Šrot je výnosný obchod, ale jak pro koho

26. listopadu 2007, 00:00 - Libuše Frantová
26. listopadu 2007, 00:00

Měď a další kovy jsou velmi žádanou surovinou, kradou se jak na běžícím pásu. Ve sběrnách tak často končí zařízení vykoupená za zlomek skutečné ceny a stát tak tratí miliony. Právě teď přicházejí návrhy řešení. Bezhotovostní platba při výkupu nebo limit na množství vykupovaného šrotu od jedné osoby za týden.

Výkup kovů Měď a další kovy jsou velmi žádanou surovinou, kradou se jak na běžícím pásu. Ve sběrnách tak často končí zařízení vykoupená za zlomek skutečné ceny a stát tak tratí miliony. Právě teď přicházejí návrhy řešení. Bezhotovostní platba při výkupu nebo limit na množství vykupovaného šrotu od jedné osoby za týden. Bezdomovci a lidé ze sociálně slabších vrstev si prodejem kovů velmi úspěšně „přivydělávají“. Výkupny berou téměř všechno a často je původ šrotu nezajímá. Jde totiž o výhodný obchod. I když – jak pro koho! Kvůli pár stokorunám nebo tisícovkám zloději ruku v ruce se sběrnami způsobují podnikům škody za miliony. Ve sběrnách totiž mnohdy nekončí šrot, ale fungující zařízení nebo jeho části, které pachatelé kradou a prodávají za zlomek jejich skutečné ceny. Jak této svízelné situaci zabránit? Za dráty složenka Podle platného zákona o odpadech se musí prodejce ve sběrně prokázat občanským průkazem a být zapsán. „Žádná sběrna by už dnes neměla vykoupit kovový odpad nebo kabely bez ověření totožnosti,“ tvrdí Viktor Havlice z ministerstva životního prostředí. Řada provozoven však toto nařízení nedodržuje. Inspektoři ani nemají možnost pravdivost údajů ověřit. Do sběrny navíc často nosí odpad děti, které ještě průkaz nemají. „Hlavní těžiště problému je obecně ve spojení a spolupráci těch, kdo kovy kradou, s těmi, kteří je od nich bez řádné evidence vykupují a dělí se o zisk,“ je přesvědčen liberecký hejtman Petr Skokan. Situaci by mohlo zlepšit zpřísnění podmínek prodeje kovů ve sběrných surovinách. Výkupny by například neplatily za odevzdané kovy hotově, ale složenkou nebo jiným bezhotovostním způsobem. „Řešením by pro nás bylo, kdyby sběrny nemohly lidem vyplácet peníze za přivezený kov přímo na místě. Dostávali by prostě peníze na účet nebo poštou,“ říká kladenský primátor Daniel Jiránek. Právě starostové a krajští hejtmani požadují změny legislativy o odpadech. „Bezhotovostní platby, alespoň od určité výše, by situaci pomohly. Odradilo by to od krádeží lidi závislé na drogách, automatech nebo alkoholu, kteří potřebují peníze hned,“ tvrdí místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech. Rozhodně by podle něj takových případů ubylo. Prostřednictvím bankovních účtů nebo složenek by také bylo možné pachatele lépe identifikovat. Ale z obcí padají i tvrdší návrhy – třeba úplný zákaz vykupování kovů od jednotlivců. Drobné kovové věci by lidé dávali do sběru bezplatně jako jakýkoli jiný odpad. „Bylo by třeba se zamyslet nad tím, zda sběr a výkup kovů od fyzických osob je účelný,“ připustil i Viktor Havlice z ministerstva životního prostředí. Škodám by také zabránilo, kdyby se sběrny nemohly zbavit surovin hned. „Rozhodně takové požadavky podáme,“ potvrdil Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí. Novela nepomůže Podle odborníků jsou současné pravomoci policie, obcí i inspekce nedostatečné a liberální jsou i podmínky pro provoz sběren. Stále více ale sílí volání po zpřísnění podmínek výkupu surovin. Svaz měst a obcí se na podzim obrátil na ministerstva životního prostředí a financí s požadavkem, aby prodej kradeného železa ve sběrných surovinách nebyl tak jednoduchý jako dnes. Ministerstvo životního prostředí právě jednu novelu zákona o odpadech připravuje. „Předloha by měla být do konce listopadu vyvěšena na našich internetových stránkách k veřejné diskuzi,“ slibuje tiskový mluvčí ministerstva Jakub Kašpar. Do vlády by měla jít podle harmonogramu nejpozději v březnu. Jenže zpřísnění výkupu kovů zatím není předmětem připravované novely. „Tato oblast není v předloze upravována. Předmětem úpravy je například skládkování, problematika odpadu autovraků, baterií, elektrozařízení, sběr komunálního odpadu. Je to široká oblast a jsme v časové tísni,“ nepředpokládá Viktor Havlice z odboru odpadů ministerstva, že by se rozsah novely rozšířil ještě o problém vykupování kovů. KOVOSBĚRNÉ SUROVOSTI Pachatele nezastaví ani sebevětší riziko. Mnoho z nich už při krádežích přišlo o život. V České Kamenici zůstali pod sutinami zříceného skladu tři muži, dva z nich zahynuli. Budova se na ně sesunula ve chvíli, kdy se snažili přepilovat nosníky a dostat se k traverzám. Dvacetiletý muž zahynul za podobných okolností ve staré továrně ve Vejprtech na Chomutovsku. Na Českolipsku se neznámý zloděj dokonce pokusil ukrást drát elektrického vedení. S odřezáváním přestal, když zjistil, že je vodič pod vysokým napětím. Podobných případů je víc. Debatu o tom, jak předcházet ztrátám životů i majetku, letos znovu rozvířila nehoda v areálu bývalých kladenských hutí, kdy při zřícení části budovy zahynuli dva lidé a čtyři skončili v nemocnici. Spadla na ně hala, kterou postupně rozebírali. Jak ztížit život překupníkům? Skupina poslanců KSČM a ČSSD však na vládní návrh nečeká. V těchto dnech podává ve sněmovně novelu o odpadech, která má omezit poptávku po kradeném zboží a ztížit život překupníkům. „Současná legislativa je zastaralá a nepostačující,“ prohlásila poslankyně Kateřina Konečná, jedna z autorek předlohy. „Chceme vyvinout tlak na provozovny, aby se vyvarovaly nákupu odpadu, který evidentně odpadem není, jako jsou kanalizační poklopy nebo dopravní značky,“ vysvětlila. Způsob řešení problému s prodejem kradených kovových věcí vydávaných za šrot vidí v několika úrovních. „Jedná se o identifikaci osob prodávajících tento odpad, identifikaci samotného odpadu, povinné vedení evidence osob a odpadu. A také o rozlišení situací, kdy je nutno identifikaci provést bez ohledu na druh kovového odpadu. Jde o vznik nové koncese, která upravuje podmínky podnikání v této oblasti,“ popsala Konečná. Poslanci chtějí také zamezit opakovanému vykupování odpadu od fyzických nebo právnických osob, protože podle nich opakovaně prodává odpad do sběren jen osoba, která ho vyhledává mezi cizím majetkem. Proto hodlají limitovat množství vykupovaného šrotu od jediné osoby za týden. Pokud zákon projde, budou muset sběrny vykoupený materiál nejen přesně evidovat, ale také ho nebudou smět po dobu 48 hodin od výkupu rozebírat, jinak porušovat nebo postupovat dalším osobám. Případný majitel by tak mohl včas ukradené věci najít. Chtějí také provozovnám uložit povinnost vést evidenci nejen o datu odebrání nebo vykoupení odpadu, ale i o hodině odběru či odkupu, a to po dobu pěti let. Obavy z ohrožení životů i obrovské škody, které zloději krádežemi kvůli prodeji odpadů do sběren způsobují městům, obcím, firmám i občanům, by konečně mohly vést k tomu, že se zákonodárci na zpřísnění podmínek výkupu kovového odpadu shodnou. A není důležité, jestli to bude vládní nebo poslanecký návrh zákona, který škodám na zdraví a majetku zabrání.   První pokus nevyšel Pokus o zpřísnění zákona u výkupu odpadů ale už v minulosti jednou nevyšel. Těsně před parlamentními vol
bami v roce 2006 skupina poslanců z několika parlamentních stran přišla s předlohou, která ukládala sběrnám vést si přesnou evidenci vykupovaného materiálu a zjišťovat totožnost osob, které suroviny a odpad prodávají. Současně v novele živnostenského zákona navrhli, aby provozovatelé sběrných surovin nesměli po dobu 24 hodin s nakoupenými surovinami a kovovým odpadem nakládat. Senát však změnu zamítl a sněmovna kvůli končícímu volebnímu období už nestihla o předložené normě znovu hlasovat.
Malé pravomoci kontrolorů Hlavní příčina nárůstu krádeží kovů je v nedostatečné kontrole výkupen, které nedodržují platné zákony. Ale žádná armáda policistů a kontrolorů není dost velká na to, aby provozovny sběrných surovin uhlídala. Policie nebo strážníci navíc mohou vstupovat jen do prostor určených veřejnosti. Česká obchodní inspekce a Česká inspekce životního prostředí pak mají pravomoc kontrolovat pouze dodržování zákonů. Kontrolu tisíců sběren kovového šrotu má v Česku na starosti kolem osmi desítek inspektorů odboru odpadů České inspekce životního prostředí, kteří se ale starají například i o velké skládky. Kromě toho, že kontrolorů je málo, stěžují si na omezené pravomoci. „Pravidelně sběrny kontrolujeme, možností obejít zákon je ale hodně,“ připustila zástupkyně ředitele odboru odpadů inspekce Jitka Jenšovská. Kdo jinému jámu kopá**

Zájem zlodějů o kovy stále stoupá. V poslední době jej ještě oživily vzrůstající ceny barevných kovů. Například za kilogram mědi, kterou lze získat třeba z kabelů či okapových koryt a svodů, platí sběrny přes sto korun. Benevolence zákonodárců pachatelům nahrává. Některé sběrny jsou otevřeny nonstop, a tak mohou pachatelé kradené zboží zpeněžit okamžitě.

Z ulic českých měst proto stále častěji mizejí poklopy a víka kanalizačních vpustí nebo dopravní značky, z kostelů a jiných budov měděné okapy. Železničáři se potýkají s krádežemi zabezpečovacích zařízení na železnici, energetikům se ztrácí vedení elektrické energie. Na mnoha silnicích zase začínají chybět železné rošty na odvodnění, kovová svodidla i lávky. Městům a obcím, ale i firmám a majitelům nemovitostí vznikají nejen obrovské škody, zloději také ohrožují zdraví nebo životy občanů. Například při krádežích měděných kolejnicových propojek na železnici může dojít k vážným dopravním nehodám. Před časem řešili takový případ policisté na železniční trati Havlíčkův Brod - Pardubice. Zloději odřezali a odsekali měděné kolejnicové propojky a způsobili poruchu zabezpečovacího zařízení a zastavení železničního provozu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče