš drahé, kdybychom měli dělat všechno, co jste právě zmínil? Nebylo by to tak drahé, jak to vypadá. Před pěti lety jsme v Microsoftu spočítali, kolik by český rozpočet stála podpora Home PC, při odpuštění daní. A je to malé promile státního rozpočtu. Počítače dnes stojí 600 dolarů a může se jich prodat tak půl milionu. Takže to není žádná velká částka, navíc je to investice do budoucna, výhodnější než sociální dávky v zemědělských oblastech. Je užitečnější lidi ze zemědělských oblastí rekvalifikovat a převést je do oblasti služeb. Chcete říct, že nejlepší je ze všech udělat programátory? To zase ne, ale vyškolit je za pomoci IT třeba na administrativní nebo účetní síly, které budou potřeba. To pak do země přiláká další investory. Nedopadne to s takovými lidmi stejně jako se zaměstnanci ve Flextronicsu, kde uzavřeli provoz a továrnu přesunuli? V principu přece není příliš veliký rozdíl mezi obsluhou call centra a dělníkem v továrně. Ani jeden z nich nevytváří žádnou přidanou hodnotu. V principu není, ale právě call centra jsou trochu zvláštní obor. V Česku máme výhodu, že jsme multilinguální a kromě angličtiny řada lidí zvládá němčinu, ruštinu nebo francouzštinu. Právě to můžeme v rámci Evropy všem nabídnout, ruku v ruce s tím přijdou další investice. Třeba Indie už lákat investory do call center nemůže. Dokonce tam svá call centra zavírají americké firmy, protože někteří zákazníci nerozumějí angličtině s indickým přízvukem. Nicméně dlouhodobě samozřejmě EU nemůže soutěžit s Asií ve výrobních objemech a v ceně. Vždyť jenom v našem oboru chrlí univerzity v Číně a Indii půl milionu softwarových inženýrů ročně. Proto se musíme prosazovat kvalitou a přidanou hodnotou. Zkuste uvést konkrétní příklad. Třeba marketing. V propagaci naší země máme zoufalé nedostatky. Zahraniční turisté jsou při návštěvě Česka překvapení, že existuje Český Krumlov nebo jižní Morava. Všichni znají pouze Prahu. Když jsme mluvili o přesouvání investic, plánujete postavit laboratoř v Česku? Ne. My děláme programy, které pak využívají další firmy k podnikání. Na každý dolar, který vydělá česká pobočka Microsoftu, připadá dalších sedm dolarů, které vydělají české partnerské firmy. Také proto nemá smysl otevírat laboratoř pro pět set nebo tisíc zaměstnanců, když takto nepřímo živíme padesát tisíc lidí. Máme tady jen tým dvaceti expertů, kteří dělají technickou podporu pro okolní výrazně větším množstvím nepočítáme. Už jen proto, že Bill Gates (zakladatel Microsoftu, pozn. red.) se domnívá, že vývojáři mají být pohromadě. Pokud se vrátíme zpátky k informačním a komunikačním technologiím (ICT): kdo si bude všechny ty programy a hardware kupovat, když všichni budou vyrábět programy? Programy i hardware jsou potřeba. Jen si vezměte auto nebo ledničku, to je v podstatě počítač. Problém je spíš v tom, že vývoj ICT roste exponenciálně, ale lidé dokáží využívat jeho výhody pouze lineárně. Počítače totiž používá stále méně technicky zdatných lidí, proto musí být pořád jednodušší. Tak to je pro IT firmy docela oříšek. Musí připravit lepší a výkonnější počítače a programy, ale zároveň je musí co nejvíc zjednodušit. To jde proti sobě, ne? Ne tak docela. Pro začátek by stačilo, aby změnily přístup k uživatelům. Jak změnily? Když dnes přijde zákazník do obchodu, tak se nedozví: tohle je počítač, kde můžeš jenom psát. Tady to je stroj na upravování fotek a tady na tom si můžeš hrát i s videem. Obyčejný zákazník prostě nerozumí cedulkám, jak veliký má ten počítač disk a jaký je tam procesor. Ani prodavač mu nedokáže poradit, protože nemá čas. Co jiného než lepší cedulky byste doporučil? Musí se prostě najít něco, co lidi k IT přitáhne. Třeba moji ženu přivedl k internetu bulvární tisk. V N ěmecku, kde bydlíme, nejsou české bulvární časopisy k sehnání. Tak přišla na to, že jsou na internetu, pak objevila internetové obchody, internetové rádio i televizi. A dnes je na internetu jako doma. A tohle zatím technologické firmy neumí ani se nesnaží. A není to jenom ICT průmysl. To se týká třeba televizí, DVD přehrávačů, praček a podobně. Prostě nedokážeme využívat veškerý potenciál, který nám výrobky nabízí. Nenahradí časem všechny ty počítače lidský potenciál? Naopak. Čím více používáme informačních technologií, tím víc je potřeba lidský mozek. Počítače skladují informace, dokáží je zpracovat, ale potřebujeme vždycky člověka, aby si z těch informací vybral a rozhodl se. Protože lidský mozek je nejlepší mozek na světě. JAN MÜHLFEIT**

(*1962) vystudoval fakultu elektrotechniky na ČVUT. V Microsoftu je od roku 1993. Předtím pracoval v české firmě Software602. V únoru 1998 byl jmenován generálním ředitelem Microsoft Česká republika a Slovensko. Za dobu jeho působení obdržela česká pobočka i on osobně mnoho ocenění. Krátce před jmenováním do funkce regionálního ředitele pro východní Evropu v květnu 2000 získal cenu „Nejlepší manažer České republiky za rok 1999“. V červenci 2002 postoupil do funkce viceprezidenta pro region EMEA, což je jeden stupeň pod vrcholovým managementem. Je ženatý, má jednu dceru a ve volném čase se věnuje převážně rodině a sportu (zejména tenisu). Žije a pracuje v německém Mnichově.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče