Spravedlnost z dovozu

24. dubna 2006, 00:00 - FILIP ČERNOCH
24. dubna 2006, 00:00

EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA Štrasburský soud hned na začátku roku nasadil vysoké tempo: Česká republika letos prohrála už 17 případů, které ji budou stát takřka 75 tisíc eur. Zatím se však jedná o pouhou rozcvičku. Možná již v tomto roce totiž dojde na stížnosti majitelů domů s regulovaným nájmem.

EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA

Štrasburský soud hned na začátku roku nasadil vysoké tempo: Česká republika letos prohrála už 17 případů, které ji budou stát takřka 75 tisíc eur. Zatím se však jedná o pouhou rozcvičku. Možná již v tomto roce totiž dojde na stížnosti majitelů domů s regulovaným nájmem. Stát žalují minimálně o stovky milionů korun.

 P

oslední možnost, jak se domoci spravedlnosti. Tak je občas vnímán Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Je totiž prakticky jedinou mezinárodní instancí, u které může jednotlivec, ale i firma či jiné nevládní uskupení žalovat stát. Štrasburk tak řeší české stížnosti na pomalost soudů, na diskriminaci nebo na faktické okrádání majitelů bytů prostřednictvím regulace nájmů. Dodnes musel český stát za chyby či liknavost justice na odškodném vyplatit přes dvacet milionů korun. A počet stížností se stále zvyšuje. Zatímco v roce 2002 jich z Česka směřovala necelá pětistovka, loni už to byl trojnásobek.

Zhruba devět desetin stížností sice soud zamítne kvůli formálním či obsahovým nedostatkům, zbytek má ale velmi slušnou šanci na výhru, nebo alespoň na smírčí urovnání, obojí většinou s finanční kompenzací pro žalující stranu. Pokud tedy štrasburský soud rozhodl v letech 1993 až 2005 o 171 případech, tak v 69 vyzněl rozsudek ve prospěch stěžovatele, smírem skončilo 44 žádostí a jen v 58 kauzách nemusel stát uznat porážku. Letošní skóre je však zatím naprosto jednoznačné, 17:3 pro stěžovatele.

ROZSUDKY S DODACÍ LHŮTOU OSM LET

Drtivou většinu české agendy u štrasburského tribunálu tvoří stížnosti na délku trvání soudního řízení. Například Věra Havlíčková se už od roku 1988 soudí o zrušení a vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů a její případ dodnes nebyl rozhodnut. A přestože Evropský soud část viny za délku řízení přičítá i jí, tuzemskou justici to prý nijak neomlouvá. Dosud osmnáctiletá kauza tak Česko stála deset tisíc eur.

Letos také soud pro lidská práva rozhodl v jednom z případů, které ve Štasburku podali podnikatelé. Ve stížnosti na Českou republiku uspěla zábřežská společnost Skoma. Její zástupci si stěžovali na délku dvou občanskoprávních sporů. V jednom případě šlo o takřka osm let, v druhém se spor táhl ještě o tři roky déle. Obhajoba státu je v tomto případě téměř absurdní: „Vláda není přesvědčená, že by byl význam předmětu řízení pro stěžovatele takový, aby vyžadoval zvláště rychlé rozhodnutí, neboť šlo o poměrně běžný obchodněprávní spor.“ Soud vystavil státu účet na necelých deset tisíc eur.

Nepřijatelně dlouhé rozhodování soudů není v Česku žádnou ojedinělou výjimkou, a tak roste počet státem prohraných případů i souhrnná výše odškodného, které soud pro lidská práva stěžovatelům přiznává. Vláda pro zastavení tohoto nepříliš uspokojivého trendu iniciovala novelu zákona o kompenzaci škody způsobené nevhodným nebo chybným úředním postupem. Ta nově počítá s finančním odškodněním nepřiměřeně dlouhého soudního řízení. „Trend je natolik vzrůstající, že se musela neprodleně přijmout změna,“ konstatuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Zákon před několika dny úspěšně prošel Senátem a podle odborníků by měl zásadním způsobem přispět k vyřešení tohoto problému.

KDYŽ PANU DOMÁCÍMU DOJDE TRPĚLIVOST Už takřka evergreenem na české politické scéně je (ne)řešení otázky postavení majitelů domů s nájemníky s regulovaným nájemným. Přestože s uvolňováním činží řadu let počítají takřka všechny politické strany, skutečný pokrok po dlouhou dobu zůstával jen na papíře. Zamrzlou situaci posunuly kupředu až stovky stížností, které majitelé domů začali hromadně směřovat ke štrasburskému soudu.

Souhrnně jich tam dnes leží okolo tří tisíc a politikům začínají dělat těžkou hlavu. Důkazem je nedávno přijatý zákon o jednostranném zvyšování nájemného, které začne příští rok. Majitelé jej nicméně považují za nedostatečný - například i podle studie společnosti Patria Finance by totiž pro nápravu současného stavu muselo nájemné růst v průměru alespoň o třicet procent ročně, místo necelých patnácti, které připouští zákon.

„Ten zákon je opět protiústavní, nerespektující nálezy Ústavního soudu. Ve skutečnosti totiž o žádnou deregulaci nejde. Nájemné se během čtyř let, ve kterých má docházet k narovnání cen, nezvýší ani na nákladovou úroveň,“ odmítá zákon Libor Dellin, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů, které ve Štrasburku zastřešuje drtivou většinu stěžovatelů.

Podle jeho slov přijetí zákona v žádném případě nepřiměje majitele stížnosti na český stát stáhnout. „Už nám nezbylo příliš místa na kompromis. Ustoupit určitě nehodláme, vždyť jenom díky naší stížnosti byla vláda ochotna vytvořit alespoň tento omezený zákon. Poslanci dobře vědí, že máme velkou šanci na úspěch, naneštěstí se ale řada z nich chová stylem po nás potopa. Nakonec, v případě našeho úspěchu, nechají za svá pochybení zaplatit stát,“ říká Dellin.

Optimismus stěžovatelům očividně nechybí. Není divu. Soud pro lidská práva totiž už jednou podobný spor řešil, jednalo se o kauzu polské majitelky domu Marie Hutten-Czapské. Ta vloni se svou stížností uspěla a štrasburský soud ji přiznal finanční kompenzaci. Navíc po státu žádal přijetí takových opatření, která by celou situaci řešila. Polská vláda se proti rozsudku odvolala k sedmnáctičlenému Velkému senátu. Na výsledek, který by měl padnout během několika měsíců, se zatajeným dechem čekají i čeští majitelé bytových domů.

„V okamžiku, kdy soud rozhodne (a my očekáváme rozhodnutí ve prospěch paní Czapské), budeme žádat přednostní a zrychlené zpracování našeho případu. Ze Štrasburku máme určité informace, že by nám soud mohl v tomto ohledu vyhovět. Nakonec i soudci samotní jsou překvapeni a možná trochu i zaskočeni rozsahem naší stížnosti. Poprvé se nejspíše také setkávájí se skutečností, že se k žalobě na stát přidává i šestnáct senátorů,“ dodává Dellin.

Pokud tedy soud pro lidská práva potvrdí svůj loňský verdikt, může se Česká republika těšit na případ desetiletí. Stěžovatelé by díky tomuto precedentnímu rozhodnutí naklonili misku vah na svou stranu a český stát by čelil reálné hrozbě vysokých finančních náhrad. Vždyť každý ze tří tisíc majitelů žádá morální odškodnění ve výši 10 tisíc eur, dále i náhradu způsobené škody, kterou některé odhady stanovují na třicet až padesát miliard korun.

„Přestože osobně stěžovatelům fandím a dosavadní praxi zákonodárců ohledně deregulace nájemného vnímám jako nepřijatelnou, jejich případné vítězství není podle mého názoru zdaleka jisté,“ komentuje případ skepticky právník Aleš Pejchal, který má s řízením před štrasburským soudem bohaté zkušenosti. „V prvé řadě ti stěžovatelé nenaplnili jednu z podmínek podávání stížností ke štrasburskému soudu a nevyčerpali všechny opravné prostředky v naší zemi, na rozdíl od případu Hutten-Czapské. A za druhé, poslední rozhodování Ústavního soudu nabízí majitelům domů řadu prostředků jak se domoci svých nároků už v České republice,“ vysvětluje.

Obecné soudy by podle těch rozhodnutí mohly samy stanovovat výši nájmu, navíc mohou majitelé poškození regulací nájmů žádat po státu náhradu škody. „Rozhodnutí ústavního soudu jsou pro majitele domů na jedné straně určitě přínosem, ale na straně druhé oslabují pozici jejich stížnosti u štrasburského soudu. V otázce peněz navíc tento soud jen velmi zřídka stěžovatelům přiznává plnou náhradu škody, takto štrasburský soud nepracuje,“ uzavírá Pejchal.

ČESKÉ STÍŽNOSTI

VE ŠTRASBURKU

(za období 1993 až 2005)

Odsuzující rozsudky 69

Zamítnuté a odmítnuté

stížnosti 51

Smírná urovnání 44

Stažené stížnosti 7

Přijaté stížnosti bez

konečného rozhodnutí 175

Pramen: Evropský soud pro lidská práva

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče