Stane se živnostenská pohádka skutečností?

03. dubna 2006, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
03. dubna 2006, 00:00

Byli to právě živnostníci, kdo zaplatil za vládní reformu veřejných financí. Podle předsedy Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřicha Dandy zní Živnostenská patnáctka z pera stínového ministra průmyslu a obchodu ODS Martina Římana jako pohádka. A nijak nepřehání.

Byli to právě živnostníci, kdo zaplatil za vládní reformu veřejných financí.

Podle předsedy Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřicha Dandy zní Živnostenská patnáctka z pera stínového ministra průmyslu a obchodu ODS Martina Římana jako pohádka. A nijak nepřehání. Pokud bychom chtěli ukázat prstem na sociální skupinu, která by na vítězství občanských demokratů vydělala nejvíce, bezesporu by to byly právě OSVČ.

Z politického hlediska to nepřekvapí. ODS se snažila za malé podnikatele kopat již v dobách opoziční smlouvy, kdy se jí podařilo ve spojení s KDU-ČSL a Unií svobody zabránit řadě restriktivních návrhů Zemanova kabinetu. Živnostníci se ODS odměnili tím, že tuto stranu ve volbách před čtyřmi roky volila téměř polovina z nich.

Politika současné koalice proživnostenské směřování ODS ještě zvýraznila. Obě menší pravicové strany totiž jako strany vládní nakonec zvedly ruku i pro zákony, které jako opoziční strany odmítaly (registrační pokladny, kolkování lihovin). Ale nejenom to - v pověstné dvanáctce zákonů první fáze reformy veřejných financí pomohly socialistům schválit normy, které na živnostníky dopadly jako dvanáct ran egyptských. ODS se tak stala jedinou parlamentní stranou, která, byť neúspěšně, bránila jejich zájmy.

Ze strany vůdčích politiků ČSSD je dnes občanským demokratům vyčítáno (naposledy ministr financí Bohuslav Sobotka), že nadbíhání OSVČ poškozuje ostatní skupiny občanů, především zaměstnance. Jako nejkontroverznější je v této souvislosti zmiňován návrh na jednoroční daňové prázdniny.

Kontroverzní a nespravedlivý by však tento návrh byl pouze tehdy, pokud bychom si neuvědomili všechny souvislosti, a to především ve vztahu k již zmíněné reformě veřejných financí. Právě živnostníci to totiž byli jako jediní, kdo účet za tuto reformu zaplatil, aniž by z ní měl jakýkoli profit. Římanovy návrhy tak nejsou žádné živnostenské extrabuřty, ale pouhý návrat k normálu, k stavu, v němž se zase bude OSVČ o trochu lépe dýchat.

Pokud se někomu nelíbí daňové prázdniny, nechť si spočítá, kolik museli živnostníci odevzdat berňáku kvůli minimální dani, a nechť vysvětlí, co je spravedlivého platit daň z částky, kterou mnozí vůbec nevydělali.

Nejde ale jenom o daně, (byť o peníze jde, jak známo, v první řadě). Pokud by si dal někdo práci a srovnal by, kolik české zákonodárství přináší povinností zaměstnancům a kolik živnostníkům, určitě by zaplakali ti druzí. Stejně tak by ovšem zaplakali při zjištění, jak se to má s jejich právy, především sociálními.

A tak i když se politickým oponentům a ostatním sociálním skupinám mohou zdát návrhy ODS příliš radikální, pouze umáznou pár křivd. I tak je to ale alespoň nezbytné minimum, aby se živnostníci opět mohli cítit jako plnohodnotní občané tohoto státu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče