Stát dorovná, co sebral

23. února 2011, 12:36 - Zoltán Sidó
23. února 2011, 12:36

Maďary překvapily únorové výplatní pásky. Nová jednotná daň platí od ledna

Jednotná šestnáctiprocentní daň z příjmu bude pro každého občana výhodná. Takto vloni opakovaně ujišťoval obyvatele své země maďarský premiér Viktor Orbán. Jenže co se stalo. Když zaměstnanci dostali tento měsíc první výplatní pásku s novou daní, statisíce z nich zjistily, že mají po zdanění méně než vloni.
A to je vážný problém. Ač jich má Orbánova vláda řadu, například deficit státního rozpočtu, snížení mzdy je tím, co nadzvedne opravdu každého. Navíc se prokázalo, nač ekonomové upozorňovali už dříve: chybné nastavení nového daňového systému. Ten je sice přitažlivý pro lidi s nadprůměrnými platy a pro rodiny s více dětmi, ale vysloveně nepřátelský k bezdětným a k lidem s průměrným výdělkem. Nižší příjem mají konkrétně ti, kteří nemají děti a také všichni, kdo vydělávají měsíčně méně než 290 tisíc forintů (přes 26 tisíc korun).

Chybný výpočet

Když vycházíme z toho že loňská průměrná mzda byla necelých 200 tisíc forintů (cca 18 tisíc korun), je evidentní, kolik lidí se při pohledu na výplatní pásku naštvalo. Bezdětný člověk dostal vloni na ruku 138 tisíc forintů. S novou daní však jen 133 500. Orbánova vláda postupně vycítila, že se „trochu sekla“. Narychlo proto vyčlení 22 miliard forintů (téměř dvě miliardy korun), aby kompenzovala snížení mzdy lidem ve veřejném sektoru. Ze 700 tisíc státních úředníků jich dostalo kompenzaci téměř 264 tisíc, což jen dokazuje, jak špatně byl systém nastaven. Nespokojených je však mnohem víc. Jednotná šestnáctiprocentní daň se negativně podepsala i na platech v soukromé sféře. Podle ekonomického deníku Napi Gazdaság se v privátních firmách snížily téměř milionu zaměstnanců, tedy skoro čtvrtině výdělečně činných osob. Zatím jde jen o odhad, přesný počet postižených bude zřejmě znám až po odevzdání daňových přiznání za letošní rok. Je však jisté, že jich bude opravdu hodně. V Maďarsku žije více než milion bezdětných manželských párů nebo těch s odrostlými, výdělečně činnými dětmi, na něž se už daňový bonus nevztahuje. Navíc, skoro 90 procent zaměstnanců má nižší plat než zmíněných 290 tisíc forintů.

Mzdové komando

Takže státní zaměstnanci sice dostanou kompenzaci, ale co bude s platy v soukromé sféře? Žádný problém, aspoň podle vlády. Vytvořila akční skupinu, která má kontrolovat, jestli se i u soukromníků lidem dostává kompenzace. Není divu, že si tato narychlo ustavená skupina už v médiích vysloužila přezdívku „mzdové komando“.
Maďarský svaz zaměstnavatelů opatření kritizuje a argumentuje tím, že povinné navýšení platů nemá žádnou oporu v zákonech. I když se zaměstnavatelé s odbory shodli na čtyř- až šestiprocentním zvýšení mezd pro letošní rok, bylo to pouze v úrovni doporučení. „Už ze slova doporučení je evidentní, že to není povinné. Kdyby si vláda chtěla vynutit centrální zvýšení platů, tak se vrátí časy z konce socialismu,“ vysvětluje Ferenc Dávid, tajemník celostátního svazu zaměstnavatelů (MOSZ). Vláda má přesto určité páky. Poslanec vládní strany Fidesz, Antal Rogán, který má řídit zmíněnou akční skupinu, například navrhuje: Ty firmy, které neposlechnou vládní direktivu, by neměly dostat státní zakázky nebo dotace.
Péter Szijjártó, mluvčí Viktora Orbána, se v maďarské televizi nechal slyšet, že „vláda za každou cenu vybojuje platnost tohoto závazku“. Dodnes však není jasné, jaké nástroje bude mít akční skupina k dispozici. Tedy kromě jednoho jediného. Od 21. února existuje bezplatné telefonní číslo, na kterém lze anonymně nahlásit, jestli v dané firmě kompenzují platy nebo ne.

Maďaři už to znají

Antal Rogál chce se svou skupinou nejprve kontrolovat státní sféru, po ní samosprávu a teprve pak soukromý sektor. Během minulého týdne už však mírně poopravil původní prohlášení. Kontrolovat se bude hlavně to, jestli firmy zvýšily výplatu u minimálních mezd. Ty se od ledna zvedly o 6,1 procenta na 78 tisíc forintů (cca 7020 korun). Odbory se ke kontrolám staví značně skepticky. Podle nich budou komanda k ničemu a celá záležitost se měla řešit dřív. Kabinet měl koordinovat své kroky se zaměstnavateli už při vypracování nového daňového systému. Odborový svaz Liga se domnívá, že akční skupina těžko přinutí nadnárodní společnosti, aby kvůli nešikovně nastaveným daním zvýšily mzdy. Koncerny totiž ještě nezapomněly na nedávno zavedené krizové extradaně pro bankovní, energetický a telekomunikační sektor, které mají platit minimálně do roku 2013. Menší a středně velké maďarské firmy taktak přežily krizi. Se zvyšováním mezd teď jistě pospíchat nebudou. Mzdové komando nicméně čeká na anonymní telefonáty a připravuje první výjezdy. Ale Maďaři vědí své: za dřívější socialistické vlády se podobně kontroloval maloobchod, jestli po snížení DPH skutečně zlevnil o přesně vypočtenou částku. Bylo to zbytečné a protiprávní.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče