Stát dává miliardy na IT neúčelně

13. dubna 2011, 13:30 - Profit, TZ
13. dubna 2011, 13:30

Podle znaleckého ústavu APOGEO Esteem „vyletí oknem“ bez užitku až 30 procent státních výdajů na IT. Viníkem plýtvání jsou nejčastěji chybně zpracované zadávací projekty a špatně sepsané smlouvy, které dávají prostor různým dodatkům.

Foto: Profimedia.cz

Zakázky z oblasti informačních a telekomunikačních technologií (ICT) jsou ve státní a soukromé sféře zbytečně předražené. Zhruba 30 až 35 procent vynaložených finančních prostředků je vynakládáno naprosto neúčelně: přinášejí nulový nebo jen zanedbatelný efekt. „Viníkem je nejčastěji nedostatečná analýza projektů (25 %) vedoucí k jejich prodražování. Hned v závěsu je chybné zadání projektu (18 %), které poptává neadekvátní řešení,“ říká soudní znalec v oblasti informačních technologií Ivan Janoušek ze znaleckého ústavu APOGEO Esteem. Uvedené závěry vyplývají z analýzy ICT projektů za poslední tři roky, které realizoval tým soudních znalců a IT expertů poradenské společnosti APOGEO Group (jejíž součástí je i znalecký ústav APOGEO Esteem).

Proč firmy vynakládají neúčelně prostředky na IT

Úředníci se bojí obvinění z korupce

Státní a rozpočtové organizace zbytečně prodražují IT zakázky poptávkou nepotřebných služeb či nevhodných informačních systémů. „Důvodem vůbec nemusí být korupce, nýbrž alibismus úředníků a jejich snaha být za každou cenu krytý. Poptávané řešení proto raději předimenzují nebo z neznalosti zvolí nevhodnou strategii. Důsledkem jsou předražené projekty, které mnohdy ani neplní svou očekávanou funkci či jsou v době dokončení již zastaralé,“ říká Janoušek.

Další „černou dírou“ na peníze jsou špatně sepsané smlouvy, které dávají zbytečný prostor různým dodatkům prodražujícím celý projekt: „Opět to nemusí být důsledek korupce, ale chybně koncipované smlouvy. Ty totiž sepisují většinou právníci, kteří nejsou odborníci na IT. Dodavatelé pak mohou ze státu ‚tahat‘ peníze kvůli nejasným formulacím ve smlouvě,“ vysvětluje Ivan Janoušek.

Proč je vyplýtváno až 35 % prostředků do IT?

• Nedostatečné analýzy projektu, které neřeší problém.

• Špatně formulované smlouvy, které dvojznačně specifikují předmět smlouvy a obsahují nesoulad mezi odbornou a právní stránkou smlouvy.

• Chybné zadání projektu neodpovídá skutečným potřebám a dává prostor pro různou interpretaci požadavků.

Firmy tratí hlavně na špatných analýzách a očekáváních

Soukromý sektor je sice schopen si své investice lépe ohlídat, ale i tam dochází často k mrhání. „Viníkem prodražení je nejčastěji podcenění strategie a důsledné analýzy projektu. Klienti se mnohdy při revizi smluv diví, k čemu se vlastně zavázali a co ze smlouvy, kterou navrhl dodavatel, vlastně vyplývá,“ dodává Ivan Janoušek. Mnoho manažerů navíc podléhá klamu, že nový informační systém jim vyřeší špatný systém řízení firmy. „Předpoklad, že zavedení světového informačního systému přinese do firmy samozřejmě i světový systém řízení, je naprosto mylný,“ varuje Janoušek.

Zájem o znalecké posudky každoročně stoupá o 28 procent

Tlak na úspory v soukromé a státní sféře způsobuje, že řada manažerů zodpovědných za IT se dostává pod obrovský tlak. Zodpovídají totiž za investice v řádech milionů korun do mnohdy velmi abstraktních nehmatatelných projektů. „Manažeři se oprávněně obávají toho, že pokud projekt neuspěje, mohou být obviněni z nedbalosti, či dokonce z korupce,“ upozorňuje Ivan Janoušek.

Jak pracují soudní znalci:

• Náležitosti znaleckého posudku upravuje Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ČR.

• V praxi to znamená, že znalec v posudku musí uvést souhrn skutečností, které ho vedly k závěrům v posudku uveřejněných.

• Lze tak zjistit, na základě jakých dat a skutečností byl posudek zpracováván.

• Znalec je také povinen písemný posudek na požádání státního orgánu osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit.

• Posudek zajišťuje zadavateli nezávislost zpracování, neboť soudní znalec není v přímé vazbě na realizátora konečné zakázky (což znemožňuje přímé korupční jednání).

• V neposlední řadě je znalec schopen nabídnout právní i odbornou expertizu.

Na soudní znalce se proto obracejí stále častěji soukromé i státní firmy s žádostí o odborné zhodnocení zadání projektů. „Chtějí si ověřit, zda jsou projekty dobře zpracované a není-li někde nějaké slabé místo. Fungujeme jako nezávislý arbitr, který nabízí objektivní zhodnocení situace,“ říká soudní znalec Ivan Janou&scaro
n;ek.

Společnost APOGEO Group zaznamenává v posledních třech letech meziročně 28procentní nárůst poptávky o služby soudních znalců. Firma z důvodu rostoucí poptávky založila i specializovanou divizi APOGEO Esteem, která se zaměřuje výhradně na znalecké a expertní služby v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Znalec v posudku totiž musí uvést souhrn skutečností, které ho vedly k uveřejněným závěrům. Lze tak zpětně zjistit, na základě jakých dat a skutečností byl posudek zpracováván. „Pokud by projekt skončil neúspěchem, může analýza soudního znalce jasně pomoci najít důvod fiaska. Minimálně tak lze podstatně snížit pravděpodobnost obvinění z korupčního jednání,“ uzavírá Ivan Janoušek, soudní znalec společnosti APOGEO Esteem.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče