Srdečný pozdrav ze Sněžky

11. února 2011, 04:51 - Robert Šimek
11. února 2011, 04:51

Nejstarší česká poštovna z poloviny 19. století stávala ještě nedávno na Sněžce. Po vzniku nové budovy byla ale roku 2008 uzavřena a následně přestěhována na Javorovou skálu u Sedlčan, kde turistům slouží dodnes.

Foto: Ceskapostovna.cz

Nejvyšší česká hora přilákala první turisty už roku 1456 a od té doby ji každoročně navštíví tisíce dalších. Hlavně kvůli nim vyrostly na Sněžce postupem času různé stavby, které změnily její typickou siluetu.

Nejstarší budovou je zde 14 metrů vysoká rotundová kaple svatého Vavřince, kterou nechal roku 1681 postavit slezský šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch. Nedávno prošla rekonstrukcí a pro veřejnost je přístupná vždy začátkem srpna. Roku 1868 vznikla v jejím sousedství Česká bouda, která sloužila především jako hostinec a dalo se v ní také přenocovat. Roku 1999 byla ale uzavřena a o pět let později stržena.

Poslední historickou stavbou na Sněžce byla až donedávna takzvaná stará Česká poštovna. Přežila dvě světové války i období komunismu, v novém tisíciletí ji však nahradila moderní budova a více než 150 let stará dřevěnice se musela přestěhovat.

Začátek tradice

První poštovna vznikla na původně německé straně Sněžky už roku 1872. Iniciátorem byl patrně tehdejší majitel místních vrcholových bud Friedrich Sommer. Říšská německá poštovní agentura na Pruské boudě je poprvé úředně doložena 22. května 1872, a právě toto datum je tedy možné považovat za úplný začátek fungování pošty na vrcholu hory. Z historických zápisů přitom vyplývá, že kromě pohlednic a dopisů odtud návštěvníci odesílali i balíčky, a dokonce peníze.

Budova pozdější České poštovny vznikla pravděpodobně také již počátkem 70. let 19. století, poprvé je ale doložena teprve 2. července 1875, kdy do ní byla umístěna c. k. rakouská telegrafní stanice. O mezinárodním statutu Sněžky svědčí i fakt, že obě poštovny obsluhoval od roku 1875 jen jeden rakouský poštovní a telegrafní zaměstnanec Johann Kirchschlager z Malé Úpy. Strávil zde značnou část života a svou aktivní činnost ukončil až roku 1921, kdy ho vystřídala Marie Mitlöhnerová z Pece pod Sněžkou.

Německá poštovna patřila pod poštovní úřad v Karpaczi (tehdy Krummhübel) a měla i svého vlastního listonoše, kterému se říkalo „Koppenbriefträger“ (Sněžkový listonoš). Přicházel nahoru každý den odpoledne, po uzavření poštovny pomohl s orazítkováním pošty a ráno scházel se zásilkami do údolí.

Pošta vs. poštovna

Poštovna je pracoviště, které provozuje smluvní partner České pošty. Provozovatelé tedy nejsou Poště podřízeni. Poštovny poskytují služby v omezeném rozsahu – zpravidla přijímají obyčejné a doporučené zásilky, prodávají poštovní známky, pohlednice, korespondenční lístky, dopisní obálky a další zboží obdobného charakteru.

Uvedené činnosti vykonávají poštovny většinou jako doplňkové služby k jiným aktivitám (například restauračním). Rozsah poskytovaných služeb přitom záleží čistě na provozovatelích.

Od války k válce

Poštovna Císařské a královské rakouské pošty byla na české straně slavnostně otevřena 11. září 1899 z podnětu Wilhelma Kleina a Emila Votočka. Zcela určitě k tomu přispěl stále rostoucí turistický ruch na vrcholu a úspěšný provoz německé poštovny. Přestože Sněžka náležela katastrálně do obce Malá Úpa, tuto poštovnu od začátku spravoval lépe přístupný poštovní úřad v Peci pod Sněžkou. Odtud také chodil v letní sezoně denně pošťák, který večer snesl v krosně všechny zásilky dolů. Uvádí se, že pohlednic bylo často až 15 kilogramů.

Po vzniku Československa roku 1918 byla Česká (původně rakouská) poštovna krátce uzavřená, běžný provoz byl ale po dvou letech obnoven. Horší osud potkal budovu roku 1938, kdy po obsazení Sudet německou armádou poštovna ukončila provoz. To bylo logické, protože českou i německou část hory měl tehdy na starost stejný správce a nemělo smysl na Sněžce udržovat dvě služebny poštovní správy.

Po skončení války se ale tentokrát poštovna obnovy nedočkala a zdálo se, že zajímavá tradice navždy skončila. Původní dřevěnice se stala součástí České boudy a sloužila už jen jako kiosek, turisty přezdívaný „perníková chaloupka“.

Velké stěhování

Změna přišla teprve po roce 1989. S nápadem obnovit poštovnu na Sněžce přišla bývalá poštmistrová z Velké Úpy Jaroslava Skrbková. Česká bouda byla už v té době v havarijním stavu, malý dřevěný domek se však obnovit podařilo a v srpnu 1994 byla služebna po více než 50 letech znovu otevřena.

Fungovala 14 let, roku 2008 byl ale provoz přenesen do nové budovy Anežka, navržené architekty Martinem Rajnišem a Patrikem Hoffmanem. Stavba je v podstatě dřevěná skládačka z 20 tisíc dílů. Její plášť je tvořen zdvojeným sklem a dřevěnými okenicemi, jejichž nastavením je možné poštovnu proměnit z moderní prosklené budovy v dřevěnou boudu, a přizpůsobit ji tak aktuálním povětrnostním podmínkám.

Původní dřevěnice už neměla žádné využití, bylo tedy rozhodnuto o jejím odstranění. Chatku na poslední chvíli koupil pražský podnikatel Tomáš Trnka. V červnu 2009 ji s přáteli na Sněžce rozebral a o dva měsíce později znovu sestavil na novém stanovišti v kempu Javorová skála na Sedlčansku. Nejstarší česká poštovna dostala tedy novou adresu. Jejím domovem je dnes křižovatka turistických, cyklistických a v zimním období i běžkařských tratí v těsné blízkosti lyžařského areálu Monínec. V boudě čeká na turisty nejen občerstvení ale také klasická poštovna, odkud se dají posílat pohledy se speciálním turistickým razítkem. O historii stavby včetně jejího stěhování je tu navíc stálá expozice.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče