Stanislav Huml: Česká policie je stále zkostnatělá

29. července 2010, 14:05 - Martin Šnýdr
29. července 2010, 14:05

Málokdo v Česku rozumí dopravě lépe než dopravní expert a bývalý několikaletý ředitel dopravní policie Středočeského kraje Stanislav Huml. Podle něj jsou v žalostném stavu nejen české autoškoly, ale také policie.

Autor: Jakub Stadler

„Lidé na vysokých místech si mezi sebou rozdávají milionové odměny, zatímco na mladé policisty, kteří často nasazují život, se zapomíná,“ říká Stanislav Huml, čerstvý poslanec za Věci veřejné.

Pane poslanče, už vám byly započítány nějaké trestné body?

Zatím nemám žádné.

Jste zodpovědný řidič?

Já už jsem ve věku, kdy se pouze kochám krajinou. Rychle nejezdím.

Podle posledních statistik Policejního prezidia se zdá, že i bodový systém přispěl ke snížení celkového počtu nehod. Za první pololetí roku 2010 zemřelo na silnicích 294 lidí, nejméně za posledních 20 let. Toto číslo ale výrazně narušil měsíc červenec. Policisté od začátku prázdnin zaznamenali 97 mrtvých. Jak si vysvětlujete tento nárůst?

Jsou to především jednotlivosti. Velkou roli sehrálo počasí, které bylo extrémní. Navíc jsme měli hned na začátku měsíce čtyři dny volna. Spousta lidí odjížděla na prodloužený víkend. To se silnice opravdu otřásaly. Ale obecně je v létě nehod víc, protože vyjíždějí i sváteční řidiči, kteří normálně sedí doma. Po sečtení z toho pak vyjde tento malér.

Co dělat v případě, kdy na řidiče padá unáva, cítí malátnost nebo upadá do mikrospánku?

Radit lidem, kteří jezdí pouze v létě je velmi těžké, protože oni sami nechtějí nic slyšet. Obecné pravidlo, které platí, je hodně pít. Nesmí se zapomínat také na profesionální předpis, který říká, že maximální doba jízdy vkuse jsou čtyři hodiny. Doporučuji si jednou za čtyři hodiny dát dvacetiminutovou pauzu, protáhnout se a teprve pak v jízdě pokračovat.

Zajímavé také je, že letos na silnici zemřelo více motorkářů a řidičů nákladních aut než v minulých letech.

Už dlouhodobě sledujeme nárůst počtu motorkářů a také nárůst jejich smrtelných úrazů. Motorkáři se vždy zapisovali do statistiky nehodovosti. Za tímto problémem stojí mimo jiné i autoškoly. České autoškoly nestojí za nic. Takový pokles kvality, který právě teď zažívají autoškoly, je až alarmující. Případ libereckých komisařů, kteří udělili řidičské oprávnění za jeden a půlminutové kroužení je toho důkazem.

Jaká opatření by vedla ke zkvalitnění autoškol?

V tomto případě selhává kontrolní funkce státu, zejména v hierarchii podřízenosti a nadřízenosti úřadů. Pověřená obec by měla být podrobována častější kontrole z úrovně krajských úřadů. Nikdo nekontroluje komisaře a průběh zkoušek. Nikdo nehlídá spisy. A když nad sebou nemáte delší dobu bič, tak děláte vše tak, jak vám to vyhovuje.

Znamená to, že komisaři autoškol si dělají, co chtějí?

Ano. Když vám za pět let nepřijde jediná kontrola, tak zvlčíte.

ČESKÉ SILNICE JSOU NÁROČNĚJŠÍ NA POZORNOST Stal jste se předsedou nově vznikající meziresortní komise, která spadá pod ministerstvo vnitra a ministerstvo dopravy. Jaké jsou její hlavní priority?

Máme na starosti vše, co se mezi těmito ministerstvy prolíná. Ministerstvo dopravy má na starosti bezpečnost silničního provozu, kvalitu silnic a s tím spojenou legislativu. Ministerstvo vnitra pak pomocí úřadů tyto věci uvádí do života, například má v gesci zkušební komisaře, projednávání přestupků, pověřené obce autoškolami a podobně. Komise bude dávat návrhy a podněty, co by se mělo zlepšit a proč jsou problémy tam, kde jsou.

Už máte na stole nějaké konkrétní návrhy na změny?

Ještě je brzo. Teprve začínáme. Nejprve je potřeba komisi zformovat a naplnit ji personálně. Máme představu zhruba deseti, maximálně patnácti lidí. Chceme malý kolektiv, který bude hodně dělný, žádné filozofování. V plánu je kultivace bodového systému. Stále je pár věcí, které chceme zlepšit.

Například? |STANISLAV HUML (54)|
|Narodil se 30. července 1955 v Odolené Vodě. Mnoho let řídil dopravní policii ve Středočeském kraji a později při zaměstnání vystudoval práva na Policejní akademii. V roce 2006 od policie odešel a dodnes poskytuje odborné poradenství jako dopravní expert. V nedávných volbách byl zvolen poslancem za Věci veřejné ve Středočeském kraji. Ve sněmovně je místopředsedou Hospodářského výboru a členem výboru pro obranu a bezpečnost. Je ženatý, má pět dětí.|
Osmdesát procent elektronicky zjištěných přestupků jde do koše. To jsou frajeři, kteří vědí, jak se mají na silnicích „chovat“. Zbylých dvacet procent jsou slušní lidé, kteří to odskáčou a pokutu zaplatí. Když se elektronické systémy dají na správná místa, do správných lokalit, tak umějí být velmi nápomocné a dopravu dokáží usměrnit. Podpoříte návrh pravidelného přezkušování řidičů?

Do jisté míry je to relevantní návrh. Za dobu, co řídím, se pravidla silničního provozu měnila opravdu mnohokrát a jisté osvěžení by řidičům prospělo. V tuto chvíli ale pro mě není tento návrh prioritní. Důležité je naopak vzdělávání dětí ve školách a začínajících řidičů. Na tyto aktivity ale v Česku nejsou žádné peníze.

Když nejsou peníze, jakou konkrétní cestou pak chcete snížit počet dopravních nehod a zlepšit nekvalitní výuku českých autoškol? Mým úkolem je ty peníze najít a použít na účinnou prevenci. Úkol to nebude jednoduchý. Ta prevence bude mít jakou podobu? Chceme jít cestou kampaní a projektů. Stejně tak jako celá EU, i my se snažíme snížit počet dopravních nehod a ukazuje se, že kampaně opravdu fungují a pomáhají nehodovost snižovat. Předpokládám, že navážete na kampaň „Nemyslíš, zaplatíš!“. Ano. Tato kampaň byla dostatečně tvrdá, ale málo viditelná. Opětovným problémem jsou peníze. Soukromé subjekty kampaň chápou jakou klasickou reklamu. Zaplatíš-li, odvysíláme. Nezaplatíš-li, neodvysíláme. Jakou měrou k černým statistikám přispívá stav českých silnic a dálnic? Jistá míra je, ale procentuálně si netroufnu říct. České silnice jsou pro řidiče daleko náročnější na pozornost. Rychleji řidiče unaví. V některých místech jsou velmi nepředvídatelné a únava vzniká v důsledku malých jednoduchých problémů. Například nemáme patníky, odrazky, bílé čáry nebo svislé dopravní značení, které by řidiče varovalo a upozornilo na problém. České silnice jsou děravé, zatáčky prudké. Nakonec se ale vina většinou svalí na řidiče, protože se řekne, že nepřizpůsobil rychlost vozidla stavu a povrchu vozovky. Nedávno jste řekl, že české silnice jsou přeznačkované. Bude s tím vaše meziresortní komise něco dělat?

Jsem přesvědčen, že dobrým a správně umístěným značením by se dala snížit nehodovost až o celých dvacet procent. Pamatuji dobu, kdy byli komisaři, kteří měli certifikát a právo upozorňovat na závady a vyžadovat, aby byly odstraněny. Nyní musíme vymyslet mechanismus, který jasně řekne, kdo bude oprávněn kontrolovat chyby dopravního značení a kdo bude povinen tyto chyby odstraňovat. Policie v tuto chvíli může upozornit na komunikační závadu, ale tento systém je evidentně podle stavu silnic nefunkční. Proto chci policii posílit o další autoritu.

Kdo bude onou autoritou?

Nechci říkat dobrovolníci, protože to vyzní špatně, ale lidé, kteří se na silnicích pohybují. Lidé, kteří by tuto práci dělali rádi. Problém by pak poslali dál.

To znamená, že i běžný řidič bude moci upozornit třeba na špatně umístěnou značku? Určitě ne. To by mi denně přišlo tisíce upozornění. Spíš to budou vytipovaní lidé, kteří mají co dělat s dopravou. PLAT NĚMECKÉHO POLICISTY JE NESROVNATELNÝ S ČESKÝM

Jak vypadá dopravní systém ve východní Evropě? Mají co dohánět? Bulharsko je na tom hodně špatně, tam jsou silnice děravější než u nás. Když ale překročíte hranici Rumunska, tak jste v Evropě. Tamní silnice jsou ve velmi dobrém stavu, často potaženy novými asfaltovými povrchy. V Maďarsku je to stejné jako u nás. Když jste tyto země projížděl, cítil jste se bezpečně?

Cestoval jsem po rumunských horách a tam mi žádné nebezpečí nehrozilo. Možná tomu nebudete věřit, ale v těchto zemích policie funguje mnohdy lépe než u nás.

I co se korupce týče?

To ne. Na východě je to velmi špatné, ale na západ od nás, v Německu, tam korupce téměř neexistuje.

Tak proč ji nemůžeme vymýtit i my?

Nemůžete srovnávat nesrovnatelné. Opět v tom hrají roli peníze a především prestiž profese. Plat německého policisty je nesrovnatelný s českým. Tamní policisté mají navíc u lidí velkou autoritu a nehlídkují na každém rohu. V Německu je policie postavena na prevenci, mají tam velmi přísné tresty a také funguje tvrdý bodový systém.

Politika Věcí veřejných je především politika protikorupční, i proto přicházíte s návrhem volného výběru kombinace čísel a písmen na registrační značce. Jak bude toto opatření fungovat v praxi?

Zatím máme dvě alternativy. První možností je, že se budou atraktivní kombinace dražit přes internet.

Jakou cenu podle vás bude mít taková atraktivní značka? To je těžké odhadovat, ale možná bude lepší stanovit pevnou cenu. Jedna značka bude stát třeba 10 tisíc korun. Kdo chce, ať je dá a značka je jeho. Alespoň těch 10 tisíc nedá úředníkovi. A ta druhá alternativa? Dnes máme v registrační značce sedm znaků. To je zbytečně moc, protože značka by měla být jednoduše zapamatovatelná. Chceme, aby si lidé sami zvolili snadno zapamatovatelnou kombinaci. To znamená, že si na svou registrační značku můžu nechat vyrazit cokoli? Ano. Tohle je moje vize. Nejprve se vyrobí polotovar registrační značky bez kódu. Na úřadě si vyberete kombinaci čísel a písmen. S potvrzením od úřadu zajedete na místo, kde se značka vyrazí. Vytvoříme celou síť těchto míst, aby bylo možné značku vyrazit kdekoli. Příští rok navrhneme zákon a přespříští rok už bude uveden do praxe. Nepřemýšlíte také o tom, že byste povolili užívání samolepicích značek?

Samolepicí značka je mezi lidmi rozšířena. Spousta lidí s ní jezdí, aniž by si toho policie všimla. Je to v rozporu, ale opravdu se hodně používá. Když si ji řidič nalepí správně a dá na správné místo, tak to nepozná ani policejní, ani technická kontrola. Pokud narážíte na nalepovací značku, kterou měl na svém autě ministr dopravy Vít Bárta, tak až budu s panem Bártou mluvit, tak ho upozorním, že opravdu musí jít příkladem. Je to přece ministr dopravy.

Jak vlastně vnímáte podnikatele v politice? Podnikatelé, kteří jsou úspěšní, a kteří dokázali na zelené louce vytvořit úspěšný podnik, v politice být rozhodně mají. Pro politiku jsou tito lidé velmi přínosní, protože nám můžou ukázat nové cesty. Sám jsem zvědav, jak se pan Bárta vyvrbí. U dopravní policie Středočeského kraje jste strávil mnoho let jako ředitel. Později jste si doplnil vzdělání a získal titul na Policejní akademii. Jak vzpomínáte na dobu studií?

Byli jsme velmi dobrý kolektiv. Skončil jsem s červeným diplomem, což jsem považoval za něco neuvěřitelného. Tento úspěch byl dán hlavně tím, že jsme byli úzká skupina šesti přátel. Společně jsme chodili na zkoušky, učili se a doplňovali. A studia jsem končil zrovna v době, kdy vznikl konflikt s policejním prezidentem.

Máte na mysli kauzu o nákupu a vybavení luxusních vozů Ford Mondeo pro českou policii? Přesně tak. Tenkrát dva mí podřízení řekli nahlas, co si myslí o těchto zbytečně luxusních vozech. Byli potrestáni a já se jich zastal. Celý problém jsme řešili i před soudem, který mi dal zapravdu. Tresty mých podřízených byly v rozporu se zákonem. Cítíte potom všem vůči policii hořkost? Vůči policii ne. Spíše vůči konkrétním lidem, kteří za celou kauzou stáli. Funguje česká policie na stejném principu dodnes? Ano, česká policie je stále zkostnatělá. Lidem ve vedení záleží pouze na nich samotných. Na obyčejné policisty ve výkonu, kteří mnohdy riskují život, nezbývá téměř žádná koruna. Všichni ředitelé se znají a navzájem se tolerují. Sobě rozdávají nehorázné odměny, třeba 100 tisíc měsíčně. Tím si navyšují průměrný měsíční plat, podle kterého se pak vypočítává výsluhový příspěvek. Já za 30 odsloužených let u policie beru 10 tisíc měsíčně. Nynější zaměstnanci, kteří odcházejí, mají výsluhový příspěvek ve výši 50 procent hrubého platu. Když někdo bere ročně na odměnách milion korun, tak si k průměrnému platu připočítá dalších 100 tisíc měsíčně a důchodový příspěvek je pak rázem mnohonásobně vyšší. Pokusíte se s společně s Věcmi veřejnými tuto situaci změnit?**

Ano. Slibuji.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče