Spravedlnost za miliardy

23. dubna 2010, 12:18 - Petra Pelantová
23. dubna 2010, 12:18

Čtyři možnosti, jak změnit penzijní systém a vyhovět rozhodnutí ústavních soudců

Ústavní soud způsobil pozdvižení, když napadl patnáct let starý důchodový systém. Soudci tvrdí, že princip solidarity při kalkulaci penzí potlačuje princip zásluhovosti. Výše důchodů totiž jen minimálně zohledňuje, jak kdo na pojistném přispíval do státní pokladny. Politici musejí najít řešení do září příštího roku. Zejména na ministerstvu práce mají úředníci plné ruce práce s analýzou, jak by konkrétní varianty výpočtu penzí – více zohledňující výši výdělku – zatížily státní rozpočet. Nad výsledky se má sejít komise pro reformu důchodového systému. První propočty by přitom mohly být už tento týden, řekl týdeníku EURO její šéf Vladimír Bezděk, šéf pojišťovny Aegon. Podle něj jsou ve hře čtyři varianty, jež by „vyhovovaly“ rozhodnutí Ústavního soudu, zatím však jde o neoficiální návrhy. Je mezi nimi i takzvaná „bezbolestná“ verze ministra financí Eduarda Janoty. Ta počítá s přejmenováním sociálního pojištění na penzijní daň, která by ze státní pokladny nevytáhla ani korunu. Ministr stále trvá na tom, že jakýkoli jiný postup znamená průvan v rozpočtu ve výši několika desítek miliard korun. Jenže právě Janota už nyní připouští, že by se, jak popisuje Bezděk, mohlo hýbat s redukčními hranicemi vyměřovacího základu, z něhož se důchod kalkuluje. „Bude to v rovině legislativně technických změn, ale zřejmě i v rovině vyměřovacích základů. Musíme to řešit, až budou čísla na stole,“ naznačil změny ministr. Jisté je jedno, jakýkoli zásah se nedotkne současných penzistů, zpětná platnost není možná.

Miliarda za první rok

Ke konci září 2011 se ruší §15 zákona o důchodovém pojištění, rozhodli ústavní soudci. Ustanovení popisuje, z čeho se počítá takzvaný vyměřovací základ nezbytný pro kalkulaci konečné výše starobního důchodu. Bez něj je systém nefunkční, takže je třeba urychleně najít novou verzi výpočtu.
Do vyměřovacího základu se dle současné úpravy zohledňuje mzda do 10,5 tisíce korun plně, do 27 tisíc už jen třiceti procenty a vše nad tuto hranici deseti procenty. Lidé s nadprůměrnými příjmy, kterých je dle Českého statistického úřadu zhruba třetina z celkového počtu, mají smůlu. Jejich penze se totiž od zaměstnanců, kteří vydělávají méně, příliš neliší. Poslední, desetiprocentní podíl by se mohl zvednout na třicet procent, uvádí jako příklad Bezděk.
Každý rok přibude sto tisíc nových penzistů, kterým je přiznán důchod. Jelikož jeho průměrná výše činí zhruba deset tisíc korun, ročně stát vyplatí novým penzistům asi dvanáct miliard korun. Pokud by nový výpočet zohledňoval plat nad 27 tisíc z třiceti procent namísto současných deseti, jak navrhuje Bezděk, třetině z těchto nových důchodců se penze zvýší. „Půjde zhruba o miliardu korun navíc, ale opravdu jde o velmi hrubé odhady,“ upozornil Bezděk. S redukčními hranicemi by se ale mohlo hýbat i jinak. „Pokles by se zmírnil vytvořením další hranice a na místo pádu ze sta procent na třicet a deset procent, by limity klesaly z devadesáti procent postupně na šedesát, čtyřicet a třicet procent,“ popisuje další možnost Bezděk. S variantou posunu redukčních hranic a dopadu této změny na státní rozpočet přišel i tým Petra Nečase, volebního lídra a místopředsedy ODS. Ten tvrdí, že pokud by se hýbnutím hranic mělo vyhovět rozhodnutí Ústavního soudu, pak by se náklady vyšplhaly na pětadvacet miliard korun za čtyřleté volební období. Nečas ale zároveň řekl, že si rozpočet může dovolit maximálně zhruba čtyři miliardy ročně. Nově nastavit redukční hranice nebude pro politiky jednoduché a lze očekávat divokou bitvu. Je totiž reálné, že nová varianta sníží příjem budoucím penzistům, kteří měli podprůměrné příjmy.

Bude to drahé

Z hrubé mzdy se na sociálním pojistném odvádí osmadvacet procent. Dle statistik přispívají na jednoho důchodce dva zaměstnanci. Sečtením zmiňovaných odvodů ze dvou výplat dostáváme, že na průměrného penzistu vychází 56 procent průměrné mzdy. Jenže dvě třetiny zaměstnanců průměrného výdělku vůbec nedosahují, jak ukazují data ČSÚ. Pokud bychom tedy měli striktně ekvivalentní systém starobních důchodů – to znamená, že každý by pobíral penzi ve stejném poměru ke své mzdě – zmiňované dvě třetiny lidí by měly důchod dle takového systému nižší, než vychází ze vzorce, kterým se penze vypočítávají nyní. To je samozřejmě z politického hlediska vyloučené, neboť bez určité míry solidarity systém fungovat nemůže. Avšak extrém, který platí v současné době, není dle Ústavního soudu rovněž přijatelný.
Zdůvodnění soudu má jedenatřicet stran. Soudci zde uvádějí dvě zásadní námitky. Jednak to, že penzijní systém pojištění se nechová podle svého názvu, neboť téměř neexistuje vazba mezi tím, co jedinec do systému dává, a tím, co z něj nakonec pobírá. Pokud totiž někdo vydělává přes čtyřicet let v průměru deset tisíc korun, získá důchod téměř devět tisíc. Vydělává-li padesát tisíc korun, dostane se na 13 900 korun a při devadesátitisícovém výdělku „skončí“ na částce 16 600 korun.

Bezbolestné řešení

Soud rovněž ve zdůvodnění upozorňuje, že stát výrazně přispívá k rovnostářským důchodům. Jinými slovy, tím, jak upravuje výpočet penzí, vlastně brání tomu, aby důchody byly spravedlivější. „Pokud budeme chtít jít cestou větší ekvivalence, nezbude nám, než sáhnout na redukční hranice,“ ujišťuje člen Bezděkovy komise a šéf Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. „Nedovedu si představit, že by takový zásah nebyl spojen s nějakým snížením důchodů u nízkopříjmových skupin. To si musejí politici uvědomit,“ varuje. Velká část důchodců by totiž mohla spadnout pod životní minimum, na což bude muset sociální systém reagovat a vynahradit jim výpadek příjmů jinými příspěvky. Dalším výdajem je pak navýšení penzí vysokopříjmovým skupinám, bez kterého se tato varianta rovněž neobejde. Rusnok tvrdí, že pokud se sáhne na redukční hranice, „neexistuje fiskálně neutrální řešení“. Ministr Janota jako „fiskálně neutrální řešení“ navrhuje přejmenovat pojistné na daň. Tuto variantu připouští i Bezděk. Systém důchodového pojištění by se pak jmenoval systém důchodového zabezpečení. Jenže Rusnok, který se mimochodem zmiňoval o podobné možnosti ještě před Janotou, se vyjadřuje opatrněji: „Nepovažoval bych to za špatné řešení, ale to je spíše pro právníky, zda by taková varianta obstála před ústavními soudci.“

Reforma je nutná

Bezděk uvažuje i o možnosti opětovné změny stropu pro odvody na pojistném. „Jedna z dalších variant je vrátit strop z úrovně šestinásobku na čtyřnásobek průměrné mzdy. Stejně se k této hranici většina zaměstnanců nedostane a čtyřnásobek jsme už měli loni a předloni,“ tvrdí. Jako poslední cestu vidí v systému individuálního spoření, ať už dobrovolného nebo povinného. „To je varianta, kde by se oproti současnému stavu výsledné důchody lidí více odlišovaly podle jejich příjmu, což je dle mého názoru v souladu s principy, které vyplývají z nálezu Ústavního soudu,“ konstatoval Bezděk. Ústavní soud sklidil kritiku za to, že rozhoduje o něčem, co mu nepřísluší posuzovat. Naznačil to ministr Janota i někteří šéfové politických stran. Současný penzijní systém existuje od roku 1995 let a všichni vědí, že hrozí jeho zhroucení, neboť výdaje sprintují vzhůru, zatímco příjmy stagnují. Na dávkách důchodového pojištění se loni vyplatilo 331 miliard korun, na pojistném však stát vybral pouze 301 miliard korun. Přitom ještě v roce 2008 byl účet sociálního pojištění v přebytku. „Je to celé o tom, že nízkopříjmové skupiny si u nás žijí nad poměry a nikdo se tím vůbec nezabývá,“ naznačuje expert na důchodovou reformu Vojtěch Krebs z Vysoké školy ekonomické v Praze. „Myslím, že vše ale nakonec utichne a najde se nějaká varianta, jak Ústavní soud obejít,“ domnívá se. I kdyby se rozhodnutí soudu nakonec „nějak obešlo“, minimálně jde o další potřebný kopanec pro politiky, aby systém do budoucna reformovali.

GRAF

BOX 1
Varianty řešení (Neoficiální verze změny penzijního systému, které by podle Vladimíra Bezděka mohly vyhovovat rozhodnutí ústavních soudců) 1. Snížit stropy pro odvody na pojistném Hranice pro odvody na pojistném by se mohla vrátit na čtyřnásobek průměrné mzdy v ekonomice, jak to bylo v letech 2008 a 2009. V současné době je to šestinásobek. Například v Německu činí tento limit dvojnásobek. Při tak nízkém stropu je ale riziko, že výrazně vypadnou příjmy. U čtyřnásobku, na který dle Bezděka nedosáhne 99 procent zaměstnanců, prý nic podobného nehrozí.

2. Změna redukčních hranic pro vyměřovací základ Nyní se do vyměřovacího základu zohledňuje plně mzda do 10,5 tisíce korun. Z částky vyšší, maximálně však do 27 tisíc korun, se bere třicet procent a ze zbytku pouze deset procent. Podle Bezděka by se ekvivalence v této variantě mohla posílit buď tím, že by se mzdy nad 27 tisíc zohledňovaly třiceti procenty namísto deseti. Nebo by pokles zmírnil vytvořením další hranice a namísto posunu ze sta procent na třicet a deset by hranice klesaly z devadesáti procent postupně na šedesát, čtyřicet a třicet procent. 3. Individuální spoření na důchod Rozvíjet formu individuálního připojištění, ať už dobrovolného nebo povinného, by významně posílilo ekvivalenci. Bezděk říká, že by tato varianta vyhovovala rozhodnutí Ústavního soudu. Takový návrh by jednotlivé politické strany akceptovaly, jenže jejich názory na to, zda by spoření mělo být povinné, či dobrovolné, a zda do státních, či soukromých fondů, se podstatně rozcházejí. 4. Místo pojištění daň Tuto verzi podporuje ministr financí Eduard Janota a rovněž sociální demokracie. ODS tvrdí, že jde o dětinský nápad. Bezděk tuto variantu připouští jako jednu z možných. „Netvrdím, že jde o jedinou, ani o nejlepší variantu,“ říká. Zda by to však bylo v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu, musí posoudit právníci. Soudci totiž uvedli, že současné úprava odvodů má spíše charakter daně než pojistného, jenže žádné ekvivalence by se tím nedosáhlo, což byla hlavní námitka ústavních soudců.

BOX 2
Důchodci v číslech Počet lidí pobírající starobní penzi*2 120 482
Průměrná měsíční výše starobní penze*10 348 Kč
Průměrný věk českého důchodce*70 let
Pramen: ČSÚ, údaje k 30. 6. 2009

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče