Správné zabezpečení ušetří miliony

11. dubna 2005, 00:00 - * TOMÁŠ JOHÁNEK
11. dubna 2005, 00:00

ZAJIŠTĚNÍ OBJEKTU Dodržování zákonných norem, volba vhodného zajištění zařízení či například správná kombinace rizik při sjednávání pojištění. To jsou nástroje, které mohou provozovatelům nejrůznějších objektů pomoci při potížích způsobených nejen požárem, krádeží či povodní. Po 11.

ZAJIŠTĚNÍ OBJEKTU Dodržování zákonných norem, volba vhodného zajištění zařízení či například správná kombinace rizik při sjednávání pojištění. To jsou nástroje, které mohou provozovatelům nejrůznějších objektů pomoci při potížích způsobených nejen požárem, krádeží či povodní.

Po 11. září 2001 se hlavním nebezpečím pro některé objekty stala možnost teroristického útoku. Novému riziku se tedy musely podřídit jak vnější ochranou různými stavebními prvky, tak důslednější kontrolou při vstupu či ve vnitřních prostorách.

V Česku není nebezpečí teroristického útoku až na výjimky, jako je budova Svobodné Evropy v centru Prahy, příliš velké. Administrativním objektům či průmyslovým podnikům ale hrozí o to více jiná rizika.

PŘÍRODNÍ ŽIVLY ŘÁDÍ

Až do roku 1997 se většina měst, obcí i firem v těsné blízkosti vodních toků chovala, jako by povodeň byla něco hodně vzdáleného, na co se stačí dívat v televizi a co k nám nikdy nemůže dorazit. Teprve po moravských záplavách se začaly stavět protipovodňové hráze. Podniky také pracují na protipovodňových plánech, majitelé nemovitostí se pídí po možnostech pojištění proti povodním a naopak pojišťovny více přemýšlejí, než pojistí objekt na břehu řeky.

Řešení, jak zabránit velké škodě při povodni, existuje řada. Žádné však není stoprocentně nejlepší. Například umístění veškerého zázemí objektu (zejména energetického) na střechu budovy se může vymstít v případě požáru.

Voda však není jediný přírodní živel, který u nás způsobil a působí velké škody. Na druhém místě je nutné jmenovat vichřici, která například na konci loňského roku zpustošila rozsáhlé lesní porosty ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Obecně lze tedy říci, že každý developer by měl ještě před zahájením výstavby pečlivě zvážit všechna rizika plynoucí z možností zásahu přírodních živlů a těmto rizikům přizpůsobit projekt.

NORMY NEJSOU PRO LEGRACI Pokud je vyřešeno umístění objektu z hlediska ochrany před přírodními živly, následují stovky různých norem a předpisů, které se musí při stavbě dodržovat. Mezi ně patří například ty, které se týkají různých bezpečnostních opatření. Tedy přesné předpisy, jak má vypadat protipožární zabezpečení objektu, jak má být zajištěn přístup hasičů v případě požáru a podobně. V této souvislosti je dobré zmínit, že na stupeň zabezpečení objektu ze všech různých hledisek má také naprosto zásadní vliv to, k čemu bude objekt určen. Určitě je zřetelný rozdíl mezi administrativním objektem, který bude sloužit jako zázemí několika firem, a hotelem určeným pro ubytování hostů zasedání Mezinárodního měnového fondu. Největším rizikem pro nemovitosti v tomto směru jsou především požáry, které mohou mít nejrůznější příčiny. Od těch obvyklých, jako je třeba závada na elektroinstalaci či nedbalost při práci s ohněm, až po ty, které se dají jen velmi těžko předvídat. Například jeden z největších loňských požárů v Praze vypukl tak, že došlo k rozleptání elektroinstalace působením chemických látek a následnému zkratu. PERSONÁLNÍ BEZPEČNOST Když objekt stojí a má začít sloužit svému účelu, je nejvyšší čas zaměřit se na zajištění jeho vnitřní bezpečnosti proti vniknutí cizích osob, které by tam mohly způsobit nějakou škodu. Samozřejmě i v tomto případě je jednoznačně rozhodujícím kritériem účel budovy. Jiné zabezpečení bude mít například škola, a jiné budova centrální banky či Úřad vlády. Pokud jde o zabezpečovací zařízení přímo v budovách, lze jednoznačně říci, že pokrok jde mílovými kroky kupředu. Klasické zamykání dveří klíčem se už stává minulostí, do muzea také patří „píchačky“ u každé vrátnice. Nezbytným doplňkem člověka se stávají čipy, které slouží k naprosto univerzálnímu účelu - od umožnění vstupu do budovy přes „turnikety“, po otevření kanceláře místo klíče až po výběr peněz z bankomatu. Zkrátka elektronický čip je na počátku 21.století věrným původcem každého člověka. S personální bezpečností souvisí i pečlivější výběr zaměstnanců firmy či montáž kamerových systémů monitorujících dění nejen ve společných prostorách objektu ale také v jeho bezprostředním okolí. Informace z těchto kamer a dalších čidel pohybu se soustřeďují obvykle na jedno místo - do centrálního dispečinku. POJISTIT NELZE JEN ŠTĚSTÍ

Zabezpečení objektu může pomoci také pojištění. Při pohledu na nabídku jednotlivých pojišťoven lze říci, že pojistit si u nás nejde snad jen štěstí. Na každou jinou událost se pojistný produkt najde.

Pro developery a další podobné profese jsou určeny zejména různé kombinace pojistných produktů, které jim umožní vybrat si nejvhodnější pojištění pro daný objekt. Pryč snad už jsou doby, kdy na trhu působily různé pochybné ústavy mířící postupně do likvidace. Konec konců na pojištění velkých objektů se díky nutnosti silného zajištění specializují pouze ty největší pojišťovací ústavy.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče