Stát by měl firmám zajistit zakázky

30. dubna 2009, 00:00 - Martina Martinovičová
30. dubna 2009, 00:00

Sehnat zakázky, to je to, co v současné době firmy zajímá primárně. I vývoj kurzu koruny musel ustoupit až na druhé místo. Namísto snižování daní, šrotovného a delší podpory v nezaměstnanosti by měl stát zajistit podnikatelům zakázky, tvrdí bývalý premiér Miloš Zeman.

Miroslav Kalousek, Miloš Zeman, Milan Zelený

Autor: Jakub Stadler

S otevřenou kritikou protikrizových návrhů obou nejsilnějších politických stran vystoupil minulý týden bývalý český premiér Miloš Zeman. Na finančním fóru Zlatá koruna věnovanému dopadům globální krize prohlásil, že návrhy ODS i ČSSD jen zbytečně zvyšují schodek státního rozpočtu. Zeman odmítá jak šrotovné, tak třeba prodloužení délky státní podpory v nezaměstnanosti, které navrhuje ČSSD. „Lidé potřebují práci, nikoliv prodloužení doby trvání podpory.“

Rovněž snižování daní nepovažuje za příliš vhodný nástroj v boji s recesí. Namísto toho by prý stát měl raději podnikatelům zajistit zakázky „Podnikatelé potřebují primárně zakázky, a nikoliv nízké daně. Pokud podnikatelé nebudou mít zakázky, nebudou mít zisk, a stát nebude mít výnos z daní,“ říká Zeman.

Podle jeho slov by stát měl nyní financovat či spolufinancovat velké zakázky. „Užitečných projektů, které by mohli podnikatelé jako zakázky získat, je přitom řada,“ dodává. Jako příklad uvedl investice do čističek odpadních vod, dopravní infrastruktury nebo IT.

Za lék proti krizi považuje dlouhodobé investice do budoucnosti. „Budoucnost je potřeba budovat, nikoliv projídat. Jsem pro, aby se v krizi budovalo. Jsem pro restrikce rozpočtových výdajů, pokud ovšem budou mít podobu přesunu provozních výdajů k výdajům investičním,“ prohlašuje Zeman. Bývalý premiér jednoznačně doporučuje podporu nikoliv spotřeby, nýbrž investic. Podpora strany nabídky je přitom podstatou většiny protikrizových návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV). Délku trvání recese v české ekonomice přitom na rozdíl od poměrně optimistických prognóz analytiků odhaduje na čtyři až pět let.

Zakázky, až pak koruna

To, že prioritou číslo jedna jsou nyní zakázky, potvrzují i analytici. Exportéři ji dokonce staví nad ještě loňskou alfu a omegu svého podnikání, tedy kurz koruny. „Hlavním problémem českých vývozců a dovozců není nyní kurz koruny, přestože hodně kolísá, ale udržení si zakázek,“ potvrzuje hlavní ekonom Atlantik FT Petr Sklenář. „Změna v chování firem je z velké míry dána postupující recesí v zemích eurozóny, kdy nejistota ohledně udržení si obchodů roste. A trvá i přes silné výkyvy koruny,“ upozorňuje i Jan Poulík, ředitel útvaru obchodování pro klienty ČSOB.

„Výkyvy na trzích jsou nyní obrovské, a s tím samozřejmě stoupá potřeba se zajišťovat,“ říká Jiří Šimek, analytik Citco Finanční trhy. Současně i on ale doporučuje přihlédnout k riziku možné ztráty zakázky. „Pokud firma plánuje zajistit obchody, které budou za půl roku, tak je potřeba počítat s rizikem, že se tyto obchody v plánované výši vůbec nemusejí uskutečnit. Pak se může stát, že firma bude mít zajištěný kurz v určitém objemu, ale těchto prostředků bude potřeboval pouze část,“ říká Šimek.

Riziko tedy není jenom v tom, že firma nesežene zakázky, případně, že jí dohodnuté kontrakty nevyjdou, ale i v tom, že při zajištění koruny prodělá. To v případě, že si dohodne kurz pro budoucí obchod, ten nevyjde, a firma – pokud bude koruna zhodnocovat vůči euru, prodělá i na zajištění. „Odhad objemu budoucích devizových transakcí je pro firmy nyní mimořádně problematický, čímž roste riziko nekrytých pozic v devizových kontraktech, které byly plánovány jako zajišťovací,” upozorňuje Tomáš Vlk, analytik Patria Finance.

Mohou přijít i kostlivci

Kvůli dopadům hospodářské krize hrozí jak v letošním, tak i v příštím roce deficit státního rozpočtu až 180 miliard korun. „Mojí snahou bude schodek udržet pod 150 miliardami korun,“ prohlásil na finančním fóru ministr financí v demisi Miroslav Kalousek. To se ale podaří pouze v případě, že stát sníží výdaje v řádu desítek miliard korun. Podle Kalouska by podle standardních ekonomických modelů, s nimiž ministerstvo financí pracuje, mohlo příští rok hospodářství mírně povyrůst, o zhruba půl procenta. Letos by pak propad ekonomiky neměl přesáhnout dvě procenta. „Ale musím dodat nebo také ne, protože nevíme, jací kostlivci mohou vypadnout ze skříně,“ dodává Kalousek.

Jak pro letošní, tak příští rok očekává, že dluhová služba, tedy výše úroků, které stát musí zaplatit ze svého dluhu, dosáhne 50 miliard korun. Rovněž Česká národní banka podle posledního vyjádření guvernéra Zdeňka Tůmy z minulého týdne ve své nové prognóze očekává pokles české ekonomiky v letošním roce mezi jedním a dvěma procenty. Kalousek zároveň upozornil na to, že budou nutné úspory ve státních výdajích v řádu desítek miliard korun, což bude znamenat velmi nepopulární kroky. „Proto také budu pro příští rok, i když mám sociální cítění, navrhovat nulový růst platů ve státní správě,“ uvedl.

„Reforma veřejných rozpočtů bude tak jako tak, jde jen o to, zda budeme mít rozum a uděláme ji včas svým vlastním rozhodnutím a sociálně citlivou, nebo nás k tomu donutí průběh krize a sociální citlivost v ní nebude,“ říká Kalousek. Upozornil na to, že v budoucnu nás nutně čeká likvidace deficitu státního rozpočtu.

Hospodářskou situaci podle odstupujícího ministra mohou zhoršit i politická rozhodnutí, především ta, která by zvyšovala zadlužení státu a bezhlavě podporovala spotřebu. „Nikoho z nás neuživí vlastní spotřeba. Pro malou exportní ekonomiku to platí ještě více než pro velké ekonomiky. Protekcionismus to může zhoršit. Důsledky kultury života na dluh nelze řešit kulturou života na dluh.“ Boj proti krizi je podle Kalouska sice rozumné podpořit ze státního rozpočtu, ale s ohledem na náklady příštích období. „Pokud to přeženeme, dostaneme se do ještě hlubší krize,“ varuje.

Hledání pomyslného dna**

Kde má finanční krize své dno? „Na to v současné těžké době neexistuje jednoznačná odpověď,“ tvrdí Kalousek. Profesor newyorské Fordham University Milan Zelený uvádí, že krize je v určitém smyslu nevyhnutelná. „Krizi je potřeba pochopit a připravit se na ni.“ Podle jeho slov není rozumné s ní bojovat či její účinky příliš omezovat, protože tím se omezí i očistný proces ekonomiky, který ji provází. „Kapitalismus jako jediný je schopen obnovy, koloběhu,“ tvrdí.

Ředitel společnosti Coface Czech Radek Laštovička odhaduje pokles růstu světového hrubého domácího produktu v průměru nejméně o 4,5 procenta. Přitom v regionu střední a východní Evropy by měla ekonomika klesnout až o 5,9 procenta, propad 5,2 procenta mají zaznamenat rozvíjející se ekonomiky Asie a Latinské Ameriky, pokles o 4,5 procenta eurozóna a čtyřprocentní propad USA a Japonsko. Za pozitivní výjimky označil Laštovička Brazílii, Indii a Čínu, kde i přes pokles tempa by stále ekonomika měla v příštím roce růst pětiprocentním tempem, rovněž u afrických zemí vyjma producentů ropy pokles růstu HDP zatím nečeká.

Podle aktuální zprávy Mezinárodního měnového fondu (MMF) s názvem Globální ekonomický výhled zaznamená česká ekonomika v letošním roce hluboký propad, neboť její hrubý domácí produkt klesne o 3,5 procenta. MMF ještě nedávno předpovídal, že bude pokles české ekonomiky činit jen asi 1,3 procenta. Slovensku pak předurčil na letošní rok propad HDP o 2,1 procenta, už na příští rok ale počítá s růstem 1,
9 procenta. Česká ekonomika se příští rok dočká růstu jen kolem 0,1 procenta. Podle nových prognóz Mezinárodního měnového fondu není v regionu střední a východní Evropy jediná země, která by letos recesi unikla.

Zdaleka nejhůře na tom budou podle fondu pobaltské země, kde bude propad ekonomiky činit minimálně deset procent. Právě tyto země nejvíce doplatily na to, že firmy a občané hojně využívali úvěrů v cizích měnách.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče