Stáří – drahý koníček

16. prosince 2011, 16:06 - ing. Marcela Alföldi Šperkerová
16. prosince 2011, 16:06

Od roku 2013 budou i dlouhodobí pacienti platit namísto stovky denně 330 korun plus příspěvek na péči

Až šestatřicet tisíc lidí bude muset v roce 2013 opustit nemocnice. Jde o dlouhodobě nemocné, kteří pobývají v léčebnách a na dalších nemocničních lůžkách. A s tím přijdou i o dosavadní zásadní výhodu, kdy je dlouhý pobyt ve špitále přijde jen na stovku denně. Ti, o něž se nepostarají rodinní příslušníci, přejdou do stejného režimu jaký je v seniorských domovech a ostatních pobytových zařízeních sociální péče, kdy za stravu a hotelové služby odevzdávají téměř celý svůj důchod. Další náklady hradí z příspěvku na péči (viz Drazí pacienti).
Ještě před koncem letošního roku by měl totiž schvalováním kabinetu projít věcný záměr zákona, který upravuje dlouhodobou zdravotně-sociální péči. V polovině prosince jej posoudí legislativní rada vlády, paragrafované znění normy má být připraveno do května roku 2012. V platnost by měla vstoupit počátkem třináctkového roku.

Čtyřikrát více seniorů

Koncept navazuje na již chválený zákon o zdravotních službách, který péči rozděluje do třech kategorií: na akutní, následnou a dlouhodobou. Posledně jmenovanou definuje slovy: „(…) je poskytována pacientovi, jehož zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje; v rámci této lůžkové péče může být poskytována též intenzivní ošetřovatelská péče pacientům s poruchou základních životních funkcí.“
Jedná se tedy o třetí fázi zdravotních služeb, kdy už není možné ani zákroky moderní medicíny, ani intenzivní rehabilitací navrátit pacientům plně jejich funkční schopnosti. Tito klienti pak potřebují systematickou, zejména ošetřovatelskou starostlivost. „Do této kategorie ale nepatří lidé, jejichž pobyt v nemocnici je sice dlouhodobý, ale je převážně zdravotní s minimální sociální komponentou, například dlouhodobá intenzivní péče. Stejně jako převážně sociální péče s minimálními zdravotními prvky, jako je tomu u podpory fyzicky hendikepovaných ale jinak zdravých mladých lidí,“ upřesňuje předkládací zpráva k záměru nového zákona. Podle výpočtů pracovní skupiny, která se na tvorbě nového konceptu propojení zdravotního a sociálního systému podílí, již dnes dlouhodobou podporu potřebuje 170 tisíc lidí. Jejich množství ale bude kvůli stárnutí lidí rychle růst. Za necelých čtyřicet let se má zečtyřnásobit počet lidí starších osmdesáti let. Jejich podíl na celkovém obyvatelstvu Česka stoupne na třináct procent. Výdaje na tento typ služeb se mají za stejnou dobu téměř zdvojnásobit. Pro srovnání náklady na akutní péči by měly růst jen o necelých šestnáct procent. Nyní se na dlouhodobou péči vydává třicet miliard korun. Do této sumy se ovšem nepočítá až dvě stě tisíc neformálních „pracovních“ úvazků lidí, kteří často zanechávají své práce a bez honoráře pečují o postižené blízké.

Více terénních služeb

V pobytových zařízeních sociálních služeb nyní žije zhruba šedesát tisíc lidí, z nichž zhruba polovina změní status na klienta pobytové dlouhodobé péče. K nim dle odhadů přibude šestadvacet dosavadních pacientů eldéenek a dalších typů nemocnic či odborných léčebných ústavů. Ti všichni si budou v ústavech přispívat na stravu a pobyt ve výši 330 korun na den, pečovatelské služby budou hradit z příspěvku na péči, který například ve stupni závislosti tři z celkem čtyřbodové stupnice dosahuje osmi tisíc korun měsíčně.
Dosavadní kapacita je však nedostatečná, část nemocnic by se tedy měla přeměnit na tento typ poskytovatelů. „Musíme se připravit na problém budoucnosti – stárnutí a vytvořit rezervu na dlouhodobou péči. Zdaleka ne všechna akutní lůžka jsou ale přeměnitelná na následnou a dlouhodobou péči. V některých regionech je jich již nyní dostatek, jinde by zase společenské investice do přeměny byly příliš vysoké,“ upozorňuje Pavel Frňka z České průmyslové zdravotní pojišťovny. Podle odhadů by mělo vzniknout asi osm tisíc postelí dlouhodobé péče. Zbylých deset tisíc pacientů se dle odhadů autorů normy přesune do domácí péče. Aby změna nebyla překotná, již několik měsíců probíhá pilotní projekt ve třech regionech – v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji a na Praze 8. Cílem je koordinovat všechny zdravotní a sociální služby v regionu, aby na sebe plynule navazovaly a byly nastaveny dle potřeb klientů a regionů. „V praxi to bude znamenat posílení domácí zdravotní péče, pečovatelské služby, osobní asistence a dalších služeb, které budou moci obsloužit klienta v jeho domácím prostředí. Pokud se stav klienta zhorší, je třeba zajistit pro něj pobytové služby, aby klient zbytečně nebloudil po systému. Nyní je totiž při zhoršení zdravotního stavu přivezen na akutní lůžko, kde někdy čeká na přijetí do následné péče řadu dní. Poté nastane problém, kam s ním, neboť nejsou rozvinuté terénní, ambulantní zdravotní a sociální služby v regionu,“ vysvětluje koordinátorka projektu Monika Válková z ministerstva práce a sociálních věcí. Po uvedených přesunech pacientů sice zdravotní pojišťovny ušetří zhruba pět miliard korun v nemocnicích, ale na druhou stranu budou přinuceny aktivněji hradit zdravotní péči poskytovanou ať už v nově vzniklých pobytových institucích tak i v ambulantní sféře. Ve finále by dle modelových propočtů měly na tyto služby vydávat celkem čtyři až pět miliard.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče